Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. V květnu je to již druhá Putinova návštěva spojenecké země poté, co byl v Číně. Kreml dále v pátek oznámil chystanou prezidentovu návštěvu Severní Koreje.

Putin do Běloruska přijel již ve čtvrtek večer, kdy dvoudenní hovory s Lukašenkem začaly.

🙄 "A joint nuclear strike exercises between Russia and Belarus: Putin arrived in Minsk to persuade Lukashenko to work it out in the exercises", - The Moscow Times. pic.twitter.com/vewl7NZHhE

— MAKS 24 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) May 24, 2024

Původem ruský nezávislý zpravodajský web The Moscow Times připomíná, že začátkem tohoto měsíce Putin nařídil ruské armádě provést cvičení s taktickými jadernými zbraněmi v reakci na západní „hrozby a provokace“.

Bělorusko, které v loňském roce souhlasilo s umístěním ruských taktických hlavic na svém území v souvislosti s rostoucím napětím kvůli Ukrajině, oznámilo na příkaz ruského prezidenta mimořádné inspekce nestrategických nosičů jaderných zbraní.

Tento týden ruské ministerstvo obrany oznámilo první fázi cvičení ve svém Jižním vojenském okruhu, který zahrnuje části Ukrajiny, o nichž Rusko tvrdí, že je anektovalo.

„Druhá fáze cvičení se týká přímé účasti našich vojenských spojenců a kolegů z Běloruska,“ řekl Putin Lukašenkovi po příletu do Minsku ve čtvrtek pozdě večer. Rusko ani Bělorusko neuvedly, kde přesně se cvičení uskuteční a zda budou zahrnovat i nějaké zkušební střelby.

Jak uvádí agentura Reuters, Moskva spojila cvičení s tím, co nazývá „militantními prohlášeními“ západních představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, která podle ní ohrožují její bezpečnost.

Podle jaderných analytiků jsou cvičení Putinovým varovným signálem, který má Západ odradit od hlubšího zapojení do války na Ukrajině. Západní země poskytly Kyjevu zbraně a zpravodajské informace, ale zdržely se vyslání vojáků.

Slovy o legitimitě Zelenského, která Putin uvedl v kontextu obnovení mírových jednání, narážel ruský prezident už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční. „Ale s kým vyjednávat? To není planá otázka... Samozřejmě si uvědomujeme, že legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ nechal se slyšet Putin.

V rámci rozhovorů odcestoval do Minsku také nově jmenovaný ruský ministr obrany Andrej Bělousov, který přijel v pátek brzy ráno, aby se setkal se svým běloruským protějškem Viktorem Chreninem.

Jedná se o již druhou v květnu uskutečněnou Putinovu zahraniční návštěvu za účelem utužení spojenectví. V půlce měsíce ruský prezident jednal v Číně s prezidentem Si Ťin-pchingem. Předmětem jednání byl krom vzájemných vztahů zemí mimo jiné i konflikt na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ prohlásil tehdy Putin.

Ruská agentura RIA Novosti v pátek uvedla, že Kreml chystá návštěvu prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji. Přesný termín oznámí později. Vztahy obou zemí se od ruského útoku na Ukrajinu před více než dvěma lety výrazně utužily, Pchjongjang patří k největším podporovatelům Moskvy. Severokorejský vůdce Kim Čong-un Rusko navštívil loni.

„Prezident Putin obdržel pozvání k oficiální návštěvě Severní Koreje. Tato návštěva se v současné době připravuje. Termín této cesty včas oznámíme,“ citovala agentura AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

O návštěvě Putina v izolované komunistické zemi, kde byl jako prezident naposledy v roce 2000, se mluví už delší čas. V lednu Peskov uvedl, že Rusko doufá, že se uskuteční v „dohledné budoucnosti“.