České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.
Peníze na další navýšení platů zdravotníků může stát podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka získat z vyšších daní na alkohol, tabák či sladké nápoje. Otevřít by se mohla i diskuse o výši zdravotního pojištění, řekl ve čtvrtek novinářům po jednání o odměňování zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) nabízí nárůst o téměř pět miliard korun, požadavky odborů a ČLK jsou podle něj řádově vyšší.
O tom, jak lehce vládnoucí pětikoalice zvládla zvýšit téměř všechny daně, si čtenáři na těchto místech četli už mnohokrát. Vyjděme tedy z veřejných údajů a ukažme si i to, jak s podobnou lehkostí navzdory původním sympatickým slibům o efektivním státu pokračuje bobtnání státu a jeho zaměstnanců.
Nízká daň z nemovitosti vede ke kumulaci vlastnictví nemovitostí v rukou starší generace, což omezuje možnosti například mladších rodin. Uvádí to rozsáhlá studie z Newyorské univerzity. Česko má ve srovnání s Evropou i po loňském zvýšení jednu z nejnižších daní, nicméně její zvýšení by muselo pro dosažení kýženého efektů být razantní, což by přineslo i řadu negativních dopadů.
Jedno z nejkontroverznějších opatření v české ekonomice posledních let ožívá. Se zrušením elektronické evidence tržeb podle některých stát přišel o nástroj ke kontrole podnikatelského prostředí, což dávají do souvislosti s letním mizením platebních terminálů. K něčemu podobnému dospěl ve své aktuální zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Závěr rozdmýchal debaty napříč politickým spektrem i mezi podnikateli. Zatímco úřady nyní postrádají významný nástroj pro kontrolu daňových úniků, podnikatelé se vesměs dál radují z úlevy od byrokracie.
Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.
Francouzský prezident Emmanuel Macron i francouzští voliči se rozhodli odstavit od moci Národní sdružení Marine Le Penové. Výsledkem byla výhra široké levicové koalice Nové lidové fronty (NFP). Její lídr Jean-Luc Mélenchon chce být premiérem, i když nemá parlamentní většinu, a chce prosazovat svůj radikální socialistický program. To znamená zvýšení státních výdajů o stovky miliard eur ročně a obrovský růst daní, hlavně pro bohaté. Francie má přitom už nyní třetí největší státní dluh v eurozóně.
Ve čtvrtek se poslanci na mimořádné schůzi začnou zabývat klíčovou novelou zákona o veřejnoprávní České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která vzbudila bouřlivé reakce. Legislativa zahrnuje zvýšení koncesionářských poplatků, mnohem podstatnější jsou i další zásadní změny, které se staly terčem ostré kritiky nejen ze strany opozice, ale také od průmyslových subjektů a soukromých médií.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve sněmovně odmítl, že by dal politické zadání ohledně většího zdaňování příjmů z prodeje nemovitostí. Řekl to v reakci na kritiku bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Věc se týká připravované změny zákonů v souvislosti se zcela novým zákonem o účetnictví. Komora daňových poradců v připomínkovém řízení upozornila, že navržené změny můžou omezit lhůtu pro osvobození od daně z příjmů při prodeji věci.
Příjem z mimořádné daně neboli windfall byl už v červnu vyšší, než kolik stát plánuje vybrat za celý rok. Nejvíce odvádí stejně jako loni ČEZ. Logická otázka je, proč má daň nadále platit, když se z jejich výnosů měly pokrýt jen mimořádné výdaje. Takto vláda nadále působí, že chce z vybraných peněz pokrývat běžné výdaje rozpočtu a pomáhá si snižovat schodek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že pro další trvání daně není důvod.
Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán, se zavedením daně na cukr nesouhlasíme. Uvedla to Potravinářská komora České republiky s tím, že státy, které tuto daň zavedly, ji po čase zase zrušily. Komora tak reaguje na debatu, kterou spustilo mimo jiné Slovensko, které zavádí daň ze slazených nápojů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by byl pro podobnou daň i v Česku.
Technický problém? Materiál z dílny ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) navrhuje tvrdé zdanění v případě majetku fyzických osob. Resort financí tvrdí, že se paragrafy v návrhu zákona objevily nedopatřením. To však nevysvětluje, proč je tedy resort přesně popsal ve vlastní důvodové zprávě. Navíc s dodatkem, že půjde o spravedlivější přístup k poplatníkům. Teď však od návrhu dává ruce pryč.
Ministerstvo financí chystá další daňový balíček. Takto obvinila ministra Zbyňka Stanjuru (ODS) jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) s tím, že se mělo jednat o pravidla pro pronájem nemovitostí, respektive jejích prodej. Podle ní se jedná o „útok na solar střední třídy.“ Stanjura toto nařčení odmítl, Schillerová se podle něj chytla „jedné ze stovek připomínek“ k zákonu o účetnictví. Schillerová podle něj šíří paniku a lži.
Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.
Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici. KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice.
Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.
Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo. Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars. V regionu střední a východní Evropy nebylo Česko jedinou zemí, která letos zvýšila zdanění firem, k podobnému kroku sáhlo také Slovinsko.
Britský premiér Rishi Sunak představil program své Konzervativní strany ve snaze zvrátit vývoj kampaně před červencovými volbami, v nichž vládní straně hrozí drtivá porážka od opozičních labouristů. Mezi hlavními novinkami je příslib dalšího snížení odvodů na sociální pojištění, uvádějí britská média. Kromě snižování daní Sunak slíbil také výrazné omezení imigrace do Británie. "Jsme v těchto volbách jedinou stranou s velkými nápady, které z naší země udělají lepší místo k životu," prohlásil premiér na mítinku v areálu závodního okruhu Silverstone
Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc zaplatila energetická společnost ČEZ. Státu odvedla 24,5 miliardy korun. Předloni skončila v žebříčku největších plátců daní třetí se zaplacenou daní 2,73 miliardy korun. Na druhém místě skončila loni automobilka Škoda Auto, která odvedla na dani z příjmu 5,51 miliardy korun, třetí obchodník s energetickými surovinami EP Commodities zaplatil daň 4,53 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovala Finanční správa.
Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.
Lidé a firmy do konce května zaplatili na dani z nemovitosti 14,6 miliardy korun, o 86,5 procenta víc než loni ve stejnou dobu. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu ke konci května. Daň byla splatná do konce května, u nemovitostí s vyměřenou daní nad 5000 korun poplatníci museli do konce uplynulého měsíce uhradit první splátku a druhou musí zaplatit do konce listopadu. Loni se za celý rok na dani vybralo 12,45 miliardy korun. Veškerý výnos daně z nemovitosti jde do rozpočtů obcí.
Vlastníkům nemovitostí přineslo letošní jaro často značně nepříjemné překvapení. Někde i o pětinásobek vyšší výměr daně z nemovitosti. V řadě případů sice zůstává daň stále v porovnání se zdaněním práce na symbolické výši, jenže i experti, kteří navýšení daně podporují, kritizují její současné nastavení. Zásadně tak dopadne zejména na chudší domácnosti, pro které navýšení i pár tisíc může znamenat značný zásah do rozpočtu.
Po čase se na české politické scéně opět rozhořela debata o cenách piva. Tu ještě v době zpráv o drahém občerstvení na hokejovém mistrovství světa zahájil bývalý premiér Andrej Babiš, když se pochválil, že za jeho vlády bylo pivo levnější díky nižší sazbě DPH. Podle Babiše se lidé nemají nechat přesvědčit řečmi o inflaci a akceptovat, že půllitr nyní většinou vyjde na více než 60 korun. Jeho prohlášení nicméně vyvolalo ostrou reakci mezi dalšími politiky.
Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?
Jako nesystémový krok by vnímali ekonomové zavedení sektorové daně na banky, což je ambice především hnutí STAN. Podle nich by totiž dopad této daně zaplatili v první řadě klienti bankovních domů. Hledat dodatečné příjmy nebo naopak škrtat výdaje by vláda měla například v návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nabízí se zrušení státní podpory pro stavební spoření, případně zrušení daňového zvýhodnění hypoték.
Ve vzduchu stále visí sektorová daň na banky. Tedy potrestání bank za to, že málo odvedly na mimořádné dani neboli windfall tax. Kromě ODS a TOP 09 by se to zamlouvalo celé vládní koalici. Ministr financí ale teď nabízí jinou možnost ve formě lehčího „potrestání“, které by banky nakonec bolet nemuselo. Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti neuvažuje o zavedení sektorové daně na některé z odvětví. Hnutí STAN má přitom připraven návrh daně pro banky. Jednat o záměru jsou ochotni lidovci a Piráti, naopak proti je právě ODS a TOP 09. Rozhodnout by se mohlo v průběhu letních měsíců. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nápad nepovažují za dobrý. Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun.
Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.
Návrh nového financování České televize a Českého rozhlasu se poslancům na stůl dostane patrně v podobě, která nepotěší mnohé firmy, domácnosti, ani opozice. Ministerstvo kultury, pod něhož novela spadá, totiž zamítlo většinu výtek a výhrad, které se objevily, a v legislativě tak má zůstat nejen navýšení koncesionářských poplatků, ale především daleko spornější novinky. Platbě se tak nevyhne v zásadě nikdo.
Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.
