Lukáš Visingr - Vojenský a bezpečnostní analytik

/

Vojenský a bezpečnostní analytik a publicista. Zabývá se tématy moderních zbraní, ozbrojených sil, konfliktů a bezpečnostních hrozeb. Pravidelně přispívá např. do časopisů ATM, Střelecká revue, Válka Revue nebo II. světová a vydal knihu Zbraně 21. století (2009). Narodil se v roce 1983 a žije v Tišnově.

Články autora

Napoleonův odkaz

V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.

Polární ambice říše středu

V loňském roce zavedla Čína do služby svůj druhý velký ledoborec a staví třetí. Lodě s rudou vlajkou míří k oběma pólům, čínští vědci provádějí průzkumy, čínské korporace se podílejí na těžbě a rybolovu a investují do arktické infrastruktury. U dalších velmocí však vznikají obavy. Jaké má vůbec Peking u pólů cíle a ambice? Bude zodpovědně spolupracujícím aktérem, nebo lze od něho očekávat asertivní až agresivní postupy?

Historický průlom: Spojené arabské emiráty uznají Izrael

Americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a šejk Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Dhabí, oznámili velký průlom v diplomatických vztazích na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty normalizují své vztahy s židovským státem, takže se stanou celkem teprve třetí arabskou zemí (po Egyptu a Jordánsku) a první zemí mezi „ropnými“ monarchiemi, která tak učiní.

Boj o černou krev

Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.

Nové vesmírné závody

Na noční obloze se míhají „vláčky“ satelitů Elona Muska, jehož aktivity ovšem čelí také sílící kritice (nejen) ze strany Ruska. Prezident Donald Trump podepsal dekret, podle něhož mohou americké firmy zahájit těžbu nerostů na Měsíci, kde mají brzy opět přistát američtí astronauti, jenže podobné ambice dává najevo také Čína. Vše nasvědčuje tomu, že sledujeme první kroky nových „kosmických závodů“, ale současně je prakticky jisté, že toto soupeření se bude velmi odlišovat od toho, které probíhalo za studené války.

Jaderné ambice

Odpůrci jaderných zbraní bijí na poplach. Kritizují především Spojené státy a Rusko, jelikož hrozí vypršení platnosti smlouvy New START, která byla v dubnu 2010 podepsána v Praze. Rostou i obavy z ambicí dalších států, neboť přibývá takových, které více či méně otevřeně deklarují, že by o nukleární výzbroji mohly uvažovat. A rozhodně nejde o cosi, co by se netýkalo Česka, protože několik takových zemí existuje i v Evropě.

Fenomén Kamikadze

Už tři čtvrtě století nás dělí od krutých střetů mezi USA a Japonskem v Tichomoří, do nichž se na straně zjevně slábnoucího císařství stále častěji zapojovali i sebevražední letci. Do historie se zapsali pod názvem „kamikadze“ a v posledních letech se znovu stávají předmětem intenzivních debat. Byli to opravdu náboženští a nacionalističtí fanatici, kteří se dobrovolně vrhli do náruče smrti, aniž mělo jejich obětování vojenský význam?

Hypersonické zbraně

Na přehlídce konané v říjnu v Pekingu se předvedla hypersonická střela DF-17, kdežto Rusko v květnu oznámilo, že zavádí do služby útočný prostředek Avangard, jednu z nových zbraní, o kterých hovořil Vladimir Putin ve svém projevu 1. března 2018. Hypersonické střely vyvíjejí i USA, stranou ovšem nechtějí zůstat ani jiné velmoci. Co může nástup této kvalitativně nové techniky znamenat pro vojenskou strategii?

Jak zbrojí Budapešť

Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.

Polské válečné dilema

Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.

Americké vrtulníky pro české vojáky

České ministerstvo obrany momentálně posuzuje dvě možnosti nákupu amerických vrtulníků. Rozhodnutí, které má padnout ještě letos, by mělo završit dlouhý proces řešení otázky, jak by měla dále pokračovat vrtulníková bojová složka Armády ČR. Obě alternativy mají přednosti i nevýhody, každopádně platí, že

Jaký díl koláče pro armádu?

Nedávno se na brněnském výstavišti konal 15. ročník prestižního veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET, který se řadí mezi nejdůležitější akce svého druhu na starém kontinentu. České i zahraniční zbrojovky představily mnoho novinek. Šlo však nejen o konkrétní typy zbraní či jejich parametry, nýbrž i o některé obecnější trendy v průmyslu a ozbrojených silách.

Ruské námořnictvo v krizi

Pokud se hovoří o vojenské síle (případně rovnou „hrozbě“) Ruska, většinou se zmiňují ruské informační operace, speciální jednotky a početná pozemní armáda, zatímco o ruském loďstvu se na Západě vesměs mluví s despektem. Stárnoucí lodě převážně ze sovětských časů, trvající problémy se stavbou nových plavidel i nejasnosti v samotném poslání námořnictva, to vše lze pokládat za příznaky hluboké strukturální krize.

Německý zbrojní export

Nedávno publikované údaje Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že Německo představuje čtvrtého největšího vývozce zbraní na světě. Navzdory tomu však jeho podíl na trhu už několik let klesá, což znamená potíže nejen pro tamní průmysl, ale i pro zahraniční politiku Berlína. Německo totiž svými kroky značně irituje další evropské státy a v podstatě samo omezuje svůj mezinárodní vliv.

Vzájemně zaručené zničení

Letos v únoru se opět prudce zvýšilo napětí mezi Indií a Pákistánem. Teroristé, kteří se zřejmě těší podpoře druhé zmíněné země, zaútočili v Indii, jejíž letectvo pak udeřilo na pákistánském území. Situace byla několik dní hodně nebezpečná a vyskytly se zprávy, že obě země chystaly k použití své raketové arzenály. Svět si znovu připomněl, že hrozba vypuknutí atomové války v jižní Asii by se rozhodně neměla podceňovat.

Nejisté spojenectví

Před padesáti roky přinesla média po celém světě nejasné zprávy o ozbrojeném konfliktu mezi Sovětským svazem a Čínou někde na Sibiři. Boje sice trvaly jen krátce, avšak vztahy Moskvy a Pekingu byly napjaté poměrně dlouho, což hodně kontrastuje s tím, že se dnes Rusko a Čína tváří jako nejbližší spojenci. Za touto clonou se ale nachází velice komplikovaná realita, která nabízí spoustu důvodů pro pochyby o této alianci.

Ukrajinské dilema

Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?

Rok ruských zbraní

Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.

Evropská konfederace

Když portál Echo24 přinesl 20. ledna 2019 zprávu o chystané dohodě Německa a Francie, stal se jedním z prvních médií, která o této záležitosti vůbec informovala. Smlouva se chystala v utajení, její oficiální publikace proběhla v tichosti a vlastně ani podpis nedoprovázela nějaká mimořádná pompa. Přesto ovšem běží o dokument, jenž může mít pro budoucnost Evropy dalekosáhlé (a ne nutně pozitivní) následky.

Dny NATO 2018 a několik postřehů k bezpečnosti České republiky

Minulý víkend se na ostravském Letišti Leoše Janáčka konal XVIII. ročník Dnů NATO, akce, která spadá do „nejvyšší ligy“ vojenských a leteckých show pro evropskou veřejnost. Jde také o symbolický projev bezpečnostní kooperace zemí střední Evropy, tzn. především Česka, Slovenska, Polska a v poslední době též Německa. Letošní ročník měl zvláštní význam i kvůli oslavám sta let existence nezávislého Československa.

Legendární T-34. Sovětský „Tank vítězství“ stále vyvolává diskuse

Jen málo počítačových her získalo v reálném světě takový vliv jako hra World of Tanks, která se stala velikým fenoménem i mimo hráčskou komunitu. Výrazně podnítila zájem o historické obrněnce, což ukazuje mj. nový ruský film Tanky, jenž má premiéru 26. dubna a točí se okolo slavného T-34. O plusech a minusech tohoto vozidla se stále debatuje. Šlo o vynikající design, nebo naopak o přeceňovanou sbírku nedostatků?

Žoldnéři, kam se podíváš. Vojenští kontraktoři znovu na vzestupu

V polovině února se rozšířily zprávy, podle kterých americké letecké údery v Sýrii usmrtily až „stovky“ ruských žoldnéřů bojujících pro Bašára Asada. Pozdější informace naznačují, že vše bylo asi trochu jinak, ale v každém případě se pozornost veřejnosti opět obrátila k soukromým vojenským korporacím a k jejich roli v soudobém neklidném světě.

Starší články