Současná energetická krize a mnohdy neúnosně vysoké platby za elektřinu nutí lidi přemýšlet nad dalšími výhodnější zdroji energií. Růst cen nyní nahrává vysoké poptávce po fotovoltaice a solárních panelech, které mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky. Pokud tak lidé nemají estetický problém se soláry na střechách svých domů, mohou ročně ušetřit až desítky tisíc korun. Právě zvýšený zájem o domácí fotovoltaiku ale způsobil to, že panely chybí a domácnosti si na ně mohou počkat až půl roku.

„Já osobně považuji za jediný dobrý výsledek aktuální krize s vysokými cenami na energetickém trhu právě to, že to povzbudilo zájem o domácí výrobu elektřiny. I když nejde jen o fotovoltaiku, ale třeba i o zateplování nebo tepelná čerpadla. Od začátku roku do září se zbudovalo zhruba kolem šesti tisíc nových střešních instalací, což je zhruba asi jako za celý loňský rok. Už loni a předloni byl ten zájem ale podstatně vyšší než dříve,“ uvedl pro deník Echo24 výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Kvůli rekordnímu zájmu nyní ale solární panely chybí a jejich dodávky i instalace se tím pádem zpožďují. „Je to paradox, vzrostl zájem, ale zase je nedostatek. Je to tak ale nyní se vším. Nárůst cen se dotkl i pořizovacích nákladů fotovoltaických elektráren. Ty v uplynulých deseti letech nepřetržitě zlevňovaly, což nepříznivý vývoj na trhu zastavil,“ řekl Gavor.

K výrobě panelů se totiž využívá i křemík, což je energeticky vysoce náročná surovina. S čistým křemíkem je navíc nyní celosvětový problém a rovněž výrazně podražil. Ceny fotovoltaických panelů jako takových tak vzrostly také o desítky procent oproti dřívějšku.„To tím pádem trochu neguje ekonomický efekt pořizování panelů. Pořád ale převažuje aktuální cena energií a vysoká návratnost fotovoltaiky,“ dodal Gavor.

Pokud má nyní někdo ceny elektřiny výhodně fixované a platí tak nižší částky, je návratnost logicky delší. Pro lidi, kteří například museli řešit přechod k jinému dodavateli energií, a platí vysoké účty, je to s návratností ještě lepší. „Musí se ale počítat s tím, že žijeme v době extrémů. Tak vysoké ceny elektřiny jako nyní tady nebudou navždy. I přesto, že ceny instalace fotovoltaických panelů také vzrostou, celkový efekt ale bude pozitivní,“ myslí si analytik.

I domácnosti, které byly díky fixacím cen prudkým změnám na energetickém trhu ušetřeny, neznamená to, že mají pomyslně vyhráno na vždy. Fixace totiž byly uzavřeny typicky na dva roky. Lidé, kterým už zbývá pouze například jeden fixovaný rok, tak budou muset také čelit velmi pravděpodobně také stále vyšším cenám elektřiny i plynu v budoucnu. „Ten náraz je dá se říct jen odložen,“ upozorňuje Gavor.

Typický výkon panelů na rodinný dům se pohybuje kolem 5kW. Pokud ale někdo má větší dům nebo větší spotřebu například kvůli skleníku nebo bazénu, může pak jít až o 10kW.

Pořizovací cena panelů začíná zhruba na 150 tisících korun, běžně však dosahuje kolem 200 tisíc. „Nejedná se ale jen o cenu panelů, ale celkové instalace a prací jako takových. Nejlevnější instalace zahrnuje jen panely a řídící systém a celé je to pak napojeno na domácí spotřebu s tím, že přebytky se ukládají buď do teplé vody, tedy do jednoduché akumulační nádrže, nebo se prodávají do sítě. To však ale není příliš výhodný model, protože výkup je za nižší ceny, než za které se energie nakupuje. Proto jsou stále oblíbenější spíše dražší systémy, které přebytky energie akumulují v bateriích,“ tvrdí Gavor.

Lidé mohou při pořízení domácí fotovoltaiky využít dotace z programu Nová zelená úsporám, které by měly vždy pokrýt polovinu nákladů. Nejvyšší vyplácená částka je však 200 tisíc korun. Co se týče prostředků z Modernizačního fondu, ten přináší podporu naopak velkým fotovoltaickým elektrárnám a solárním parkům. Mohou z něj tedy čerpat jen podnikatelské subjekty.

Výkon fotovoltaických panelů je samozřejmě vázán na sílu slunečního svitu „Počet hodin v roce, kdy svítí slunce, je běžně poměrně vysoký. Obvykle se používá roční doba využití, což je počet hodin, kdy panely jedou na plný nominální výkon. U fotovoltaiky je to pak zhruba tisíc hodin v roce. Pokud se tedy bavíme o výkonu 5kW, vyrobí se 5MWh, což už je spotřeba převyšující takovou běžnou domácnost. Ta bývá mezi 2 až 3 MWh. Pokud se tedy nebavíme o domácnosti, která elektřinou i vytápí, tak je zde i možnost toho prodeje přebytku energie do sítě,“ uvedl Gavor.

Dotační program Nová zelená úsporám schválil loni celkem 4846 žádostí o podporu na instalace solárních elektráren s celkovým výkonem 22,6 MW. V roce 2019 to bylo 12 MW.

Rostoucí ceny energií vedou mnoho lidí k úvahám o úspoře výdajů na elektřinu a plyn. Přibližně každý třetí Čech uvažuje o výměně starých spotřebičů za nové, energeticky šetrnější. Růst cen přeje i úvahám nad pořízením vlastního zdroje energie. O koupi fotovoltaických panelů uvažuje pětina dotázaných, pořízení solární panelu na ohřev vody zvažuje 17 procent lidí.

S koncem dodavatele energií Bohemia Energy se v Česku muselo podle průzkumu vyrovnat 13 procent odběratelů elektřiny a deset procent odběratelů plynu. Zhruba polovina lidí pak uvedla, že má zafixovanou cenu elektřiny či plynu na dobu určitou. Tři čtvrtiny z nich na více než 12 měsíců. Delší než roční fixaci si více zařídili senioři nad 60 let. Průzkum provedla agentura STEM/MARK a zapojilo se do něj 1200 lidí.

Velkoobchodní ceny energií se stále pohybují velmi vysoko, někteří menší dodavatelé situaci nezvládli, další možná konec ještě čeká. Mnoho domácností je proto nyní vystaveno rozhodování, kam se přesunout a jaké podmínky si vyjednat. Dodavatelé se lidem snaží nabízet fixované ceny, to se jim však ne vždy musí vyplatit. Platí to hlavně o plynu, který nyní drasticky zdražuje. Na rozdíl od elektřiny se však u něj vysoké ceny nemusí držet tak dlouho. Odborníci proto aktuálně doporučují uzavírat s dodavateli plynu smlouvy raději na dobu neurčitou a nabídky na trhu pozorně sledovat.