Před 80 lety nacistické Německo podepsalo kapitulaci. Právě v českých zemích se přitom bojovalo i krátce poté. Jak probíhalo v roce 1945 osvobozování Čech Moravy a Slezska a jakou roli hrála i rivalita mezi USA a Sovětským svazem či zda velitel americké 3. armády George Patton chtěl osvobodit Prahu, o tom mluví historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.
Vláda schválila řadu změn u osobního volna, které je zaměstnavatel povinný lidem poskytnout. Jedná se například o volno na svatbu, pohřeb nebo na hledání nové práce. V některých případech se volno podstatně rozšíří. Vláda novelou nařízení reaguje na změny v zákonech od posledních změn v této oblasti. Podle zaměstnavatelů je však zbytečně štědrá. „Novela odstraní některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace (...)," uvedl k novele ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Děti si mohou „adoptovat“ i stejnopohlavní páry v nově vytvořeném institutu partnerství. A to i přesto, že cílem dlouhých debat v parlamentu bylo právě jasné vymezení, že tomu tak nebude. Ze znění zákona totiž vyplývá, že adoptovat děti páry mohou jako jednotlivci a následně si dítě přiosvojit. Že je podobná praxe možná potvrdila advokátka zabývající se rodinným právem Renáta Šínová.
Veřejnoprávní média čelí ostré kritice za selhání při informování o víkendovém úmrtí v propasti Macocha. Ženou, která na dně propasti ukončila svůj život, byla Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí tragické střelby na FF UK v prosinci 2023. Ta dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec.
Několik týdnů sporů mezi opozicí a vládou týkajících se obrany a podpory Ukrajiny vyvrcholí na středeční mimořádné schůzi Sněmovny k obraně, kterou svolalo hnutí ANO. Jedná se o reakci na kroky vlády v posledních týdnech. Vláda oznámila záměr dávat do roku 2030 3 % HDP na obranu a chce výdaje zvyšovat tempem 0,2 % HDP ročně.
Evropský zbrojní průmysl rychle zareagoval na konflikt na Ukrajině. A masivně navýšil výrobu především munice, houfnic či tanků. Naopak v letectví či technologicky náročných zbraňových systémech jako jsou radary či systémy protiletecké obrany stále zaostává. S rozsáhlou analýzou výrobních kapacit deseti největších evropských zbrojařů přišel The Economist. Daří se i českému zbrojnímu průmyslu, především ve výrobě munice či houfnic.
S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán investic do obrany až do výše 800 miliard eur. Snaha o vyzbrojení a nastartování zbrojního průmyslu však kromě peněz záleží také na změně přístupu v řadě regulací a pravidel. Jako je například taxonomie či úvěrování zbrojních projektů, upozorňuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Souhlasí s ním i další odborníci. Zároveň je však nový zbrojní evropský "deal" příležitostí pro český zbrojní průmysl.
Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.
Evropa pod tlakem migrantů chce prosadit největší změny v migraci od 50. let minulého století. V minulých dnech o problémech migrace jednali ministři vnitra evropských zemí na neformální schůzce ve Varšavě. A podle britských The Times na ní padl návrh na změnu takzvané Ženevské úmluvy o uprchlících, která vstoupila v platnost v roce 1954. Ta zamezuje deportacím migrantů, pokud přichází ze zemí, kde jim hrozila smrt či perzekuce.
Opozice v čele s hnutím ANO v úterý několik hodin žádala, aby se sněmovna na plénu zabývala případem pochybné Podnikatelské družstevní záložny, kde měl před několika lety podíl i premiér Petr Fiala. Předseda vlády se podle ní stal symbolem praní špinavých peněz, především poté, co na povrch vyplynuly nové informace o dění v takzvané kampeličce. Koalice se ale podle očekávání svými hlasy postavila proti. Nad rámec hlasování se navíc politici ODS odmítli vyjádřit, a to i přes opětovné urgování.
Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.
V polovině ledna se v USA již podruhé ujme moci Donald Trump. Ve své volební kampani ostře vystupoval proti současnému establishmentu. Slibuje změny v migraci, rozvolnění energetických regulací i ochranu pracovních míst pomocí cel a prosazování izolacionistické politiky. V odporu proti trendům globalizace však není jediný. Podle nedávného průzkumu PerlGov univerzity v Brémách byl rok 2024 bezprecedentní, co se týče úspěchu opozičních stran v demokratických volbách.
46 vteřin. Tak dlouho trval boxerský zápas mezi Italkou Angelou Cariniovou a Alžířankou Imán Khelifovou na olympijských hrách v Paříži. Khelifové stačily dvě rány a italská boxerka ze zápasu odstoupila. Khelifová je takzvaně intersexuální, to znamená, že má od dětství zvýšenou hladinu testosteronu, a prošla mužskou pubertou, i když neprošla operací. Její vítězství na olympijských hrách však rozvířilo debatu o transgender sportovcích v ženských disciplínách.
Rodinné právo čekají velké změny. Ve Sněmovně je před třetím čtením novela občanského zákoníku, která má za cíl pozměnit rozvody a následnou péči o děti. Rozvody mají být rychlejší, ale také mají být zároveň vedeny pokud možno tak, aby byly co nejméně konfliktní s cílem co nejmenšího zásahu do života dětí. Vypouští se například termíny střídavá péče. Novela občanského zákoníku také akcentuje povinnost obou rodičů se na výchově dětí podílet i po rozvodu.
Evropská komise se minulý týden dohodla na jedné z největších evropských obchodních dohod s jihoamerickým sdružením Mercosur. Přestože se dohoda s přestávkami připravovala 25 let, přijetí nemá vůbec jisté.
Tento týden byla definitivně schválena evropská směrnice o obalech a obalovém odpadu (PPWR), která vyžaduje, aby v roce 2029 bylo vysbíráno 90 % plastových a kovových plechovek. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu připravilo novelu o obalech, která se týká i zálohování. Novela se však setkala s kritikou obcí, měst či legislativní rady vlády. Původně měl zákon vstoupit v platnost 1. ledna 2025, už nyní však nabírá zpoždění a podle zpravodaje zákona poslance Karla Smetany (KDU-ČSL) vejde v platnost s půlročním zpožděním.
Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt.
Premiér Petr Fiala opět pochválil svoji vládu. V posledních dnech se stal terčem silné kritiky i posměchu, když mluvil o tom, že Česká republika může v příštích letech, pokud bude znovuzvolen, dohnat platy v Německu. Nyní tuto kritiku při interpelacích odmítl slovy, že se nezbláznil. Česká republika je podle Fialy úspěšná země a může být ještě úspěšnější. Fiala nedávno ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii.
Donald Trump týden po volbách připravuje obsazení klíčových pozic ve své administrativě. Zájem médií si vysloužili především nominanti na bezpečnostní pozice. Například pravděpodobný kandidát na ministra zahraničí Marco Rubio, který se tvrdě vymezuje proti Číně a je hlasitým zastáncem Izraele v současné válce na Blízkém východě.
S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.
Vláda nedávno schválila zálohování PET lahví. A to i přes kritiku řady obcí, měst a firem zabývajících se recyklací. Těm vadí především znehodnocení současného systému odpadního hospodářství, ve kterém recyklace plastů měla významnou hodnotu. Kritizují také, že důvod zavádění záloh, tedy splnění evropských směrnic, by šlo splnit i s pomocí současného systému.
Andrej Babiš uzavřel smír se slovenským ministerstvem vnitra. Slovenský Ústav paměti národa, v jehož archivu se spis nachází, reagoval vyjádřením, že fakta se tímto rozhodnutím nezmění. Podobně reaguje i historik a poslanec Pavel Žáček (ODS). Andrej Babiš (ANO) se podle něj své minulosti nezbaví. A nic na tom nezmění ani smír ohledně neoprávněnosti jeho evidence ve svazcích StB.
Evropský parlament představil termíny "grilování" nominatů na eurokomisaře, hájit by se měli od 4. do 12. listopadu. A ne všichni jím musí projít. Už nyní někteří vzbuzují řadu otázek. Pozornost europoslanců i médií si vysloužili například místopředsedové komise Španělka Teresa Riberaová či Ital Raffaele Fitto. Problematickou minulost pak mají belgická či slovinská nominantka.
Jaderná energetika ještě před pár lety nebyla v EU hodnocena jako bezemisní, nyní se však zdá, že se karta v evropských zemích začíná obracet. Švédský premiér prohlásil, že by rád zahájil stavbu nové jaderné elektrárny v roce 2026. Společnost Westinghouse pak uvedla, že polská vláda chce do první jaderné elektrárny v Polsku investovat 60 miliard zlotých. Velká Británie pak pokročila v tendru na malé jaderné reaktory. V minulých dnech navíc 14 velkých bank oznámilo, že bude půjčovat na projekty v jaderné energetice s cílem zvýšit množství stabilní zelené energie.
Evropský autoprůmysl se zadrhává. Velké evropské automobilky jsou v problémech a snižují očekávané výdělky. Nižší zisk a marže za rok 2024 ohlásili v posledních dnech němečtí giganti Mercedes-Benz, Volkswagen a BMW. Problémy však nepanují jen v Německu. Nižší zisky hlásí i Stellantis, pod který spadá například Citroen, Peugeot, Fiat či Chrysler. Problémy však nemají jen značky užitkových vozů, ale i luxusní Aston Martin. Problémy všech automobilek jsou podobné. Nezájem o elektromobily, problémy s odbytem v Číně i strach z nových cel.
V ODS se ozývají hlasy žádající po ne příliš úspěšných krajských volbách mimořádný kongres občanských demokratů. Potvrdil to sám šéf strany Petr Fiala na úterní tiskové konferenci lídrů koalice Spolu ve Strakově akademii s tím, že žádný text usnesení zatím ale neviděl. „Situace si diskusi vyžaduje,“ domnívá se primátor Ostravy za ODS Jan Dohnal.
Francouzská společnost EDF zpochybňuje nabídku jihokorejské společnosti KHNP na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Soutěž na dostavbu vyhlásila česká vláda spolu s ČEZ. Nabídka jihokorejské společnosti na "tendr století" je podle viceprezidenta EDF Vakise Ramanyho až příliš dobrá na to, aby odpovídala realitě. Uvedl to v rozhovoru pro iRozhlas a další média.
V Krušných horách by mělo být násobně více lithia, než se myslelo. Tvrdí to alespoň společnost Zinnwald Lithium, která připravuje těžbu na německé straně Krušných hor. V rámci příprav těžby, kterou chce započíst v roce 2030, odhaduje, že se v oblasti, kde chce těžit, nachází až třikrát více lithia, než původně předpokládala. Na opačné straně Cínovce však původní plány nabírají zpoždění. Státní společnost ČEZ chtěla začít s těžbou v letech 2026 či 2027.
