Ukřižování Ježíše očima kriminalisty. „Byla to vražda, svědecké výpovědi nic moc“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Netradičním způsobem uzavřel šéf olomoucké kriminální policie Jan Lisický letošní sérii komentovaných prohlídek Muzea umění v Olomouci s názvem Kompro. V pořadu, ve kterém osobnosti určitých profesí komentují vybraná díla ve stálých expozicích, rozebral vraždu Ježíše z pohledu kriminalisty. Posloužil mu k tomu kříž s Ježíšem od neznámého autora z roku 1500. Diváky překvapil sděleními o tom, zda hematomy Ježíše odpovídají realitě či jak dlouho by se zvládnul Ježíš udržet v takto zachycené poloze.
Podle kriminalisty lze pojmout smrt Ježíše Krista do určité míry jako vraždu. „Nastudoval jsem si výpovědi svědků, v tomto případě existují v současné době pouze čtyři svědectví a to jsou evangelisté. Když jsem si je nastudovával, zjistil jsem, že tři z nich od sebe opisovali, takzvaní synoptici, a jediný – mě sympatický Jan – to pojal trochu jinak. Při čtení jejich výpovědí jsem musel přijmout závěr, že svědecká výpověď nic moc. Nechci se dotknut autorů, ale jsou tam elementární chyby. Takto by neměl vyslýchat ani policista na obvodním oddělení,“ uvedl Lisický.
Okolnosti ukřižování, na kterém se svědci shodují, konzultoval i se soudním lékařem. Dílo z roku 1500, se kterým svůj pohled konfrontoval, označil za precizně umělecké, ze své praxe na něm však našel některá pochybení. „Jedna z chyb je probití hřebíky těch dlaní – při tomto způsobu ukřižování by to ty dlaně v žádném případě unést nemohly. Také probití nártů je diskutabilní,“ podotkl Lisický. Větší logiku by podle něj dávalo probití patní kosti, která by měla sílu váhu těla unést. Autorovi kříže vytkl i zachycení vytékající krve z dlaně, která nemohla kvůli gravitaci stékat do podpaží. Stejně tak usuzuje, že by oběť s nasazenou trnovou korunou více krvácela na hlavě.
Podle Lisického se autor díla snažil zachytit i předchozí bití Krista a to holemi, pěstmi a bičováním. I v tomto případě se z pohledu kriminalisty dopustil nesrovnalosti. „Kristus má pod očima klasické hematomy, problém je však v barvě, která je nazelenalá. To by ale neodpovídalo skutečnosti,“ uvedl Lisický s tím, že podle svědků byl poprvé udeřen nad ránem; zelená barva z kriminalistické praxe odpovídá době až mezi pátým až sedmým dnem od události. Autor také podle něj špatně zachytil probodnutí srdce na ukřižovaném Ježíši – podle anatomie těla by totiž v tomto případě trefil žebro.
Kriminalista také poukázal na to, že Ježíš by při ukřižování nedokázal udržet tělo na hřebech tak, jak je běžně zobrazován. Vahou těla by se totiž propadl. „Umělec zřejmě chtěl, aby v této pozice bylo tělo Ježíše co nejvíce v kříži. V reálu by takto nikdy ta osoba nebyla, tělo se chová striktně, dodržuje fyzikální zákony,“ dodal Lisický. Samotný způsob smrti komentoval jako demonstraci lidské krutosti.