Co skutečně zajímá Trumpa v rusko-ukrajinském konfliktu

Rozdělit a vytěžit

Co skutečně zajímá Trumpa v rusko-ukrajinském konfliktu
Rozdělit a vytěžit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem.

Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat, protože jednak podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky a jednak USA ještě požadovaly nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů. To výši americké pomoci neodpovídá – Ukrajinci dostali od Američanů pouze sto miliard, tvrdí Zelenskyj. A připomíná, že s Trumpovým předchůdcem Joem Bidenem byla domluva taková, že jde nikoli o půjčku, ale o grant. Trump ale nadále trvá na tom, že USA Ukrajině poskytly 350 miliard dolarů výměnou „za nic“, což byla chyba předchozí „neschopné“ Bidenovy administrativy. Ale dohoda je podle něj už blízko.

Trump zkrátka na Ukrajině vidí silnou obchodní příležitost kvůli zásobám lithia, titanu nebo třeba grafitu. Ty Amerika chce a potřebuje, stejně jako Ukrajina potřebuje americkou vojenskou přítomnost. Představa je taková, že výnosy z těžby by šly do fondu na dlouhodobou obnovu a rozvoj Ukrajiny. A v něm by měli správní a ekonomická práva Američané. A na projektech by participovali soukromí investoři a firmy. O výhodnosti amerického ekonomického vlivu na Ukrajině se ve Financial Times rozepsal i Trumpův ministr financí Scott Bessent. Připomněl, že to byl údajně Zelenskyj, který už loni v září s plánem oboustranně výhodného ekonomického partnerství za Trumpem přišel.

O nerostné, respektive energetické suroviny jde i v případě vyjednávání mezi USA a Ruskem. Zatím by vše mělo směřovat k brzkému setkání Trumpa s Vladimirem Putinem. A je téměř jisté, že součástí jejich dohod bude i obnova dodávek ruského plynu (a ropy) do Evropy. Tedy obnovení tranzitu přes Ukrajinu, který skončil na základě rozhodnutí Zelenského počátkem letošního roku. I kvůli tomu, že trh na obnovení dodávek sází, teď cena plynu o něco klesla. EU si předsevzala, že od ruských energetických surovin se definitivně oprostí do roku 2027. Nyní ale návrat k dodávkám plynu z Ruska už není takové tabu a otevřeně se o něm mluví. Levnější ruský plyn by totiž mohl pomoci skomírající evropské ekonomice i průmyslu. Sven Jari Stehn, ekonom Goldman Sachs, propočítal, že konec války by mohl přinést růst evropského HDP o půl procentního bodu, přičemž většinu toho by zajistil právě levnější plyn. Čerstvý vítěz německých voleb a příští kancléř Friedrich Merz (CDU) ještě před volbami uváděl, že návrat k ruskému plynu se prozatím konat nebude, ale zároveň ho nevyloučil.

Pokud by platilo, že odebíráním ruských surovin „pouze“ nechceme Putinovi financovat válku, bylo by samozřejmě její ukončení důvodem pro přehodnocení plánu EU dodávek z Ruska se do roku 2027 zbavit. Jenže v tom případě by z toho špatně vycházel Trump. Ten žádá, aby Evropa odebírala co nejvíce dražšího zkapalněného plynu z USA. Je to i jeho nástroj nátlaku ve vyjednávání o uvalení dalších cel na EU. Trump chce nalít peníze do další těžby i do nových LNG projektů a tyto projekty by pak byly nerentabilní. To Trump těžko dopustí. Proto se nabízí, aby americko-ruská dohoda obsahovala podmínku, že Rusko přenechá část evropských plynových dodávek Američanům.

V souvislosti se situací Evropy se hodí připomenout, co nedávno docela střízlivě zmínil premiérův poradce Štěpán Křeček. A to, že EU si kvůli svému absurdnímu byrokratickému rámci zakázala také těžbu břidlicového plynu. „Což má za následek jen to, že z břidlice necháváme těžit Američany a plyn, který vytěží, si necháváme zkapalňovat a vozit přes celý Atlantik, jen abychom si ho tady zase zplynovali. A ještě říkáme, jak je to ekologické. Přitom kdybychom takto těžili sami, ušetřili bychom minimálně obrovské dopady na přírodu z hlediska lodní dopravy,“ uvedl Křeček.

Má pravdu. Evropa bude setrvávat ve svém závislém postavení, ať už k ní teče plyn z východu, nebo ze západu.

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.