Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Resort financí zatím slibuje, že je připraven jít i do arbitráží s tzv. solárními barony, kteří podporu dostávají. To by ale mohlo stát vyjít draho.

Vláda jako alespoň částečnou úlevu v době nebývale drahých energií od loňského října domácnostem odpustila platby za podporu obnovitelných zdrojů energie, které byly součástí regulované, tedy distribuční složky konečné platby za elektřinu. Do druhé, neregulované, tedy obchodní složky pak spadá silová elektřina, tedy samotný odebraný produkt.

Do loňského září se platili za každou spotřebovanou kilowatthodinu na podpoře OZE šedesát haléřů. Za každou megawatthodinu pak 599 korun, což při roční spotřebě tři megawatthodiny činilo necelé dva tisíce korun. Podporu OZE platili spotřebitelé z necelé poloviny, druhou polovinu, přes 20 miliard korun ročně, doplácel stát.

A právě 20 miliard chce ministerstvo průmyslu, které má v gesci energetiku, ušetřit v rámci škrtání dotací. Škrty jsou součástí vládního konsolidačního balíčku, kdy chce stát mimo jiné na dotačních výdajích ušetřit přes 54 miliard korun. Na resortu průmyslu má být přitom základem změna systému proplácení poplatků za obnovitelné zdroje energie.

„My jsme byli jedni z prvních, které napadlo, že z tak velké sumy budou asi velkou část muset tvořit dotace na OZE. To se potvrdilo. Vláda komunikovala ústy ministra Stanjury, že je připravena to udělat tak, že se tyto dotace nebudou platit vůbec. Tedy ne že je to přenos na konečné spotřebitele elektrické energie, ale že se nebudou platit vůbec a to i s rizikem soudů či arbitráží. To znamená, že si vláda musí být jistá v kramflecích, že to udělat jde. Pokud ne, tak by nezbývalo, než hledat v jiném typu dotací ve stejném resortu a nebo uvažovat o zpětném přenosu na koncového uživatele, u čehož ale věříme, že to nenastane, protože by to mělo dopady na kredibilitu toho balíčku, ale i na ceny elektrické energie,“ vyjádřil se k tomu v nedávném rozhovoru pro deník Echo24 šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit.

Půjčky, které si solární podnikatelé tehdy vzali, kvůli příslibu dvacetileté státní podpory ještě v mnoha případech nejsou splacené. Zrušení dotací, které financují fotovoltaické elektrárny, by jim tedy dost uškodilo. Není to přitom poprvé, co se snaha o zrušení podpory OZE objevila. Naráží to ale na platnou legislativu o státní podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Že se tedy budou výrobci solární energie bránit, lze předpokládat.

Kolem toho, jak škrtání v dotacích na podporu solárních zdrojů dopadne a kdo ho zaplatí, panuje zatím zmatek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně uvedl, že platby za OZE byly spotřebitelům na fakturách za elektřinu odpuštěny pouze na patnáct měsíců, od ledna příštího roku by je měli znovu platit. A proto lze očekávat, že by se spotřebitelé na podpoře od příštího roku opět podíleli, ale že to bude záviset na vývoji cen energií. Předtím však také uvedl, že by se objem podpory měl snížit tak, aby příspěvky neplatil stát, ani spotřebitelé, a že je stát ochoten podstoupit i riziko arbitráží kvůli dotčeným solárním podnikatelům.

Stanjura také řekl, že se případných soudních sporů nebojí. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ tvrdil ministr v polovině května.

Ministerstvo průmyslu tvrdí, že to, zda se platba za OZE na faktury domácností vrátí a v jaké výši, bude záležet na výsledku jednání s dotčenými výrobci energií. Ještě předtím přitom resort tvrdil, že mechanismus bude upraven tak, aby se platby za OZE nepřenesly na domácnosti.

„Konkrétní postup při stanovení úspor na našem resortu, včetně změn mechanismu proplácení provozní podpory za obnovitelné zdroje energie se bude odvíjet od jednání s dotčenými svazy a asociacemi. Po jejich skončení je proto oznámíme jako celek,“ oznámil následně deníku Echo24 za resort průmyslu marek Vošahlík.

Naposledy šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v médiích řekl, že má zůstat platný závazek, že se platby za OZE na domácnosti nepřevedou. „Vláda bude hledat cestu, jak to udělat tak, aby se to nepropsalo směrem k lidem a zároveň, aby státní rozpočet ušetřil. Pan ministr průmyslu a obchodu Síkela a ministr financí Stanjura intenzivně pracují na tom, aby to tak bylo,“ uvedl Hladík s tím, že arbitráže by byly „nešťastným“ výsledkem.