Kontroverzní daň z mimořádných zisků (windfall tax) bude vláda vybírat i letos, přestože energetická krize nedávných rozměrů již pominula. Valnou většinu opět zaplatí polostátní ČEZ, jehož minoritní akcionáři se proti pokračování daně bouří. Ministerstvo financí své rozhodnutí obhajuje s tím, že mimořádné příjmy dosud nepokryly mimořádné výdaje.

Vláda zavedla na sklonku roku 2022 tzv. windfall tax (WFT) v reakci na energetickou krizi s platností na dobu tří let. Tato daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy, banky nebo rafinérie měla pokrýt výdaje státu související s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem. Stát loni vybral na této dani téměř 37 miliard korun.

Přestože energetická krize tehdejších rozměrů již pominula, ministerstvo financí (MF) bude vybírat mimořádnou daň i letos a plánuje vybrat skoro 34 miliard. Úřad to zdůvodnil tím, že příjmy z mimořádných daní dosud nepokryly mimořádné výdaje státu v souvislosti s energetickou krizí. Jedním z důvodů však je skutečnost, že MF nezapočítalo dividendu společnosti ČEZ za rok 2023 (téměř 30 miliard) do mimořádných příjmů.

„Z vyjádření ministerstva financí vyplývá, že podle něj tyto náklady dosud plně pokryty nebyly, nicméně jeho výpočty poněkud diskutabilně nezahrnují mimořádně velký příjem z dividendy společnosti ČEZ,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

„Z ryze formálního hlediska sice toto opomenutí lze obhájit, nicméně selským rozumem je zřejmé, že by zahrnut být mohl či dokonce měl. V souhrnu tedy sice asi nelze tvrdit, že by stát tímto krokem udělal cokoliv nelegálního, nicméně jeho obhajoba před veřejností stojí do značné míry na vodě,“ dodal.

Hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda jde v kritickém hodnocení užití mimořádné daně ještě dál. Podle něj je samotný koncept windfall tax mimořádně sporný. „Windfall tax měla být ukončena nejpozději loni koncem roku. Prakticky to byla daň uvalená na subjektivně vybranou skupinu občanů ČR – menšinové akcionáře ČEZ. Vláda tak vytváří nebezpečný precedens, kdy nyní i další politici mohou ukázat na subjektivně vybrané firmy a se subjektivním zdůvodněním fakticky znárodnit část jejich majetku, resp. majetku jejich akcionářů,“ uvedl Kovanda.

Drtivou většinu z celkové sumy má skutečně opět zaplatit státem ovládaný ČEZ, který loni na dani odvedl 32 miliard. Opatření cílilo i na banky, ty však v roce 2023 díky daňovým optimalizacím místo očekávaných 33 miliard odvedly jen necelá tři procenta této částky (zhruba 700 milionů Kč), loni pak dokonce pouhých 470 milionů korun.

Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) upozorňuje právě na nefunkčnost daně vzhledem k bankovnímu sektoru. „WFT považuji například vzhledem k bankovnímu sektoru za nefunkční nástroj, který dominantně míří na minoritní akcionáře ČEZ a zároveň snižuje jeho investiční potenciál, který bude ČR v brzké době akutně potřebovat,“ uvedla Schillerová pro Echo24.

„Nicméně v roce, kdy vláda opět zvýšila daně drobným živnostníkům, by vhodnějším krokem než předčasné zrušení WFT mělo být její zásadní přepracování tak, aby skutečně mířila například na banky nebo na zbrojařské firmy, které mají mimořádné zisky,“ dodala.

Minoritní akcionáři se bouří

Ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl České televizi, že skupina by měla letos odvést v rámci WFT skoro 30 miliard. Proti mimořádné dani vystupují především minoritní akcionáři českého energetického giganta, jelikož daň snižuje jejich dividendu. Drobní akcionáři ve společnosti dohromady vlastní asi třicetiprocentní podíl. Někteří z nich dokonce vyzývají představenstvo ČEZ, aby se proti dani společnost ohradila.

„Daň z neočekávaných zisků je založena na legislativě, kterou přijal parlament, tudíž pro nás je to platný zákon,“ sdělil k tomu Beneš ČT. „Pokud bychom nabyli v budoucnu přesvědčení, že naše pozice v takovém sporu by mohla být ne bezvýznamná, tak ještě máme dost času případně takové právní kroky učinit,“ dodal Beneš.

Podle MF bylo zavedení WFT od začátku opatření s jasně omezenou dobou účinnosti (3 roky), navíc tato daň neměla danit „očekávané“ zisky, tj. počítala s růstem běžné ziskovosti společností a ani se nedanil/nedaní celý její zisk.

Plánovaný výnos z WFT již vláda neplánuje použít na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií, ale na běžné výdaje státu. I přes tento příjem však Národní rozpočtová rada varuje, že v rozpočtu může chybět až 40 miliard korun.