Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec. Stanjura se podle svých slov neobává arbitráží.

Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Náklady státu na podporu OZE by se podle Stanjury měly snížit díky lepšímu vyhodnocování výnosnosti jejich provozu.. Vláda chce individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář uvedl, že energetickou politiku má tvořit ministerstvo průmyslu a obchodu. „Původní částka přes 31 miliard vychází z dlouholeté metodiky, detailních propočtů Energetického regulačního úřadu. Takže to, že ta nižší částka nebude stačit na pokrytí schválených dotací, potvrzuje MPO, ERÚ, ale také třeba Svaz průmyslu,“ řekl Krčmář ve vysílání České televize.

Ministr financí Stanjura podle něj do poslední chvíli tajil své pozměňovací návrhy, které jsou z hlediska solárníků nerealistické a povedou ke ztrátě důvěry. „Nevíme, proč vedle něj pan ministr průmyslu Lukáš Vlček jen tak stál, protože ten jeho návrh povede ke snížení dotací o desítky procent a způsobí krach desítek subjektů,“ míní Krčmář.

Podle Krčmáře není individuální hodnocení na místo plošné podpory odpovědný přístup. „Notifikační rozhodnutí ze strany Evropské komise uvádí, že individuální kontroly se nemají konat, respektive pouze v případě tzv. souběhu podpory, což se netýká solárních elektráren. To je první věc. Stát už kontroly jednou udělal. Tato vláda před dvěma lety konstatovala, že výnosnost solárních a dalších obnovitelných zdrojů je přiměřená a že se nic nebude měnit. Vláda porušila slib, takže solární sektor má svůj názor na to, jestli další kontroly budou k něčemu, jestli vláda najde nějaký způsob, jak dosáhnout svých cílů,“ doplnil.

Stát podle něj už patnáct let postupuje směrem k solárníkům striktně. „Desetkrát upravil a snížil podporu. Solárníci dostávají o 20 % méně, než jim bylo slíbeno. Stát tisícům subjektů slíbil, že je to finální tečka. Je v tom snaha o politické body. Solární baroni zní velice dobře už patnáct let, nicméně v poslední době už tolik ne. Vloni byl vrácen poplatek za obnovitelné zdroje zpět na faktury firem a lidí a stát to nějak zvládl,“ dodal Krčmář s tím, že Stanjura z toho dělá politikum a jednáním za zavřenými dveřmi ohrožuje motivaci k výstavbě solárních zdrojů a tím i konkurenceschopnost českého průmyslu. Solárníci budou mít podle Krčmáře nabito na úspěch v arbitrážích.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.

Stanjura věří i v podporu opozice

Novela energetického zákona, přezdívaná Lex OZE III, upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Poslanci tuto vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů. Většinu z nich vložili do sněmovního systému ve středu a ve čtvrtek. Jen hospodářský výbor podpořil asi 35 návrhů. V roce 2015 se k novele tohoto zákona sešlo asi 350 pozměňovacích návrhů.

Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní prostřednictvím poslance Adamce navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.

Stanjura věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.

Místopředseda Sněmovny a bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) před těmito návrhy a tímto postupem varoval. Ohrozí to podle něj důvěru ve stát. Varoval rovněž před tím, že se mění podmínky za chodu a provozovatelé, kteří své projekty financují přes banky, nebudou mít na splácení.