Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.
Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun.
Nizozemsko poprvé zastavilo větrné elektrárny v Severním moři kvůli ochraně tažného ptactva. Na uplynulou sobotu ornitologové předpovídali tah milionů ptáků nad Severním mořem. Vláda proto nařídila odstavení větrných turbín na čtyři hodiny, v pondělí o tom informovala na svých stránkách. Od podzimu by podobné odstávky měly být častější. "Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, migrují přes Severní moře během některých nocí miliony ptáků," uvedl odborník na ochranu ptáků Tim van Oijen.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Jedno z míst, kde chce vláda v rámci konsolidačního balíčku ušetřit, je seškrtání dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tím podle odhadů vláda získala minimálně 14 miliard korun ročně, ideálně ale až 18 miliard. Riziko případné arbitráže je podle něj únosné. Stát od loňského října vzal placení podpory OZE na sebe, do té doby si podporu rozděloval se zákazníky ve fakturách za elektřinu.
Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.
Počet nově připojených fotovoltaických elektráren do tuzemské sítě dál rekordně roste. Distribuční firmy evidují během prvního čtvrtletí několikanásobný nárůst počtu nových elektráren v síti, ten navíc bude zřejmě dál narůstat. Žádostí o připojení je ještě víc, problémy jsou ovšem s omezenými kapacitami v soustavě a také s technickou nepřipraveností instalovaných zařízení. Vyplývá to z informací distribučních společností.
Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.
Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.
Do dvou let vláda podpoří celkem 200.000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na páteční tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Hladík považuje za klíčové mimo jiné pomoci obcím a městům s aplikací komunitní energetiky.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu. Podle Síkely je v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nutné efektivně využívat každý energetický zdroj, který by mohl snížit závislost Česka i Evropy na Rusku.
Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.
Současná energetická krize a mnohdy neúnosně vysoké platby za elektřinu nutí lidi přemýšlet nad dalšími výhodnější zdroji energií. Růst cen nyní nahrává vysoké poptávce po fotovoltaice a solárních panelech, které mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky.
Evropská unie směřuje k zařazení jaderné energie a plynu mezi obnovitelné zdroje. Z pohledu ČR, která získává z jádra třetinu veškeré elektrické energie, jde o zásadní obrat. Původní plán Bruselu počítal se zařazením jádra a plynu mezi „špinavé zdroje“. Bez tohoto kroku by pro Česko bylo téměř nemožné naplnit klimatické cíle EU, se kterými jsme souhlasili v rámci Green New Dealu. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ke změně směru přispěl i současný zmatek a zemětřesení na trhu s energiemi, které všechny vyděsilo.
Praha chce vybudovat sluneční elektrárnu. Rada hlavního města v pondělí schválila návrh na založení nové městské příspěvkové organizace, která bude mít za úkol elektrárnu vybudovat a provozovat. Na střechy svých budov chce umístit solární panely za více než miliardu také Brno.
„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)
Vzhledem k tomu, že evropská elektrická síť je propojená od „Lisabonu po Istanbul“, problém v jedné části se může rychle rozšířit do dalších. Je tedy dobře možné, že kromě pandemie koronaviru se v brzké době dočkáme i rozsáhlého výpadku elektřiny.
Zatímco zhruba 90 % větrné elektrárny může být recyklováno, u jejich vrtulí je to horší. Obrovské a těžko manipulovatelné rotory recyklovat nejdou a nezbývá než je skládkovat, což zabírá mnoho místa. Jak s nimi nakládat, řeší rovněž v USA, kde by v příštích 20 letech mělo přibýt až 720 tisíc tun vrtulí z těchto elektráren - jako odpad. Informuje o tom server NPR.
Obnovitelné zdroje energie se do roku 2040 stanou největším zdrojem výroby elektřiny. Globální poptávka po energii se ve stejné době zvýší zhruba o třetinu, potáhne ji hlavně rychlý růst střední třídy v Asii. Růst energetického trhu v Číně ale prudce zpomalí, zejména kvůli slabší ekonomické expanzi. Ve své každoroční zprávě o výhledu odvětví to uvedla britská společnost BP.
Prominentní americký právník David Buckel se upálil na protest proti ničení životního prostředí a klimatickým změnám. Ostatky šedesátiletého právníka byly spolu s vysvětlujícím dopisem nalezeny v Brooklynském Prospect Parku. Byl známým obhájcem práv LGBT komunity a spolupracovníkem několika skupin zabývajících se ochranou životního prostředí. Informaci přinesl server The New York Times.
Členské země Evropské unie v pondělí večer našly shodu na směrnici o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V tiskové zprávě to uvedla Rada EU. Celoevropský závazný cíl mít v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů zůstal po mnohahodinovém jednání beze změny, v dopravě je tento cíl na hodnotě 14 procent s tím, že tři procenta mají být pokročilá biopaliva.
Britská expedice plánuje dosáhnout jižního pólu a vyžít k tomu výhradně obnovitelnou energii. Jejich osmitýdenní expedice dlouhá téměř 966 kilometrů má začít ve středu. Ostřílený cestovatel Robert Swan a jeho 23letý syn Barney doufají, že ukážou, že obnovitelná energie může fungovat i v extrémních podmínkách a je životaschopnou alternativou k fosilním palivům, napsala agentura Reuters.
Energetická skupina ČEZ koupila v Německu dalších 14 větrných turbín. Všechny jsou rozmístěné na území spolkové země Porýní-Falc a jsou již v provozu. ČTK to ve čtvrtek sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier. Výši transakce firma nesdělila.
V Severním moři má vzniknout soustava tisíců větrných turbín a solárních panelů, které by byly schopny dodávat energii až 80 milionům Evropanů. Centrem tohoto energetického kolosu se má stát uměle vytvořený ostrov s vlastním přístavem a přistávací dráhou. Příští týden má v Bruselu za účasti Evropské komise vzniknout konsorcium energetických firem, které by smělý projekt realizovaly, píše britský The Independent.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, které počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v ČR pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková ČTK řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.
Energetická skupina ČEZ vstoupila na německý trh s obnovitelnými zdroji. Společnost převzala do užívání od německé investiční společnosti AREAM větrný park o celkovém instalovaném výkonu 12,8 megawattu (MW), který byl postaven na klíč na jihozápadě země.
Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila dnes. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly.
