Estonský parlament 26. března schválil ústavní změnu, která odebírá volební právo v místních volbách občanům nečlenských států Evropské unie. Tento krok se týká především Rusů a Bělorusů, uvedla Estonská veřejnoprávní televize (ERR).

Estonsko, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, zahrnuje i komunitu 322 700 etnických Rusů, z nichž podle údajů z roku 2022 přibližně 90 000 vlastní ruské občanství.

Napětí mezi pobaltskými státy a Ruskem, respektive jeho spojencem Běloruskem, vzrostlo po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Již v roce 2022 Estonsko zakázalo občanům Ruska získávat víza a povolení k pobytu za účelem práce, podnikání a studia. „O našem místním životě nebudou rozhodovat občané agresorských států, ale my sami,“ uvedl podle serveru The Kyiv Independent po hlasování estonský premiér Kristen Michal.

Podle novely získají volební právo pouze občané Estonska a Evropské unie. Osoby bez určeného občanství a osoby bez státní příslušnosti budou moci hlasovat naposledy v příštích volbách, které se uskuteční 19. října. Pro změnu hlasovalo 93 ze 101 poslanců. Návrh zákona nyní zamíří k estonskému prezidentovi Alaru Karisovi k podpisu.

Lauri Laats, předseda frakce Centristické strany, která hlasovala proti návrhu, označil rozhodnutí za špatné. „Toto není demokratické rozhodnutí. Už dříve jsme prohlásili, že jej nepodpoříme,“ uvedl. Naopak Toomas Uibo, předseda liberální politické strany Estonsko 200, odmítl, že by zákon byl diskriminační. „Lidé mají svobodnou volbu – mohou se stát estonskými občany,“ argumentoval.

Estonsko výrazně zvýšilo svůj obranný rozpočet a v roce 2024 alokovalo na obranu 3,2 % HDP, což je více než dvojnásobek výdajů od začátku války na Ukrajině. V reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k navýšení výdajů na obranu Estonsko plánuje v roce 2025 zvýšit obranný rozpočet na 5 % HDP.