Prezident Donald Trump se rozhodl zachránit americký filmový průmysl. Když to počátkem minulého týdne oznámil, zavdal tím šéfům toho průmyslu důvod k panice – Trumpem navrhovaný způsob záchrany by velmi snadno mohl přinést jeho zničení. Minulé pondělí Trump oznámil, že chce uvalit stoprocentní clo na filmy produkované v cizině. Americký filmový průmysl podle něj umírá, protože filmovou produkci z USA odlákávají jiné země, činí tak koordinovaně a vytváří tak prý hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, jelikož tak mohou šířit svou propagandu. „Chceme zas filmy vyrobené v Americe!“ To opatření by se samozřejmě netýkalo jenom filmů v cizích jazycích, které na americkém trhu hrají jenom zanedbatelnou roli. Ale především hollywoodské produkce.

To, že se v USA točí relativně málo, ale není důsledkem nějakého mezinárodního spiknutí. Ano, různé země – včetně Česka – mají systém pobídek, jímž se snaží zahraniční produkce přilákat. Jejich primárními konkurenty v tom ohledu ale nejsou Spojené státy. Když se pobídky zaváděly v Česku, často se argumentovalo zájmem tuzemského filmového průmyslu udržet krok s tím maďarským. Existují prostě země, kde je dostatek dostupných a různorodých filmových lokací, filmový průmysl tam má infrastrukturu a kvalifikované lidi, kteří nepracují za americké honoráře. V jedné takové zemi žijeme. Natáčet ve Státech je i pro hollywoodská studia často nákladnější, různé státy Unie sice také mají svoje pobídky, ale natáčet v nich může být velmi komplikované – kvůli shánění nejrůznějších povolení, placení vysokých pronájmů a podobně. Pověstné je v tom ohledu třeba centrum filmového průmyslu, Kalifornie.

Stručně řečeno, pokud by se americká administrativa snažila pomocí cel zachraňovat americký filmový průmysl, přineslo by to tomu průmyslu velice drastické zvýšení nákladů, což by v celkově komplikované situaci hollywoodských společností bylo pro ně velice nebezpečné a značně by to omezilo jejich realizační možnosti. Navíc, filmy jsou dnes nehmotný statek, soubor dat, intelektuální vlastnictví. Jak by se asi tak proclívalo? V Česku se například v produkci Amazonu natáčí nákladný seriál Kolo času. Když bude zařazený do streamovací nabídky americké společnosti, znamená to, že byl dovezený do Ameriky a Amazon by za něj měl zaplatit clo?

V něčem podivuhodný je Trumpův argument ohrožením národní bezpečnosti a šířením neamerické propagandy. Ano, existuje země, jež měla a v nějaké menší míře dál má vliv na obsah a vyznění hollywoodských filmů. Jmenuje se Čínská lidová republika. Ten vliv ale nemá proto, že by tam tolik hollywoodských filmů vznikalo. Představuje ale největší trh na světě, na nějž tamní úřady silně omezují a regulují přístup. Hollywoodské firmy byly ochotny v až ostudné míře s čínským režimem spolupracovat, aby se jejich filmy na čínský trh dostaly, běžnou praxí bylo předběžné schvalování scénářů a respektování všech připomínek ze strany čínského režimu. Ani tahle míra úslužnosti se ale nakonec studiím moc nevyplatila, čínský trh ovládla domácí produkce, někdy vytvářená s asistencí hollywoodských profesionálů. Pokud praxe spolupráce s čínským režimem přetrvává, zavedení cel by na ni nemělo nejmenší vliv.

To, že Donald Trump cla na filmy bombasticky ohlásil, neznamená, že zavedena budou. Prezident už řekl, že chce s představiteli amerického filmového průmyslu jednat o tom, jak jim nejlépe pomoci. Jeho filmová iniciativa tak dost možná bude následovat známou trajektorii – po dramatickém ohlášení bude následovat fáze mlžení a pozvolného vycouvávání.