Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších dvacet vězňů odsouzených za to, co běloruské úřady nazývají extremismem. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž je v této skupině 14 lidí s chronickými chorobami. Jména agentura neuvádí, propouštěné nejmenuje ani běloruský nezávislý server Naša Niva, který ale píše o propuštěných politických vězních. Jde již o osmou vlnu milostí převážně politickým vězňům v Bělorusku v tomto roce. Lukašenko se přitom v novém roce chystá znovu, podle svých slov už naposledy, kandidovat na prezidenta.

"Mezi omilostněnými je jedenáct žen, 14 osob má chronické nemoci, deset odsouzených má děti. Všichni požádali o milost a vyjádřili lítost nad svými skutky," napsala Belta. Obvinění z extremismu běloruské úřady často používají proti politickým oponentům, připomněly v případě dřívějších milostí světové tiskové agentury.

Informace o milostech udělených Lukašenkem lidem odsouzeným za účast na protestech proti jeho vládě začaly přicházet v posledních měsících, přičemž na svobodu se dostaly většinou osoby s vážnými zdravotními problémy, které vyjádřily lítost nad svým jednáním. Nyní je to osmá vlna milostí od července, poznamenala Naša Niva.

Agentura AP ovšem v listopadu s odvoláním na ochránce lidských práv upozornila, že úřady zahájily novou vlnu zatýkání, aby zlikvidovaly jakýkoliv náznak nesouhlasu před lednovými prezidentskými volbami, v nichž se bude Lukašenko ucházet o svůj sedmý mandát.

Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zvedla vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim demonstrace tvrdě potlačil. Desítky tisíc osob pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté podle médií zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly za mříže. Hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země.

Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v Bělorusku přes 1250 politických vězňů včetně svého zakladatele a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozornila, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a neví se, zda vůbec žijí. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo od roku 2021 nejméně sedm politických vězňů. Lukašenko podle agentury Reuters existenci politických vězňů v zemi popírá.