Tag: globalizace

Články k tagu

Globální spotřeba energií prudce roste. Svět vzývá zelenou, Čína a Indie sází hlavně na uhlí

Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V

Radikální Německo je žádoucí

Poslední dny v režii Donalda Trumpa už téměř definitivně potvrzují, že deglobalizace započatá za covidu bude dokonána. Transatlantické vazby USA s Evropou oslábnou kvůli výrokům i reálným krokům Američanů v geopolitice. Půjde o velké změny jak ve společné obraně, tak ve světovém obchodu, který bude v útlumu. Trumpovo ohlašování a pak odsouvání uvalení cel přestává být jakkoli čitelné, a hlavně přestává dávat smysl.

„Končí globalizace. Budou jen poražení.“ Trump cly „zahájil obchodní válku“

Uvalením přísných cel na Kanadu, Mexiko a Čínu zahájil americký prezident Donald Trump novou obchodní válku, napsala na svém webu americká televize CNN. O globální obchodní válce ve svém textu hovoří také server britského listu Financial Times (FT). Komentátorka tohoto listu potom dává začátek druhého Trumpova období do souvislosti s celkovým kulturním posunem – slušnost podle ní vyšla z módy a začíná éra „bez přetvářky“. Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že začíná konec globalizace.

Spojené státy jako zhrzená a zrazená velmoc?

Z konstatování, že Spojené státy jsou politicky a společensky hluboce rozdělené, se dávno stala celosvětově přijímaná rutinní pravda. Často doplňovaná poznámkou zasvěcených, že míra tohoto rozštěpení Ameriky se spíš zvyšuje. Příkopy jsou postupem času hlubší, neporozumění obou hlavních politických a ideových táborů – zhmotněných do dua klíčových politických stran – zásadnější, intenzita nesvornosti silnější, možnost dohody na čemkoli obtížnější. Tento text se nechce věnovat analýze toho, jak, proč a kdy přesně toto „rozpojení země“ vzniklo.

Konec bipolárního světa

Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.

Továrny čekají, než zboží obepluje Afriku. Kvůli útokům Húsiů nahrazují lodě letadly

Kvůli útokům jemenských Húsíů v Rudém moři se výrazně snížila námořní přeprava Suezským průplavem a tedy transport zboží z Evropy do Asie a opačným směrem. Šéf společnosti Maersk Vincent Clerk nedávno uvedl, že situace v Rudém moři může ohrožovat námořní dopravu i několik měsíců. Část lodí však začala volit delší trasu kolem mysu Dobré naděje na jihu Afriky, která však dopravu prodlužuje.

Ekonomové, kde jste?

Až se jednou budou psát dějiny globalizace, klíčové místo v nich bude zaujímat rok 2022. Právě v jeho druhé půli byl v USA schválen a prezidentem Joem Bidenem podepsán tzv. Inflation Reduction Act (IRA), který v roce 2023 postupně začal vcházet v život. A teprve se zpožděním si významná část pozorovatelů ekonomického dění uvědomila jeho dlouhodobé fundamentální důsledky pro celý svět. V případě IRA nejde jen o komicky nepřesný až ironický název této rozsáhlé legislativy, neboť o snižování inflace v něm v nejmenším nejde, to spíš o ochranářství, daňové pobídky, přímou podporu amerického průmyslu a též částečně cenové stropy či dotace, to vše zabaleno do hávu boje s klimatickou změnou.

Cesta bílého prášku k primátorčinu nosu

Letní atmosféru poněkud rozčeřilo zveřejnění fotografie, na níž byla zachycena primátorka Brna Markéta Vaňková před mobilním telefonem, na němž byl charakteristicky rozprostřen bílý prášek. Šlo o momentku, která sice mohla mít ještě i jiné vysvětlení, ale přece jen se zdá nejpravděpodobnější, že oním práškem bude kokain, byť nelze zajisté tvrdit, že se dostal až do primátorčina nosu.

Všichni zchudnou a nikdo si to neuvědomí. Ekonomové varují před deglobalizací

Světovou ekonomikou zasahuje deglobalizace, kdy se po mnoha letech mluví nikoliv o otevírání a propojování trhů, ale naopak o jejich uzavírání. Upozorňují na to ekonomové, které oslovil deník Echo24. V posledních letech jsou podle nich více než otevřený trh atraktivnější pojmy jako soběstačnost či ochrana před silnějšími ekonomikami. Podíl vyspělého světa na ekonomice by se s tímto přístupem potenciálně mohl v budoucnu smrskávat.

Elvis žije

Možná si vzpomenete, jak se před minulými prezidentskými volbami šířily na sociálních sítích vtipy na způsob: Pokud chcete volit Miloše Zemana, tak k prvnímu kolu chodit nemusíte, stávající prezident podle ústavy postupuje do druhého kola automaticky. Snad každý chápal, že je to vtip, a ne vážně míněný pokus ovlivnit výsledek voleb. Na to by asi člověk šel jinak, než že by se snažil zmást své přátele, kteří beztak Zemana volit nebudou. Ne tak v USA, kde FBI prosívala internet a podobné vtipy, často ze zcela bezvýznamných účtů, posílala Twitteru k řešení. Twitter je řešil tak, že je většinou mazal.

Co přijde po globalizaci?

Ty vůbec nejlepší věci často zažíváme, aniž si to uvědomujeme. Je celkem pravděpodobné, že právě s tímto pocitem se budeme za několik let dívat na tři mimořádné dekády vývoje vyspělého světa od pádu železné opony do nástupu covidu-19. Prožili jsme skutečně zlaté časy globalizace, rozvoje mezinárodního obchodu, otvírání hranic a bourání závor, volného pohybu lidí i kapitálu, celosvětové dělby práce a vtahování další a další pracovní síly do procesu tvorby celosvětového bohatství.

Geopolitické soupeření narušuje trh s čipy, varuje světový lídr ve výrobě polovodičů

Napětí mezi dvěma světovými supervelmocemi USA a Čínou „narušuje“ trh s polovodiči a ničí výhody globalizace, řekl v sobotu CC Wej, generální ředitel předního světového výrobce čipů, tchajwanské společnosti TSMC ve svém projevu. Podle šéfa společnosti Covid-19 a válka na Ukrajině budou nadále narušovat dodavatelský řetězec čipů, ale „geopolitická konfrontace“ je největší novou výzvou, které toto odvětví čelí.

Klaus Schwab: Hrozí blokalizace a polarizace světa místo globalizace

Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab (84) vystoupil během letošního setkání G20 na Bali s projevem, ve kterém varoval před fragmentací a změnami, které na svět čekají v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí. Podle něj hrozí významná společenská proměna, která může vést k multipolárnímu a mnohem rozdělenějšímu světu. Jako hybatele této změny označil především politicky silná hnutí, která ale blíže nespecifikoval. Z ekonomického pohledu však zmínil čtyři významné síly, které budou v čele této tranzice.

Krásný nový svět tří velmocí

„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.

Nejhorší teprve přijde, směřujeme k největší krizi od 2. světové války, říká slavný ekonom

Válka na Ukrajině, energetický šok, hospodářská slabost Číny a především návrat inflace, tyto krize představují masivní hrozbu pro globalizaci a světovou ekonomiku, varuje jeden z nejznámějších světových ekonomů současnosti a bývalý hlavní ekonom Mezinárodní měnového fondu Kenneth Rogoff v německém deníku Handelsblatt. Obává se, že to nejhorší teprve přijde. „Pro globální ekonomiku to bude těžká zima,“ zdůrazňuje Rogoff.

Nadávejte globalistům

Americká vláda hrozí maďarské vládě vypovězením staré smlouvy, která zabraňuje dvojímu zdanění. Na první pohled odtažitá zpráva, avšak skrývá v sobě jeden z důvodů dramatického stavu, do něhož jsme na Západě dospěli. Američané to nedělají jako odvetu za nějaké bilaterální spory, například majetkové (ačkoli Viktor Orbán Bidenův Bílý dům ideologicky irituje). Dělají to proto, že vláda v Budapešti se rozhodla vzepřít jednomu nadnárodnímu politickému projektu, který si Biden bez toho, aby tomu předcházela veřejná rozprava, a bez větší pozornosti světové veřejnosti dohodl v rámci G7.

Co ruská válka znamená pro Asii?

Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.

Jaké ekonomické oběti přinese útok na Ukrajinu?

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění. Ale pokud pro tuto chvíli necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance. To je smutné zejména pro vyspělý svět.

Svět po globalizaci

Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.

BlackRock: Válka na Ukrajině znamená konec globalizace

"Světový řád platný od konce studené války je u konce. Ruská invaze na Ukrajinu ukončila globalizaci, kterou známe z posledních tří desetiletí," napsal ve výročním dopise akcionářům Larry Fink, šéf zřejmě nejvlivnější finanční společnosti na světě BlackRock. Americká společnost je v současnosti největším správcem finančních aktiv a to v objemu asi 10 bilionů dolarů. O dopise ve čtvrtek informoval francouzský ekonomický deník Les Echos.

Svět míří do éry velkého zdražování a slabého bohatnutí

Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.

Globální Británie

V září se objevila informace, že britské námořnictvo řeší problém, kam přemístit své nukleární ponorky v případě, že by se od Velké Británie oddělilo Skotsko, kde je nyní i základna pro tato plavidla. Povaha této otázky demonstruje komplikované dilema, ve kterém se postbrexitová Británie ocitla. Na jedné straně chce posílit svou pozici velmoci s globálním vlivem (což podtrhují i ony ponorky jako nástroje jaderného odstrašování), ale na straně druhé musí čelit nepominutelnému riziku vlastního rozpadu.

Globální řetězce se hroutí. Zrušte pandemické zákazy, vyzývají dopravci světové vlády

Dopravní společnosti varují před kolapsem globálního dopravního systému kvůli následkům pandemie, které mají dopad zejména na jejich pracovníky. Společnosti, které přepravují zboží po celém světě, si stěžují, že jejich pracovníky omezují zákazy volného pohybu a stejně jako ostatní odvětví trpí nedostatkem zaměstnanců. Mezinárodní lodní komora (ICS) a další skupiny proto v otevřeném dopise vládám, které se účastní Valného shromáždění OSN, apelují na zlepšení podmínek.

Nepřistoupíme na nic, co by omezovalo národní suverenitu. Maďarsko odmítá globální daň

)Zatímco Česko slovy ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nic nenamítá k zavedení globální daně, Maďarsko se nehodlá podřídit návrhu, který by zatížil lokální podnikání a ohrozil finanční suverenitu země. K návrhu takzvané globální daně pro nadnárodní firmy, s nímž přišel americký prezident Joe Biden, to řekl maďarský státní tajemník pro daně Norbert Izer. Dodal, že tento návrh může naprosto zpomalit rozvoj jednotlivých zemí.

Česká společnost se lekla

Je to příležitost pro sebereflexi, příležitost, která se jen tak nezopakuje, říká o koronavirovém jaru 2020 Petr Pithart, pro kterého je uvažování o společnosti vlastně celoživotním tématem. Dělal to jako mladý právník, jako středněvěký disident a jeden z mozků Charty 77 a Občanského fóra, jako předseda první polistopadové české vlády, jako politik i jako intelektuál a soukromá osoba.

Rok 2008 rozdělil svět na my a oni

Letos koncem května přijel do Prahy stratég vítězství Donalda Trumpa Steve Bannon. Jeho myšlení a rozhodování utvářela pestrá životní dráha, na níž stihl být velitelem v Pentagonu, investičním bankéřem v kultovní bance Goldman Sachs i scenáristou v Hollywoodu. Málokdo z politických poradců viděl americkou společnost z tolika různých úhlů. Bannon precizně popsal, proč události, které následovaly po černém zářijovém pondělí roku 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers, rozložily západní společnost. Tehdy lidé nejen v Americe, ale v mnoha dalších západních zemích zanevřeli na elity. Nejdřív jim přestali věřit, časem se proti nim začali bouřit a jen čekali na někoho, kdo tu nechuť a vzdor zvedne a udělá z ní politické téma.

Mocní se scházejí. Bilderberg bude jednat o zpomalení globalizace

V americké Virginii začne ve čtvrtek 65. výroční konference Bilderberského klubu, neformálního sdružení významných byznysmenů a politiků. Skupina mocných z Evropy a severní Ameriky bude jednat o situaci ve strategických regionech a možnostech zpomalení globalizace. Na uzavřené čtyřdenní setkání má dorazit 131 účastníků z 21 zemí, včetně šéfa NATO Jense Stoltenberga, šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové a amerického ministra obchodu Wilbura Rosse.