Evropský parlament představil termíny "grilování" nominatů na eurokomisaře, hájit by se měli od 4. do 12. listopadu. A ne všichni jím musí projít. Už nyní někteří vzbuzují řadu otázek. Pozornost europoslanců i médií si vysloužili například místopředsedové komise Španělka Teresa Riberaová či Ital Raffaele Fitto. Problematickou minulost pak mají belgická či slovinská nominantka. V posledních dnech pak pozornost vzbudil dopis nejvyšším představitelům Unie, zpochybňující nominaci Řeka Apostolose Tzitzikostase.

Například europoslanec Tomáš Zdechovský z lidovecké frakce mluví o čtyřech až pěti kandidátech, kteří podle něj nemusí slyšení před výbory europarlamentu ustát. „Mezi sedmadvacítkou vybraných eurokomisařů vidím několik problematických jmen, která nemusí ustát grilování. Jako první se nabízí pokračující maďarský eurokomisař Olivér Várhelyi, který dostal nevýznamné portfolio. Během grilování bude pod tlakem především kvůli dlouhodobě negativnímu postoji Maďarska v EU,“ uvedl Zdechovský. Upozorňuje také na mladého nominanta Malty Glenna Micallefa bez exekutivních zkušeností nebo na nominantky Slovinska a Belgie, které podle něj nejsou tolik kompetentní.

Nominantek Belgie a Slovinska si všímají i zahraniční média. Slovinka Marta Kosová čelí kritice domácí opozice kvůli podezření, že v druhé polovině 80. let spolupracovala s jugoslávskou tajnou policií UDBA. Její fotografie i s krycím jménem objevili historici v archivech, ona sama obvinění odmítá. Na bývalou kandidátku na slovinský prezidentský úřad také míří kritika, že v době kdy pracovala jako velvyslankyně ve Švýcarsku, šikanovala své podřízené. Pokud by u výborů neprošla, jednalo by se už o druhého nominanta Slovinska, který by letos neuspěl. Kosová nahradila Tomaže Vesela poté, co předsedkyně komise Ursula von der Leyenová požadovala do Komise více kandidátek ženského pohlaví.

Belgická kandidátka Hadja Lahbibová se pak může zpotit během grilování pokud bude tázána na svůj výlet na poloostrov Krym v roce 2021. Tehdy tam dorazila na festival „Globálních hodnot“ na pozvání dcery ruského prezidenta Vladimira Putina Kateřiny Tichonové. Podle svých slov dorazila na festival s ruským vízem. Když se v roce 2022 bývalá televizní moderátorka stala belgickou ministryní zahraničí v dopise tehdejšímu ukrajinskému ministru zahraničí Dmytro Kulebovi, uvedla, že považuje okupaci Krymu za nelegální a plně podporuje teritoriální integritu Ukrajiny.

Už v pozici ministryně zahraničí pak minulý rok čelila v belgickém parlamentu pokusu o odvolání kvůli tomu, že poskytla 14 íránským představitelům víza, aby mohli navštívit festival urbanismu v Bruselu.

Nepříjemným dotazům se pravděpodobně nevyhnou ani dva místopředsedové komise, a to španělská kandidátka Teresa Riberaová a italský kandidát Raffaele Fitto. Riberaovou už řada konzervativních europoslanců označila za „jadernou fanatičku“, a to v souvislosti s jejím odmítáním jádra. „Vnímám ji spíše jako aktivistku než političku. Její názory na jadernou energetiku zavání středověkem. Takové portfolio by měl zastávat někdo mnohem méně radikálnější a více konsensuální, než je ona,“ uvedl Zdechovský.

Podobně to vidí i europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová. Ta po oznámení složení komise kritizovala především Riberaovou a dánského nominanta, který získal energetické portfolio, Dana Jørgensena. Oba se totiž staví proti jaderné energetice. „U ostatních navržených členů Komise jsem zatím pochyby podobného rázu nezaznamenala, ale i u nich platí, že proces „grilování“ je v parlamentu vždy dost turbulentní a často vyprodukuje nečekané zápletky. Navíc, když mají socialisté ohroženy dva své nominanty, nelze vyloučit, že zkusí na oplátku házet klacky pod nohy zástupcům jiných politických směrů,“ uvedla pro Echo24 Vrecionová.

Portfolium, které získal Jozef Síkela v Evropské komisi je velmi dobré ekonomické portfolium, s přímo řízeným generálním ředitelstvím a slušným rozpočtem. Bude klíčové pro budování vztahů s rostoucími regiony. 🇪🇺🇨🇿

Naopak slabinu v nové Komisi vidím u postů pro Španělsko a… pic.twitter.com/jkO2nffWIZ

— Veronika Vrecionová (@vrecionova) September 17, 2024

Právě politické a ideologické spory by mohly „ugrilovat“ i dalšího místopředsedu komise Itala Raffaela Fitta. Ten pochází ze strany italské premiérky Giorgie Meloniové. Řada levicových frakcí v europarlamentu už vydala prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy z „krajně pravicového“ směřování komise. „Skutečnost, že na post místopředsedy Evropské komise byl nominován kandidát krajně pravicové vlády, naši skupinu nadále velmi znepokojuje. Jmenování Raffaela Fitta by mohlo způsobit nebezpečný posun směrem ke krajní pravici v Komisi a ohrozit prodemokratickou většinu v Evropském parlamentu, která v červenci hlasovala pro Ursulu von der Leyenovou,“ uvedla předsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeová.

Podobně reagovala i předsedkyně liberální frakce Renew. „Před tímto politickým rozhodnutím Ursuly von der Leyenové jsme již varovali. Ona to potvrdila. Bereme to na vědomí. Nyní je čas na slyšení a my budeme na pana Fitta klást vysoké požadavky,“ uvedla šéfka Renew Valérie Hayerová.

Fitto také navíc čelí nezvyklé opozici i v Itálii, kdy europoslanci opozičního hnutí 5 hvězd už uvedli, že ho v europarlamentu nepodpoří. Ostatní opoziční strany pak mluví o tom, že by se měl distancovat od euroskeptických postojů vládní koalice. V úterý se však za něj nečekaně postavil dosluhující italský komisař původem ze socialistické frakce a bývalý italský premiér Paolo Gentiloni. "Obecně si myslím, že italští poslanci Evropského parlamentu by udělali dobře, kdyby hlasovali pro italského komisaře a zároveň vyzvali italskou vládu k jasnému proevropskému závazku," uvedl.

Na konci září pak Ursule von der Leyenové, předsedkyni europarlamentu Robertě Metsolaové a končícímu komisaři pro spravedlnost Didierovi Reyndersovi přišel překvapivý dopis. A to od Marie Karystianouové, která zastupuje oběti nejhorší železniční nehody v dějinách Řecka. V únoru 2023 u obce Tempi při čelní srážce vlaků zemřelo 57 lidí. Podle pozůstalých by se nehoda nestala, kdyby vláda včas vybudovala na železnici moderní zabezpečovací systémy. "Jak je možné, že EU přidělila a svěřila tak kritické posty s velkou odpovědností za bezpečnost a rozvoj celé evropské dopravy politikům spojeným s vládou, která v této oblasti bezpečnosti ve své zemi zcela selhala?" táže se představitelka obětí nehody. Ta také upozorňuje, že projekt modernizace železnice, známý jako "kontrakt 717", podepsaný už v roce 2014, ale stále nedokončený, prošetřuje Úřad evropského veřejného žalobce.

Von der Leyenová už před 5 lety musela stáhnout tři kandidáty

Tzv. "grilování" je jedna z nejvýznamnějších pravomocí Evropského parlamentu. Nominanti musí projít i několikahodinovým dotazováním ve výborech parlamentu. Následně plénum musí vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s celým sborem komisařů – kolegiem. Zatímco v minulosti se nesouhlas s nominantem vyjadřoval diskrétně, kdy často šéf komise nominaci kandidáta ještě před finálním hlasováním stáhl, v posledních letech už výbory odmítly vícero kandidátů. Například v roce 2019 výbory odmítly hned tři nominanty.

Dva z nich přitom doběhla samotná prověrka majetkových poměrů, kterou europarlament vypracovává u každého z kandidátů, kvůli možnému střetu zájmů. Kvůli tomu v roce 2019 legislativní komise europarlamentu odmítla poměrem hlasů 13:7 Rumunku Rovanu Plumbovou a Maďara László Trócsányie. Do třetice musela hořkou pilulku spolknout Francie, když tři výbory s celkem více jak 80 hlasy proti odmítly kandidaturu Silvie Goulardové. Údajně kvůli tomu, že nevysvětlila svou práci pro americký think-thank. Prezident Macron za neúspěchem francouzské kandidátky však viděl osobní animozitu konzervativní frakce ECR.

Už tento týden začalo jednání legislativního výboru o majetkových poměrech kandidátů. Samotná slyšení před vybranými výbory proběhnou od 4. do 12. listopadu.