Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt. O nutnosti další podpory Ukrajiny ale i vlastní bezpečnosti, pak mluvil tento týden nový generální tajemník NATO Mark Rutte, polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle čerstvě jmenovaného nejvyššího spojeneckého velitele pro transformaci Vandiera, může Evropa prohrát rozbíhající se závody ve zbrojení. Vandier má v NATO na starosti především rozvoj vojenských schopností a technologický pokrok. V rozhovoru pro Politico pak varoval, že Evropa za světem zaostává, a to především kvůli vlastním regulacím. Uvedl také, že doufá, že na příštím summitu Aliance v Haagu jasně zazní, že Evropa musí změnit svá pravidla, pokud chce být v závodě úspěšná.

"Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si v současnosti sama stanovila," řekl Vandier. Překážky, kterým evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy.

Regulace v Evropě podle Vandiera souvisejí s neochotou Evropanů riskovat, zbrojní programy jsou tak pomalé a nepružné. Zmínil, že například francouzské fregaty musí čekat na řádné aktualizace bojových režimů roky, zatímco americké válečné lodě lze modernizovat na denní bázi. Nedostatek rychlosti a pružnosti souvisí podle Vandiera se stavem mysli, inspirovat by se tak měla Evropa u Američanů. "Jejich nadšení a schopnost riskovat je klíčová. V Evropě neriskujeme," posteskl si.

Na svazující regulace tento měsíc upozornil také výzkumník z francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI) Léo Péria-Peigné. Ten ve francouzském parlamentu řekl, že současná pravidla a předpisy jsou navrženy pro dobu míru. Jako příklad Péria-Peigné uvedl mimo jiné to, že přední část kolového obrněného transportéru Griffon vyvíjeného v rámci francouzského modernizačního programu museli konstruktéři přepracovat, neboť výška umístění světel nad vozovkou neodpovídala silničním standardům.

O tom, že má Evropa problémy se zbrojením, mluvil tento týden i polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz „Dnes jsme povinni to říci jasně: Evropa musí zvýšit své úsilí, pokud jde o pomoc Ukrajině, ale především... pokud jde o její vlastní bezpečnost. Bez vyšších výdajů, bez uvědomění společnosti, v jaké době žijeme, je všechno k ničemu,“ uvedl polský ministr.

O nutnosti vyzbrojování mluvil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte při setkání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Mluvil především o nutnosti změnit vyzbrojování Ukrajiny, zaměřit se na protiletecké systémy a na nutnosti dodržet slib o podpoře Ukrajiny až 40 miliardami eur v roce 2024. Uvedl však, že podobně klíčová je investice do vlastní "obrany a odstrašení". Uvedl také, že je nutné dále podpořit produkci zbrojního průmyslu.

Podobná slova volila před europoslanci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Upozornila, že Rusko vynakládá na vojenské výdaje devět procent svého hrubého domácího produktu, zatímco Evropa průměrně jen 1,9 procenta. "Náš obranný trh se musí zvětšit, musíme vylepšit vojenskou mobilitu," vyjmenovala s tím, že do 100 dní komise představí takzvanou bílou knihu o evropské obraně, která shrne veškeré důležité kroky.

Podobně už delší dobu mluví například předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. O tom, že obrana je záležitostí celé společnosti mluvil už minulý rok při debatě s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. O nutnosti větších investic do obrany mluvil i na začátku letošního listopadu v Praze. „Lidé, kteří říkají, že není dostatek financí na všechno, co obrana potřebuje, plácají nesmysly. Za dva roky dala EU 500 miliard eur na to, aby si občané v EU mohli udržet správnou teplotu topení. Za dva roky proletělo komínem 500 miliard eur, a to doslova, aby si občané udrželi pohodlí,“ kritizoval nedostatečné investice v debatě Bauer a narážel na podporu domácností v době energetické krize.

V minulých dnech pak varoval, že západní firmy se musí připravovat na možnost války a konfliktu například s Ruskem či Čínou. Varoval, že klíčové zboží musí být firmy schopné zajišťovat i v případě konfliktu, a že západní státy jsou například závislé na dodávkách vzácných kovů z Číny.

Podobná slova jako Bauer pak použil v rozhovoru pro Politico i Vandier. „Evropa představuje 10 % světové populace a 50 % světových sociálních výdajů,“ uvedl. „Přijde čas, kdy si budeme muset přiznat, že pokud se budeme muset bránit, budeme muset trochu balancovat.“

Rozhovor o budoucnosti evropského zbrojení však zakončil pozitivně. „Jsem optimista a říkám: Je čas se probudit. Můžeme skutečně dokázat velké věci, ale znamená to, že musíme dobře využívat peníze, více riskovat a zkoušet věci,“ řekl.