Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu deníku Echo24 sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek, jisté to však zatím není.

Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje souviselo se snahou státu alespoň částečně ulevit od tehdy prudce rostoucích cen energií. Do loňského září se platili za každou spotřebovanou kilowatthodinu na podpoře OZE šedesát haléřů. Za každou megawatthodinu pak 599 korun, což při roční spotřebě tři megawatthodiny činilo necelé dva tisíce korun. Podporu OZE platili spotřebitelé z necelé poloviny, druhou polovinu doplácel stát.

„Pomoc ze strany státu s cenami energií je třeba pojmout komplexně a zaměřit se jak na variabilní složku, tak tu regulovanou, a v neposlední řadě i na poplatky za obnovitelné zdroje energie. V této souvislosti probíhají koaliční jednání,“ řekl deníku Echo24 Marek Vošahlík za resort průmyslu a obchodu.

„Co se týká odpuštění celého poplatku za OZE, jde o výjimečné opatření, které se loni zavedlo jako forma pomoci odběratelům s vysokými cenami energií. Stát tedy nyní odběratelům přispívá na každou MWh elektřiny přibližně 600 korun s daní. Celkem jde za období říjen 2022 do konce roku o pět miliard a za celý rok 2023 půjde přibližně o 37 miliard,“ uvedl Vošahlík.

Podle Vošahlíka jsou nyní v legislativním procesu tři materiály, jejichž cílem je využít na kompenzaci drahých energií výnosy z emisních povolenek. „To, jestli je resort využije právě na proplacení OZE za zákazníky i pro další rok nebo na jiná opatření na pomoc s vysokými cenami, je nyní předmětem diskuze,“ tvrdí mluvčí. „Prvním materiálem je žádost o dotaci na proplácení příspěvku na obnovitelné zdroje ve výši 15,87 miliardy korun. Jde o odhad dotace, podle kterého by se ta částka hrazená ze státního rozpočtu vrátila na stav před válkou,“ dodal Vošahlík.

Další úprava zákona se týká právě obchodování s emisními povolenkami, kdy by se díky úpravě mohly výnosy z nich použít právě na kompenzaci poplatků za OZE. „Nedošlo by tak k přenosu této platby na koncové zákazníky,“ říká Vošahlík. Definitivní rozhodnutí by mělo být alespoň podle slibů vlády známo zhruba za měsíc, kdy kabinet hodlá představit konečnou podobu celého konsolidačního balíčku.

Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit.

Půjčky, které si solární podnikatelé tehdy vzali, kvůli příslibu dvacetileté státní podpory ještě v mnoha případech nejsou splacené. Zrušení dotací, které financují fotovoltaické elektrárny, by jim tedy dost uškodilo. Není to přitom poprvé, co se snaha o zrušení podpory OZE objevila. Naráží to ale na platnou legislativu o státní podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.