Praha chce vybudovat sluneční elektrárnu. Rada hlavního města v pondělí schválila návrh na založení nové městské příspěvkové organizace, která bude mít za úkol elektrárnu vybudovat a provozovat. Na střechy svých budov chce umístit solární panely za více než miliardu také Brno.

Hlavní město chce v rámci snižování emisí CO2 provést do roku 2030 masivní rozvoj energií z obnovitelných zdrojů. Cíl je snížení emisí o 45 %, k čemuž má mimo jiné sloužit instalace střešních slunečních elektráren na přibližně 20 tisících budovách. Praha plánuje z těchto nových zdrojů získat několik set megawatt zelené energie ročně.

„Jednoduše řečeno, chceme na střechách městských budov, jako jsou školy, úřady nebo domovy sociálních služeb, vybudovat a provozovat pražskou sluneční elektrárnu, která bude dodávat Pražanům zelenou elektřinu, na jejíž cenu nebude takový tlak jako v případě elektřiny z uhlí,“ říká Petr Hlubuček náměstek primátora pro oblast životního prostředí. „Tato elektřina nebude navíc zatížena distribučními poplatky, které dnes činí přibližně 30 procent ceny, kterou Pražané za energie platí,“ dodává.

Na začátku chce Praha pro výstavbu sluneční elektrárny využít objekty, které drží ve svém vlastnictví. Těch je v současné době přes 7 tisíc. Jsou jimi objekty sloužící pro vzdělávání, pro sociální účely, pro nájemní bydlení a další služby občanské vybavenosti „Plán na rok 2022 počítá s výběrem zhotovitele a následnou realizací pilotního projektu souběžné výstavby celkem 40 slunečních elektráren na vybraných školách, sociálních a kulturních zařízeních. Na tyto projekty jsme již podali žádost o podporu z Operačního programu životní prostředí,“ říká Hlubuček.

Solární panely na střechy chce umisťovat také Brno

Také Brno chce vytvořit pomocí solárních panelů na střechách městských budov virtuální elektrárnu, která by z velké části pokryla spotřebu elektřiny nejen v těchto budovách, ale i mimo ně. Vedení města plánuje, že do roku 2026 na střechy městských budov umístí solární panely za víc než miliardu korun. Na konferenci Fóra udržitelného rozvoje města Brna na téma Udržitelná energetika to v minulém týdnu řekl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Chceme využít potenciál střech na budovách vlastněných městem. Je jich více než tisíc. Ve výsledku bychom chtěli vybudovat stovky fotovoltaických elektráren na střechách městských budov a postupně umožnit i přetoky této energie do jiných budov. K tomu je ale zapotřebí, aby legislativa takovou komunitní energetiku umožňovala,“ uvedl Hladík.

Město zatím začíná postupně instalovat fotovoltaické elektrárny o takové síle, aby jimi vyrobenou energii mohla spotřebovat budova, na níž budou umístěné. Pokud by přebytky proudily do jiné budovy přenosovou soustavou oficiálního distributora, cena energie by kvůli poplatkům za využití sítě byla příliš vysoká.

Letos vzniknou na městských budovách dvě takové elektrárny, příští rok jich ale má být už 50 a v roce 2026 počítá město s instalací 400 fotovoltaických elektráren. „Do roku 2026 předpokládáme investici v přibližné výši 1,2 miliardy korun. Tyto finance by měly částečně pocházet z dotací,“ dodal Hladík. Zásadní ale podle Hladíka je využití přebytečné energie. Jako ideální se v budoucnu jeví právě vybudování virtuální elektrárny, do níž by se mohly připojit i soukromé subjekty nebo například společenství vlastníků z obytných budov ve městě.

Zatím ale bude město primárně budovat elektrárny na střechách takových domů, které mají stabilní odběr elektřiny. „V tomto smyslu je poněkud problém se školami, kde o víkendech odběr klesá na minimum a v době největší výroby, tedy v létě, je také téměř nulový, protože školy jsou o prázdninách prázdné,“ upozornil Filip Leder, předseda představenstva městské odpadové společnosti SAKO, která má projekt elektráren na starosti.