Jiří Strach, jeden z nejvytíženějších českých filmařů, si zakázal v rozhovoru pro Týdeník Echo mluvit o Pánu Bohu, ale moc mu to nevyšlo. Nad sklenicí červeného řekl, že si dává „mediální detox“, a varoval před novým babylonským zmatením jazyků.
Už je to třicet let, co vyšel překlad knihy polského filozofa a dominikána Józefa P. Bocheńského (1902–1995) Stručný slovník filozofických pověr. Ta útlá knížka se hodí vždy, když si potřebuju někde rychle ujasnit nějaké to velké slovo, se kterým lze dělat velké věci, třeba ho různě zneužívat a ohýbat.
Netradičním způsobem uzavřel šéf olomoucké kriminální policie Jan Lisický letošní sérii komentovaných prohlídek Muzea umění v Olomouci s názvem Kompro. V pořadu, ve kterém osobnosti určitých profesí komentují vybraná díla ve stálých expozicích, rozebral vraždu Ježíše z pohledu kriminalisty. Posloužil mu k tomu kříž s Ježíšem od neznámého autora z roku 1500. Diváky překvapil sděleními o tom, zda hematomy Ježíše odpovídají realitě či jak dlouho by se zvládnul Ježíš udržet v takto zachycené poloze.
Bible je krutá kniha, zvlášť ve svých sociologických analýzách. Aspoň takto, tedy jako popis sociálních neduhů, se mnohdy interpretuje výrok z evangelia podle Matouše: „Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“ Jinými slovy, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Prý se to netýká zdaleka jen peněz: samovolně se rozhojňuje sláva, vztahy a úspěchy. I kdyby si chudí na konexích či výdobytcích polepšovali, relativně k rostoucímu náskoku těch silnějších, jsou bez šance. A co víc, rozhojňující logika platí i ve zlém. Čert prý kálí na jednu hromadu… Dnes je takzvaný Matoušův efekt součástí sociologického inventáře.
Poslanci Evropského parlamentu odsoudili postup italské vlády, která nařídila vedení Milána, aby ukončilo přisuzování rodičovských práv stejnopohlavním párům. Informoval o tom list The Guardian. Rozhodnutí, proti němuž v tomto italském městě protestovaly v polovině měsíce tisíce lidí, označili poslanci Evropského parlamentu za součást širšího útoku na práva LGBT+ komunity v Itálii. Starosta Milána, který získal podporu na půdě EU pro kampaň proti Giorgie Meloniové, prohlásil, že premiérka mění zemi ve verzi Maďarska Viktora Orbána, píše Politico.
Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá covid-19. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.
Když papež Jan Pavel II. oslovil Josepha Ratzingera, aby se stal prefektem Kongregace pro nauku víry, psal se rok 1980 a oslovený věděl, že odmítnout nelze. Přesto formuloval podmínku. Ano, beru, ale jsem teolog a chci dál psát knihy. Papež mu odpověděl, že se o věci bude muset poradit. Za několik dní se ozval: „Ano, existují precedenty. Pište.“ Ratzinger napsal za svůj život na čtyřicet knih, spolu s rozšířenými novými vydáními čítá jeho knihovna dokonce šestašedesát svazků. Jeho domovem bylo slovo. Sám tuto přináležitost nechápal jako osobní zvláštnost. Slovo je nejtěsněji spjaté s křesťanskou zvěstí.
Na vatikánském Svatopetrském náměstí se konala zádušní mše za emeritního papeže Benedikta XVI., který zemřel 31. prosince ve věku 95 let. Smuteční obřad, kterému přihlížely desetitisíce věřících a několik státníků, vedl nynější papež František. Českou republiku reprezentoval na pohřbu premiér Petr Fiala a předseda lidovců Marián Jurečka. Pohřbu se také účastnil bývalý český prezident Václav Klaus.
Dnes je Boží hod vánoční, pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně k největším svátkům liturgického roku. V poledne pronese papež František ve Vatikánu tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu).
Dnes je Boží hod, vy už víte, co vám nadělil od Ježíšek a blízcí, víte, jak jste strávili svůj Štědrý večer, s kým jste si zatelefonovali, s kým si napsali zprávu, na jakou pohádku jste se podívali v televizi či jak se letos panu faráři povedlo půlnoční kázání. Méně či více spokojeně odpočíváte, máte letošní Vánoce za skoro vyřešené a teď si bůhvíproč čtete vánoční komentář svého oblíbeného periodika. A já mám splnit nároky tohoto dne a přinést vám do něj radost, potěchu, poučení či rozčilení. Jenom ne nudu.
„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.
Pokud jste dostatečně dlouho na Twitteru, je velká šance, že jste narazili na „pravou“ podobiznu Ježíše Krista. Jde o počítačově vygenerovanou tvář muže s olivovou barvou kůže, krátkými tmavými vlasy a vousy a s hnědýma očima. Pravidelně, snad každých šest měsíců, nějaký aktivistický účet tuto podobiznu sdílí se sdělením nesoucím se v rovině „ha ha, vy rasisté jste si mysleli, že Ježíš byl běloch, ale ve skutečnosti vypadal jako obyvatel Blízkého východu“. Na což většina věřících odpoví, že to není žádné překvapení, jelikož Ježíš byl obyvatelem Blízkého východu.
Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).
Dne 11. listopadu 2022 se v Divadle Husa na provázku konala premiéra inscenace Vykouření naší kauzy a vaší kauzy, která v režii Jiřího Havelky a na podkladě jeho scénáře, na němž se podílel celý tvůrčí kolektiv, evokovala události, které před více než čtyřmi lety rozbouřily brněnské divadelní ovzduší.
Protože západ není východ, fascinace konci a katastrofami nepřekvapuje. Patrně patří k západní tradici, že se knihy o sebevraždách civilizace, její degeneraci či vyhasnutí stávají bestsellery. V jistém smyslu tkví konec i v mottu současného evropského předsednictví. „Evropa jako úkol“ je odkaz na přednášku, v níž se Václav Havel zamýšlí nad tím, co to znamená, že Evropa, která je odvozena od akkadského slova ereb pro soumrak, má konec ve svém základu. Prý to svědčí o náchylnosti k reflexi i účtování. Podle francouzské filozofky Chantal Delsolové (75) se zrovna končí i účtuje s křesťanskou kulturou. V knize Konec křesťanstva však nelká nad pádem do nihilismu.
Kardinála Dominika Duku netřeba čtenářům Echa představovat. Po dvanácti letech předal 2. července arcibiskupskou berlu svému nástupci v úřadu pražského arcibiskupa Janu Graubnerovi. S kardinálem hovoříme o tom, co se během jeho mandátu s katolickou církví dělo a zda nejstarší organizace světa dokáže vzdorovat dobovým trendům. Stranou nezůstal ani papež František a s ním spojená otázka, nakolik je klimatické zanícení soudobé společnosti pro křesťany konkurencí.
Hlavní postavou zdejší veřejné debaty se v uplynulém týdnu stal bývalý pirátský poslanec a místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal. Na Facebooku vyjádřil nadšení z výsledků sčítání lidu, z nichž vyčetl prudký pokles počtu věřících v Česku. „Věřím, že až nebudou v novinách horoskopy, s odvoláním na boží slovo vypalovány olivové háje a většina občanů státu s největší armádou věřit na anděly, bude lépe.“ Později se za ta slova omluvil, nechtěl prý věřící urážet.
V současnosti lze u nás často slýchat názor, že státní moc nemá zasahovat do podoby rodiny, že jí má ponechat volný vývoj, že do ní nikdy nezasahovala a je to tak správně. Třeba zastánci manželství stejnopohlavních párů to považují za silný argument pro svou stranu. Je těžké vyjádřit, jak kolosální ignorantská pitomost to ve skutečnosti je. Názor Aleny Schillerové a Andreje Babiše, že vysoké úrokové míry způsobují vysokou inflaci, je vedle toho seriózní hypotézou. Ale pokusme se o to.
Čeští a moravští biskupové vyzvali lidi, aby v nadcházejících parlamentních volbách podpořili ty subjekty, které své jednání staví na hodnotách pravdy a svobody. Uvedli to ve svých dvou prohlášeních přijatých na setkání na Velehradě, která zveřejnili. Jedno je určené široké veřejnosti a druhé věřícím. Na společnost se obracejí s tím, že parlamentní volby považují jako každé volby za významnou příležitost ovlivnit další směřování země.
Zemřel katolický kněz František Lízna, v téhle zemi nebylo mnoho takových lidí. V různých médiích a na sociálních sítích je možné si přečíst různé osobní vzpomínky na něj, v některých může být znát až dotek mystéria – třeba ve vyprávění spisovatele Pavla Kosatíka zveřejněném na Facebooku.
Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.
Když roku 537 vešel byzantský císař Justinián do čerstvě rekonstruovaného chrámu Boží moudrosti, byl prý natolik unesen dojmem, že vykřikl: „Šalamoune, překonal jsem tě!“ Biblickému králi Šalamounovi se připisuje stavba jeruzalémského Chrámu, takže překonaná laťka byla hodně vysoká. Antika byla velkých staveb plná, ale většina z nich dávno skončila v troskách. Rozhlodal je zub času a lidský nezájem (nebo naopak moc velký zájem: část římských památek včetně Kolosea byla rozebrána na stavební materiál). Přidávalo se působení přírodních sil.
Současná kulturní válka na Západě rozděluje společnost, mohlo by se zdát, že až beznadějně. Stoupence krajností na obou stranách přitom ledacos spojuje. Například odmítnutí univerzalismu a jeho nahrazování politikou identity. Univerzalismus jako kdyby na obou stranách současné „fronty“ vycházel z módy, byl přímo nebo aspoň implicitně odmítán. Někdy je v tom odmítnutí znát až jakási úleva, kterou může přinést zbavení se nějakého nároku – konečně můžeme, co jsme dřív nesměli, nebo se to neslušelo, jsme osvobozeni chovat se nebo mluvit způsobem dřív zapovídaným, nepřípustným, vnímaným jako zlý a máme pro to neotřesitelné ideologické alibi. Tak si to pojďme společně užít.
Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga zahajuje novou ofenzívu v počínštění náboženství. Bible se má pro tamní křesťany přepsat tak, aby odpovídala linii čínské komunistické strany.
Srí Lanka se vzpamatovává z řádění islámských teroristů, kteří za sebou zanechali až tři stovky obětí – číslo není přesné, protože úřady za týden nedokázaly spolehlivě poskládat části těl. Útoky zasáhly hotely a kostely plné věřících slavících Velikonoce. Atentáty se připisují islamistické skupině Národní Tauhíd Džamáate (NTJ) vedené kazatelem Zahránem Hašímem.
Křesťané na celém světě si v neděli připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním vrcholí pašijový týden, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se už v předcházející noc zapalují svíce a křtí dospělí. Mše začíná po západu slunce a v blízkosti kostela bývá oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje. V nedělním televizním rozhovoru před komunálními volbami konanými 31. března Erdogan naznačil, že by u chrámu bylo možné "změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia".
Středa je druhý svátek vánoční, který připomíná památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána. Podle legendy položil život za víru v Krista. Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se v tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelích světit osivo.
V úterý je Boží hod vánoční, první a pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.
Pákistánská křesťanka zproštěná před týdnem viny z rouhání vůči islámu byla propuštěna z vězení, ale je v ochranné vazbě na bezpečném místě kvůli obavám, že by se mohla stát terčem útoků. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Jiná média dnes uváděla, že Asia Bibiová byla pouze převezena do jiného vězeňského zařízení. Bibiová byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Agentura AP předtím napsala, že žena i přes zproštění obvinění zůstává ve vězení, ale dnes byla převezena do bezpečnějšího zařízení v Islámábádu.
