Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Ne, pane premiére, tohle není ekonomické portfolio

Komisariát pro mezinárodní spolupráci, který v příští Evropské komisi čeká na Jozefa Síkelu, se včera stal předmětem ostrých debat. Otázka zní: Je to pro českou vládu úspěch, nebo není? Tak ovšemže není, pokud tedy na tuto politickou obdobu Eurovize přistoupíme a pokud si připomeneme slova Petra Fialy stará několik měsíců, že chce pro českého kandidáta silné, nejlépe ekonomické portfolio. Tím byly nejprve hospodářská soutěž nebo energetika, posléze obchod, přičemž ve skutečnosti zaujme Síkela místo, z něhož v lepším případě bude pro Evropu v Africe či Asii dojednávat dodávky surovin a otevření trhů.

My chceme válku!

Uprostřed velké vody nám samozřejmě spíš uniknou důležité zprávy o rusko-ukrajinské válce. Včera server Euractiv přinesl hlášení o nové iniciativě polského ministra zahraničí. Radosław Sikorski by zbytek EU rád získal pro návrh koordinovaně odepřít ukrajinským občanům mužského pohlaví a v mobilizačním věku sociální podporu. Konkrétně mluvil o sociálním pojištění, jež Polsko Ukrajincům v odvedeneckém věku už neproplácí. Kdyby se od Polska zbytek EU inspiroval, víc Ukrajinců by se volky nevolky vrátilo domů.

Martin Dvořák nalil čistého jedu

Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“

Danuše posílá Wunderwaffen

Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.

Genderové mlýny v českém školství se točí dál

Mezi zprávami, které se po 1. září tradičně vážou k začátku školy, se letos vyjímá ta o změně hygienické vyhlášky. Změnou padá povinnost mít na školách oddělené toalety pro dívky a pro chlapce. Vyhlášku už před prázdninami zhotovilo ministerstvo zdravotnictví, změn je v ní ještě mnohem víc, ale tato jedna má širší význam. Válkův resort pro ni neuvěřitelně argumentuje mj. „posilováním inkluzivního prostředí a rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví nebo genderovou identitu“. Tím nám ministerstvo zdravotnictví bezděky připomíná dílo, které teď v září dokončuje ministerstvo školství.

Koho zavřeme příště?

Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.

Střet s odbory, divadlo z jiné doby

Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.

No pasarán

Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.

Dávno jsem viděl, kam to se Zelenými spěje

Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.

Zákaz církve. V roce 2024?

K výročí 21. srpna jsme z našich oficiálních míst opět slýchali důvody, proč se má pomáhat Ukrajině proti Rusku. Kromě podpory státní suverenity a mezinárodně uznaných hranic, což jsou nepochybně hodnoty, které podpořit máme, je to Ukrajina jako součást globálního boje demokracie proti útočící totalitě. Rusko–ukrajinská fronta je v tomto podání frontou mezi východními a západními hodnotami. Do toho teď parlament v Kyjevě schválil zákon, který jedné státní agentuře dává právo zakázat křesťanskou církev. Ano, čtete správně – pokud ta agentura usoudí, že daná církev má centrálu v „agresorské zemi“, myšleno v Rusku. A tou církví je myšlena UPC.

Blokové myšlení Petra Pavla

Prezident Petr Pavel se na Novinkách.cz přihlásil k názoru, že Ukrajina by měla být v NATO i za cenu rozdělení země. Říká se tomu adenauerovský scénář a odborné kruhy, které ho vyznávají, mají zrovna v České republice silné zastoupení v oficiálních strukturách: prezidentův zahraničněpolitický poradce Petr Kolář, národněbezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar, Alexandr Vondra – a k tomu další lidé jako jejich ozvěny. Nevím o jiné zemi, v níž by přání rozšířit NATO o několik set kilometrů na východ i za cenu rozdělení Ukrajiny bylo tak skvěle zastoupeno.

Opičárna

Je to lehké déjà vu. Ve čtvrtek generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil jakousi pandemickou pohotovost. Jmenuje se to „mimořádná událost mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví“ a pan Tedros ji přijímá kvůli tzv. opičím neštovicím, nově mpox, v subsaharské Africe. Stejný pán na jaře 2020 jen tak vyhlásil covidovou pandemii. S výslovným odkazem na doporučení WHO jsme pak absolvovali lockdowny, potlačení primární lékařské péče, očkování... Dalo by se dokonce tvrdit, že Tedros A. Ghebreyesus je jedním z otců následující vysoké inflace u nás či náhlého propadu porodnosti.

Evropská komise uděluje prokurátorskou výstrahu

Plukovník Otakar Foltýn z Úřadu vlády ČR odmítá, že by byl cenzor. Ale jak si šlo přečíst před dvěma měsíci v rozhovoru s ním pro Echo, nějaké ty cenzurní nástroje vítá, ač je sám v ruce nedrží. Vítá unijní nařízení o digitálních službách, známé pod anglickou zkratkou DSA, vytýká mu jen, že je málo tvrdé. Tak se podívejme, jaké tento údajně bezzubý nástroj dává sebevědomí mocným lidem se sklony zavádět předběžnou cenzuru. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton teď zaslal otevřený dopis majiteli sítě X Elonu Muskovi.

Možnosti jsou: zdražovat, nebo zdržovat

Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.

Ivan Bartoš – muž na odstřel

Širokou nespokojenost může vláda vzbudit několika různými způsoby. Krade. Nebo šetří na výdajích a lidé mají pocit, že na nich. Anebo vládne diletantsky a třeba pak ještě na kritiku reaguje zpupně. Tento třetí způsob vládnutí charakterizuje dnes několik ministerstev vlády pětikoalice. Ale existence 5K je jejími lídry chápána jako něco tak zásadního, že ministrům nehrozí odvolání, ani když způsobují pouhým okem viditelný rozvrat. Hlavním kandidátem na odstřel by dnes byl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se svou ohlášenou revolucí ve stavebním řízení, jak jinak než skrze digitalizaci. Ta byla spuštěna 1. července.

Green Deal? Politika pro vystrašené teenagery

Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.

Ukrajina přiškrtila Družbu

Vidina dražšího benzinu o dvě koruny – anebo taky až o deset korun – přiměla minulý týden českou vládu, aby odložila projednání strategických klimadokumentů. Byl za tím hlavně strach ODS, že získá image strůjců „zeleného teroru“ (Blesk). Benzin se ale uměle politicky může zdražovat i z jiných příčin, než je Green Deal. Válčící Ukrajina, jejíž situace na frontě je zoufalá, uvalila sankce na ruskou firmu Lukoil, čímž znemožňuje transport velkého množství ropy, která teče jižní větví Družby do Maďarska, na Slovensko a do ČR. Z těch tří zemí se brání první dvě, kde taky takto způsobený výpadek jednoho milionu barelů ropy měsíčně hrozí bezprostřednějšími dopady.

Ne, hrobařem Lidovek nebyl Andrej Babiš

S koncem srpna přestávají na papíře vycházet Lidové noviny. Tato zpráva vyvolala větší rozruch a větší účast, než když někdy v minulosti skončil nějaký jiný deník. Kolem Lidovek panovala zvláštní aura, tady se přinejmenším v 90. letech odehrával pokus mít v češtině jeden deník evropské úrovně. Jaký po nich zůstává otisk ve společnosti? Je sen o pořádných novinách dosněn? Hosté Salonu jsou všichni aktéry příběhu LN - Vladimír Mlynář, Karel Steigerwald, Dalibor Balšínek a Pavel Maticha. Moderuje Daniel Kaiser.

Český Green Deal odložen. Jak málo stačilo

Hlavní událostí domácí politiky v minulém týdnu byla částečná otočka vlády v zelené a energetické politice. Premiéra Fialu vyděsila pozornost, jíž se pouhých pár dní před středeční schůzí vlády dostalo tzv. českému Green Dealu. Ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN), který předkládal Národní klimaticko-energetický plán a k němu ještě dokument zvaný Politika ochrany klimatu, Petr Fiala oznámil, že se projednávat nebudou. Následovala ostrá diskuse, jakou patrně tento kabinet dosud nezažil. Nebožák Síkela přitom chtěl „jen“ uvést do života ony neslavné emisní povolenky pro vytápění doma a na pohonné hmoty.

Létající Viktor

V prvních týdnech července spustil premiér Maďarska, které po druhé pololetí roku 2024 předsedá Evropské unii, práci na mírovém uspořádání pro Ukrajinu (a Rusko; a Evropu; a svět). Druhého července byl Viktor Orbán u Volodymyra Zelenského v Kyjevě, 5. července navštívil Vladimira Putina v Moskvě, 8. července Si Ťin-pchinga v Pekingu. Ofenziva byla završena o tři dny později na summitu NATO ve Washingtonu separátní schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Erdoğanem; odtud ještě zaletěl za Donaldem Trumpem na Floridu.

Mladí Piráti, staří hofráti

Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.

Krajina po bitvě

Předminulý týden ohlásili ambiciózní záměr a od té doby ho z větší části naplnili. Když se tři politici – Andrej Babiš, Herbert Kickl a Viktor Orbán – postavili 30. června ve Vídni před kamery, aby oznámili zrod nové europarlamentní skupiny Patrioti pro Evropu, nebylo ještě zřejmé, zda se jim podaří splnit podmínky pro vznik parlamentní skupiny. Počet poslanců měli hned, otázka byla, jestli se podaří zeměpisně se rozprostřít. Mezitím k nim přešel z frakce Evropští reformisté a konzervativci (ECR) španělský Vox, z rozpadající se populistické frakce Identita a demokracie (ID) italská Liga, a teď v pondělí úlovek nejpočetnější – lepenovské Národní shromáždění.

Jak nám francouzští trockisti a komunisti zachránili Green Deal

Předběžné výsledky z Francie včera říkaly, že prezidentu Emmanuelu Macronovi jeho pokus zastavit nástup krajní pravice vypsáním předčasných voleb vyšel. Národnímu sdružení (RN) Marine Le Penové zatarasil cestu k moci doslova celý zbytek politické scény. Tato národní fronta, jak vznikla mezi oběma koly voleb, sahá od většiny zbytkových gaullistických republikánů přes macronovský střed až po levicový blok Nová lidová fronta (Zelení, Mélenchonova levice, socialisti, komunisti). Stalo se ve jménu záchrany demokracie.

Máme Ukrajině za týden nabídnout jízdní řád do NATO?

Příští týden nás čeká summit Severoatlantické aliance a na něm horká otázka, jak se vyrovnat s přáním Volodymyra Zelenského na přijetí jeho země. Ale ještě před summitem se hned 1. července převzetím předsednictví EU aktivovalo Maďarsko. Viktor Orbán, četli jsme včera večer, po překvapivé návštěvě u Zelenského v Kyjevě odletí do Moskvy za Vladimirem Putinem. Je to jasná snaha rozjet jednání o míru, snaha, která může být marná, ale plno lidí v něm bude vidět přinejhorším Sisyfa, a to je sympatická postava.

Velká rošáda české politiky

Můžeme zprávu o tom, že Babišovo ANO zakotvilo v nově vytvářené frakci Patrioté pro Evropu, vzít jako důkaz o názorové plytkosti této formace, jíž je nějaká ideologie fuk, takže je schopna jedním tahem přejít od euroliberálů na zcela opačné pozice. Je otázka, v čem je tak hodnotný důkaz o povaze Babišova angažmá v politice, když je jen další v řadě. Anebo to můžeme vzít jako zprávu o velké konfiguraci české politiky, a sice k horšímu. Tohoto manévru se účastní jak Babiš, tak jeho hlavní protivník v domácí politice, jímž je opět ODS. Manévr bychom mohli označit jako velkou rošádu na politické škále.

Novější články Starší články