Hospodářský výbor sněmovny dostane znovu na stůl vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů včetně těch z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ty však vyvolávají ostrý odpor, firmy už hrozí i žalobami.

Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun.

Kabinet navrhl například individuální vyhodnocování výnosnosti provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud. Současné výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 může být podle ministerstva financí v souladu s evropskými pravidly sníženo až na 6,3 procenta.

Před těmito změnami varuje opoziční hnutí ANO. Podle předsedy jeho stínové vlády Karla Havlíčka to podkopává důvěru investorů v ČR. Podle Solární asociace můžou změny vést ke krachu některých provozovatelů. Novela by podle ministerstva průmyslu měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu.

Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Určený bude zákazníkům odebírajícím elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh, tedy hlavně pro domácnosti. Ze zákona půjde o informační systém veřejné správy. Srovnávač cen bude spravovat Energetický regulační úřad. Zákon by měl také po novelizaci zakázat obchodníkům s elektřinou, aby podmiňovali uzavření smlouvy zákazem sdílení elektřiny nebo omezením množství, které může zákazník sdílet.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že nemá důvod nevěřit právníkům MF, že jsou pozměňovací návrhy správně připraveny. „Právníci MF zároveň přišli se třemi návrhy, které byly v rámci projednávání LEX OZE III načteny a posunuty do třetího čtení. My jsme za MPO přidali jedno opatření, které se týká záporných cen. Tedy situace na trhu, kdy je energie nadbytek, tak aby se nevyplácela případná podpora. Plánujeme to zavádět až od 1. července 2025, aby měl trh šanci se připravit,“ řekl Vlček s tím, že nyní nemám důvod nevěřit právníkům MF.

„Mě jako ministra průmyslu samozřejmě musí zajímat, aby nebyly ohroženy investice do obnovitelných zdrojů. Ještě v sobotu dopoledne jsem komunikoval s kolegy, abychom prověřili určité plánované investice do OZE,“ řekl Vlček.

Solární baroni jsou urban legend, říká advokát

Ačkoliv se ministr Stanjura arbitráži podle svých slov neobává, tři zahraniční solární investoři Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group chystají kvůli změnám proti Česku žalobu. Podle nich stát v případě schválení změn, které mají dotace snížit, poruší své závazky ve smlouvách a také legitimní očekávání investorů (více jsme psali zde).

Podle advokáta Pavla Douchy ve skutečnosti návrhy staví provozovatelům výroben elektřiny ze slunečního záření do cesty neřešitelné pasti. V reakci na návrh MPO, že v hodinách se zápornou cenou nedostanou výrobci žádnou podporu, Doucha uvedl, že to dnes platí pouze pro nové výrobny, které s tím počítají už od přípravy projektu. „Ministr uvádí, že výrobci mají půl roku na to, aby se tomu přizpůsobili. Má zřejmě na mysli dodatečnou instalaci bateriového úložiště, protože to je jediné technické opatření, které přichází v úvahu. Proč by ale výrobci instalovali bateriové úložiště, když zákon jasně říká, že o své peníze přijdou, i když vyrobenou elektřinu uloží do baterie?  Ztráta podpory se totiž podle zákona vztahuje na veškerou vyrobenou elektřinu, tedy i takovou, kterou výrobce uloží do baterie. To je první past,“ uvedl Doucha.

Další opatření se týká toho, že bude možné předpisem snížit maximální přípustnou ziskovost výroby elektřiny ze slunečního záření, než kterou máme v zákoně dnes. V uplynulých letech proběhly rozsáhlé kontroly, kdy ministerstvo sbíralo a analyzovalo údaje o příjmech a výdajích jednotlivých výrobců. Zjistilo se, že většina obnovitelných zdrojů má zisky pod zákonem nastavenou hranicí.

„U solárů je to tak proto, že v uplynulých deseti letech byly snižovány jejich výnosy již více než desetkrát a tím se dostaly na srovnatelnou úroveň. Označení solární baron je tak dnes spíše urban legend. Pokud se na základě snížení maximální přípustné ziskovosti objeví výrobny, které tuto novou hranici nesplní, bude se jim podpora dále snižovat. To je asi stejné, jako kdyby se na úseku silnice umístila značka s maximální povolenou rychlostí 50 km/h. Jenže všichni řidiči by tento limit dodržovali a stát by nezískal na pokutách nic. Tak by značku vyměnil za 30 km/h a prohlásil, že všichni kdo jeli v minulosti nad 30 km/h budou dodatečně platit pokutu,“ uvedl Doucha s tím, že jde o druhou past.

Třetí past se podle něj týká rovněž kontroly přiměřených zisků. „V předchozí vlně kontrol vyšly příjmy z provozu solárů jako přiměřené. Základní metoda výpočtu spočívala v porovnání výnosů a nákladů po dobu poskytování podpory, tedy dvacet let. Podle nového opatření se budou muset tyto výkazy přepočítat a budou se do nich muset zahrnout i výnosy z prodeje elektřiny poté, co podpora skončí. Po výrobcích se tedy chce, aby ze skleněné koule vyvěštili, jak dlouho bude technologie výrobny ještě provozuschopná a hlavně, jaké budou ceny elektřiny pro roce 2030. Ke stanovení těchto údajů nejsou žádné dostupné racionální parametry. Takže výrobce je odhadne a zašle nově požadované výkazy. Pak ale přijde státní kontrola, řekne mu, že to udělal chybně když k tomu nemá žádné podklady a zabaví mu podporu,“ dodal Doucha.