V Krušných horách by mělo být násobně více lithia, než se myslelo. Tvrdí to alespoň společnost Zinnwald Lithium, která připravuje těžbu na německé straně Krušných hor. V rámci příprav těžby, kterou chce započíst v roce 2030, odhaduje, že se v oblasti, kde chce těžit, nachází až třikrát více lithia, než původně předpokládala. Na opačné straně Cínovce však původní plány nabírají zpoždění. Státní společnost ČEZ chtěla začít s těžbou v letech 2026 či 2027. Kvůli nutnosti aktualizace Studie proveditelnosti, která měla být původně hotova minulý rok, však aktuální termín, kdy se začne na Cínovci těžit "zlato budoucnosti" není znám...

Na německé straně chce těžit společnost Zinnwald Lithium GmbH. Ta provedla v minulých dvou letech nové vrty. „Výsledné zásoby nerostných surovin se zvýšily ze 125 000 tun lithia na 429 000 tun,“ uvedl pro německý Bild jednatel společnosti Marko Uhlig. Společnost už zároveň počítá, kolik by se dalo z místa za rok vytěžit. 18 000 tun hydroxidu litinného ročně. Podle optimistických odhadů by tak mohla přispět k výrobě až 800 000 lithiových baterií do elektromobilů ročně.

Přesto, že je německá firma optimistická a celý projekt těžby a zpracování lithia chce rozjet během šesti let, čelí i německá firma komplikacím. Do vrtů a přípravy těžby investovala již 25 milionů eur, odhaduje, že do zahájení těžby bude muset investovat 20x tolik. Problémem jsou i protesty. V blízkém Bärensteinu proti chystanému zpracovatelskému závodu už protestují.

Podobným problémům na druhé straně hranice čelí i ČEZ. Kvůli odmítavému postoji obyvatel a vedení obce Újezdeček na Teplicku se ČEZ rozhodl, že v oblasti vybuduje pouze nádraží k transportu vytěžených hornin obsahujících lithium a horninu bude dopravovat do zpracovatelském závodu na pozemcích elektrárny Prunéřov, kde jsou pozemky už v majetku společnosti ČEZ. „Myslíme si, že jde o dobrý kompromis, který může pomoct projektu a zároveň vychází vstříc okolním obcím. Jsme rádi, že pracovní skupina Ústeckého kraje k tomuto kompromisu dospěla,“ komentoval změnu lokality mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Tato změna zároveň ale vedla k nutnosti aktualizovat studii proveditelnosti. Tento klíčový dokument měl být původně hotov do konce roku 2024, nyní se však musí upravit a celý proces podle společnosti ČEZ nelze uspěchat. Minulý rok státní gigant mluvil o počátcích těžby v roce 2026. Nyní na dotazy Echo24 však už přesné datum počátku těžby společnost neupřesnila. „Doufáme, že díky využití průmyslové lokality Prunéřov se nám podaří povolovací procesy zrychlit, a tím projektu pomoci. Finální termín zahájení těžby bude záviset na rychlosti povolovacích procesů. Urychlení a zjednodušení povolování byl jedním z důvodů, proč jsme změnili lokalitu pro výstavbu zpracovatelského závodu na Prunéřov,“ uvedl pouze mluvčí na dotaz ohledně data.

Lithium je stříbrolesklý, vodivý měkký kov, o kterém se mluví jako o surovině budoucnosti. Jeho významná ložiska se podle současných poznatků vyskytují na území ČR ve dvou lokalitách. Ve Slavkovském lese a převážná většina (84 %) na Cínovci v Krušných horách. Celkem by podle kvalifikovaných odhadů geologů mohlo být v Česku ukryto kolem 3 % doposud známých ložisek lithia. To se s příchodem elektromobilů stává naprosto zásadní surovinou pro výrobu baterií pro elektrická auta.

Na české straně se nachází přibližně 2/3 ložiska. ČEZ odhaduje, že by ročně mohl z místa získat 25 000 tun zpracovaného lithia. V roce 2017 se s lithia stala politická otázka, když Andrej Babiš kritizoval, že by v Česku měla lithium těžit australská společnost a mluvil o „dvou tisících miliardách pro naše lidi“. V současnosti má projekt těžby lithia na starost firma Geomet, kterou z 51 % vlastní ČEZ a ze 49 % australská firma European Metal Holding. V posledním roce však cena lithia prudce klesla, jednak kvůli značnému poklesu zájmu o drahé elektromobily a pak díky novým lokalitám pro těžbu. Zatímco na podzim 2023 se cena lithia pohybovala kolem 200 000 jüanů za tunu (cca 28 000 USD) v současnosti se pohybuje kolem 70 000 jüanů za tunu (cca 9900 USD).