Tag: obnovitelné zdroje

Články k tagu

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Stát chce do roku 2030 postavit 240 nových větrníků. Energie z větru by tak překonala výkon Dukovan

Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz to dnes v Olomouci řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vládní změny rozbouřily solární trh. Investoři hrozí žalobami, poslanci se nedohodli

Sněmovní hospodářský výbor nepřijal žádné doporučení ohledně čtyř pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které mají pomoci omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie (POZE). Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 8,5 miliardy korun. Pozměňovací návrhy z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) čelí ostré kritice mimo jiné z řad solárníků, ale také třeba od Hospodářské komory ČR.

Poslanci budou řešit změny dotací na obnovitelné zdroje. Je to solární past, říká advokát

Hospodářský výbor sněmovny dostane znovu na stůl vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů včetně těch z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ty však vyvolávají ostrý odpor, firmy už hrozí i žalobami.

Proč dělá energetickou politiku s OZE Stanjura? Nemám důvod právníkům MF nevěřit, říká Vlček

Solárníci v minulém týdnu ostře kritizovali návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na změnu systému podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Dodávali k tomu, že je zvláštní, že energetickou politiku dělá právě Stanjura a ne ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf MPO Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že nemá důvod nevěřit právníkům MF, kteří změny připravili.

Solárníci ostře kritizují Stanjurův návrh změn podpory OZE. Ministr se arbitráží neobává

Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.

Stanjurovy „diskutabilní nástroje“ jak dostat desítky miliard do rozpočtu. Na koho dopadnou

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší.

Vládě chybí desítky miliard, kdo je zaplatí? Stanjura chce měnit zákony

Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.

Nečekaný problém. Stanjurovi v rozpočtu chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů

V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.

Střet s odbory, divadlo z jiné doby

Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.

Francouzi, nebo Korejci. Hlavně ať už to je

Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.

Poplach před kolapsem sítě. Město odmítá připojovat nabíjecí stanice a tepelná čerpadla

První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.

„Omezujeme možnost volby životního stylu.“ Jak EU radikalizuje svůj plán

Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.

Pokrytectví zelené energie: kdo pozná, odkud k němu elektřina doopravdy teče

Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.

Investujte do solárů a čerpadel, vyzývá stát. Proč tedy zdražuje elektřinu zelenou daní?

Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Mít doma tepelné čerpadlo se prodraží. „Spousta lidí dá přednost plynovému kotli“

Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Je to kult. Ale může rychle skončit

Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.

Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Slibovali soláry, zůstala miliarda dluhů. O osudu Maliny rozhodnou věřitelé

O osudu zadluženého energetického holdingu Malina mají na úterní schůzi rozhodnout jeho věřitelé. Firma buď může projít reorganizací s tím, že se pokusí dokončit rozdělané zakázky, za které od lidí inkasovala zálohy, nebo bude rozprodána v konkurzu. Vedení Maliny, za kterou stojí tisíce nespokojených klientů, podalo v květnu návrh na insolvenci, v němž uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun.

Celý poplatek za soláry „hodila“ vláda na odběratele elektřiny. Vrací se od příštího roku

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Podle návrhu, o němž vláda jednala, měl stát nadále hradit čtvrtinu poplatku OZE.

Vláda zdraží od příštího roku elektřinu všem

Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé.

Poplatky za obnovitelné zdroje se částečně přesunou na lidi, potvrdil Stanjura

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.

Peníze pro solární barony: příspěvky za zelené zdroje mohou znovu platit domácnosti

Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.

Hladík chce urychlit stavbu větrníků. Po celé zemi vzniknou desítky „akceleračních zón“

Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

Přítel nebyl na telefonu

Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.

Po solární ofenzivě nám ještě chyběla větrníková ofenziva

Některé zásadní věci, které se promítnou do našeho každodenního života, se jak známo rozhodují na půdě evropských institucí. Předmětem veřejného zájmu se častou stanou, až když už je pozdě. S chystanou expanzí větrníků do české krajiny tak daleko ještě nejsme, příslušná směrnice EU má být definitivně schválena zhruba za rok. A ministerstvo životního prostředí pod vedením lidovce Petra Hladíka se plánem osázet větrníky českou krajinu nijak netají.

V české krajině je podle Síkely málo větrníků. „Mají velký potenciál... ocel z Třince, stojany z Chrudimi, ložiska ze Zámrsku“

Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. A to by se podle něj mělo zásadně změnit. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl dnes Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Dnešní akci uspořádala Komora OZE.

Kdo zaplatí škrty v dotacích pro solární barony: vláda může znovu zdražit elektřinu

Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.