Estonský parlament 26. března schválil ústavní změnu, která odebírá volební právo v místních volbách občanům nečlenských států Evropské unie. Tento krok se týká především Rusů a Bělorusů, uvedla Estonská veřejnoprávní televize (ERR). Estonsko, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, zahrnuje i komunitu 322 700 etnických Rusů, z nichž podle údajů z roku 2022 přibližně 90 000 vlastní ruské občanství.
Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.
Tento týden se náměstek ministra zahraničí USA Christopher Smith a další dva američtí představitelé setkali v Bělorusku s prezidentem Alexandrem Lukašenkem a šéfem běloruské KGB a nabídli Bělorusům dohodu, píše deník New York Times. Podle ní by Lukašenko propustil "mnohé" politické vězně a Spojené státy zmírní sankce na běloruské banky a export draslíku ve snaze odklonit Bělorusko na "jinou oběžnou dráhu".
Lukašenkovy "volby" v Bělorusku byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu. Na síti X to uvedl prezident Petr Pavel poté, co si autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v nedělních volbách zajistil posedmé pět let v čele země. Česko podle Pavla stojí za Bělorusy bojujícími za demokracii a svobodu. Ústřední volební komise podle agentur oznámila, že Lukašenko získal 86,82 procenta hlasů. "Lukašenkovy 'volby' byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu," uvedl Pavel.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v nedělních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury. Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.
Migranti ze třetích zemí, kteří byli dříve přivezeni na bělorusko-polské hranice, jsou zřejmě posíláni do Ruska. Informoval o tom plukovník Andrej Stasiulevič z polské pohraniční stráže. Přesun migrantů může být součástí strategie běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se snaží udržet stabilitu v zemi před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Běloruské úřady zakázaly Santa Clause. Legendární vánoční postava, která se těší popularitě zejména v USA, ale s globalizací si jí oblíbil téměř celý svět, dostala v Bělorusku červenou. Kromě Santy chce Bělorusko omezit i anglické koledy a jiné cizojazyčné vánoční písničky. Namísto toho chce země posílit dodržování ruských vánočních tradic. O zprávě informuje web ukrajinská Pravda. Bělorusko brojí za omezení postavy Santy zejména ve školách a školních besídkách.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších dvacet vězňů odsouzených za to, co běloruské úřady nazývají extremismem. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž je v této skupině 14 lidí s chronickými chorobami. Jména agentura neuvádí, propouštěné nejmenuje ani běloruský nezávislý server Naša Niva, který ale píše o propuštěných politických vězních. Jde již o osmou vlnu milostí převážně politickým vězňům v Bělorusku v tomto roce.
Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v pátek v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.
Ve věku 22 let zemřel v běloruské trestanecké kolonii ruský občan Dmitrij Šletgauer, považovaný za politického vězně. O jeho smrti informovala v pátek lidskoprávní organizace Vjasna. Šletgauer byl nedávno převezen do trestanecké kolonie v Mogilevě na východě Běloruska, kde podle organizace strávil jen velmi krátkou dobu před svou smrtí.
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku.
Běloruské letectvo a protivzdušná obrana ve čtvrtek sestřelila několik dronů Šahéd, které vlétly do běloruského vzdušného prostoru, jejich pravděpodobným cílem bylo ukrajinské území. O tom, že kvůli ruským dronům v noci na čtvrtek třikrát startovaly běloruské stíhačky, informoval běloruský nezávislý projekt Hajun, který monitoruje vojenskou aktivitu v Bělorusku. O sestřelech píše i Newsweek či Kyiv Indpendent.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko tvrdí, že je pod drtivým tlakem Západu, aby se "vykašlal na Rusko" a Bělorusko vstoupilo do války na straně Ukrajiny. Prezident o tom mluvil dnes na Republikové pedagogické radě, kde mimo jiné prohlásil, že Minsk si musí udržet nezávislost a suverenitu a každý o tom musí přemýšlet. "A vše začíná u nás, učitelů," zdůraznil Lukašenko. Text jeho projevu zveřejnil web běloruského prezidenta.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija 1 uvedl, že již připravuje občany na svůj odchod z postu hlavy státu, protože „nikdo není věčný“. "Všichni si myslí toto: 30 let je dlouhá doba, je to šílené, několik lidí pracuje 30 let (jako prezident). A lidé si zvykli: tady je on a nikdo jiný. To je špatně," prohlásil Lukašenko, kterého cituje mimo jiné ruská Lenta. Běloruský prezident řekl, že taková příprava je nezbytná.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120.000 vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace. Oznámil to dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a mimo jiné Rusku poskytl běloruské území pro invazi na Ukrajinu. Lukašenko dnes uvedl, že bělorusko-ukrajinská hranice je zaminovaná "jako nikdy předtím" a že ukrajinské jednotky utrpí obrovské ztráty, pokud se ji pokusí překročit.
Na konci června navštívil polský prezident Andrzej Duda Čínu, při této příležitosti přiměl prezidenta Si Ťin-pchinga k vyvinutí tlaku na běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, aby snížil počty nelegálních migrantů útočících na polské hranice. O situace informuje polský web Dorzeczy s odvoláním na německý deník Tagesspiegel, podle kterého Duda zařídil nemožné, což je senzační. Na rozdíl od Berlína, který se bojí.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu. Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky, citovala Johanssonovou agentura Reuters.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko během své dnešní inspekce na hranicích s Ukrajinou oznámil, že došlo odstranění napjaté situace na ukrajinsko-běloruských hraních. Podle něj Ukrajinci stáhli svá vojska od hranic a Lukašenko nařídil dalším běloruským jednotkám stažení do vnitrozemí, uvedl TASS. Podle něj, když se mohli Bělorusové dohodnout s Ukrajinci, mohou se Ukrajinci dohodnout s Rusy. Probere to s Vladimirem Vladimirovičem Putinem, dodal Lukašenko.
Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní. Ministerstvo na sociální síti rovněž zveřejnilo snímky z příletu čínských vojáků. Bylo to poprvé, co na běloruském vojenském letišti přistál čínský letoun.
Napětí na polsko-běloruských hranicích dál narůstá. Velké ozbrojené skupiny se na několika místech snaží proniknout do Polska. Podle policie se jen v sobotu do Polska pokusily dostat tři velké skupiny ilegálních imigrantů, uvedl server DoRzeczy. Polská pohraniční stráž je však poznamenána incidentem, kdy poté, co byla nedávno napadena ozbrojenými migranty a zahájila výstražnou palbu, byla na pokyn prokuratury zatčena. Přitom ve čtvrtek zemřel mladý polský voják po útoku migranta.
Zemřel 21letý polský voják Mateusz Sitek, kterého minulý týden těžce zranil migrant na polsko-běloruské hranici. Podle polských médií to oznámilo vedení polské armády. Migrant na Sitka, příslušníka 1. varšavské obrněné brigády, zaútočil 28. května u kovové bariéry oddělující Polsko a Bělorusko. Onet.pl píše, že útočník prostrčil ruku, v níž držel nůž, skrz plot a vojáka bodl do okolí žeber. Záchranáři ho v těžkém stavu odvezli do nemocnice v Hajnówce v pohraničí, pak byl převezen do Varšavy.
Do Minska údajně přijela speciální skupina ruské Federální bezpečnostní služby, aby "vytěžila" varšavského soudce Tomasze Szmydta, který nedávno uprchl do Běloruska, a o kterém se předpokládá, že pracoval pro běloruské tajné služby. Vyslýchají ho a mačkají jako citron, tvrdí podle dnešní zprávy deníku Gazeta Wyborcza členové běloruské opozice v Polsku. Polský list o tom informoval Aliaksandr Azarau, bývalý podplukovník běloruské milice, který je v současnosti prezidentem nadace Bypol ve Varšavě.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v pátek v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Minsk ve středu označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území. Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku.
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora. Psali jsme o tom zde.
Polsko začíná se stavbou bunkrů a opevnění po celé východní hranici. Oznámil to v sobotu na běloruské hranici polský premiér Donald Tusk. Informuje o tom server DoRzeczy. Vláda podle premiéra zahájila práce na posílení východních hranic země kvůli „nátlaku Lukašenkova režimu“ a „rostoucí hrozbě vyplývající z rusko-ukrajinské války“.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Moskva ani Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
Rusko má podle západních představitelů v Bělorusku jaderné zbraně. Informaci potvrdili listu Foreign Affairs pod podmínkou anonymity západní představitelé. Sám Vladimir Putin oznámil přesun jaderných zbraní na území Běloruska v půlce minulého roku. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko umístění jaderných zbraní na běloruské území potvrdil v prosinci 2023.
Bělorusku se konají parlamentní volby a místní volby, první od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrává pod tuhou kontrolou a má upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka bez ohledu na výzvy opozice k bojkotu „nesmyslné frašky“, uvedla agentura AP. Volební účast již dosáhla 43,64 procent, ohlásil předseda ústřední volební komise Ihar Karpenka na tiskové konferenci s tím, že ve dvou oblastech již odhlasovala více než polovina z oprávněných voličů.
