Čínský prezident Si vyzval k přepsání Bible tak, aby odpovídala linii komunistické strany
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga zahajuje novou ofenzívu v počínštění náboženství. Bible se má pro tamní křesťany přepsat tak, aby odpovídala linii čínské komunistické strany. Píše o tom dnes deník Le Figaro s tím, že se nejedná jen Bibli, ale útok je nyní vedený na samotné náboženské doktríny od Nového zákona po Korán a budhistické sútry.
Úřady na jednání, které se uskutečnilo 6. listopadu, vyzvaly zástupce hlavních náboženských kultů v Číně, aby upravili překlady referenčních, tedy především fundamentálních náboženských textů tak, aby splňovaly jednak linii čínské komunistické strany, a dále, aby je uvedli do souladu s „požadavky nové epochy“. Termín "požadavky nové epochy" je přitom kódová formule, která odkazuje na „epochu prezidenta Si Ťin-pchinga“, jehož myšlení bylo v roce 2018 zakomponováno do ústavy na základě závěrů stranického sjezdu.
Podle deníku Le Figaro půjde skutečně o podrobné posouzení kompletních textů a jejich následně upravené překlady. Jak se to bude líbit například Svaté stolici, není zcela jasné. Vatikán totiž loni po 70 letech znovu navázal diplomatické vztahy s Pekingem. V roce 1951 čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung vykázal ze země poslední vatikánské diplomaty, to už pronásledování tamních křesťanů bylo v plném proudu. Vztahy mezi Říší středu a katolickou církví jsou však staleté a trvají nejméně od počátku novověku, kdy zde byli aktivní především dominikáni a jezuité. Ale i tehdy nebylo vždy jejich působení jednoduché a někteří misionáři byli na pokyn císaře popravováni.
Loňské obnovení vztahů za Františkova potifikátu, za kterým mají stát právě jezuité, je však zásadní. Znamenalo totiž akceptaci vlivu státu, tedy Číny, na jmenování biskupů. V Číně je asi 10 milionů katolíků, většina je součástí státní církve, tzv. Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, jehož představitele ale Vatikán do této doby neuznával. Naopak podporoval podzemní církev, která čítá podle odhadů asi 80 tisíc věřících a své tajně jmenované biskupy. To se vzájemným uznáním Pekingu a Vatikánu změnilo, což katoličtí disidenti vidí jako zradu.