Seriál o zoufalství, v němž se lidé chápou čehokoli

Rakovina jako performance

Seriál o zoufalství, v němž se lidé chápou čehokoli
Rakovina jako performance

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Potěší to, když člověk náhodou a nepřipraven narazí na dílo, které ho osloví silněji, než čekal, uvázne mu v hlavě. Ne nutně jako vrcholný umělecký výkon, ale jako výsledek poctivé snahy vyprávět příběh, na kterém „něco je“, něco víc než senzační okolnosti a drama, v němž jde také o lidské životy. Podobnou zkušenost jsem udělal s šestidílnou australskou minisérií Jablečný ocet. Pustil jsem si ji na zkoušku, na základě letmo zahlédnutého doporučení a bez velkých očekávání, ve stavu otupělosti, kdy mysl zvládne nanejvýš chvíli zpracovávat pohyblivé obrázky, než odpadne. A dočkal se díla, které ukazuje něco velice dnešního, činí tak vtahujícím způsobem a většinou se vyhýbá polopatickému poučování.

Jablečný ocet je jeden z mnoha a mnoha seriálů a minisérií založených na skutečných událostech, jež streamovací mašinerie v posledních letech chrlí. Tahle skutečná událost je z Austrálie (taky se tam dějí věci), odehrála se v první půli minulého desetiletí. Instagramová influencerka Belle Gibsonová (Kaitlyn Deverová) pomocí svojí aplikace šířila recepty na zdravou stravu, tvrdila, že díky ní se jí daří zvládat rakovinu, nádor v mozku. Dosáhla popularity, komerčního úspěchu a různých ocenění – jako úspěšná mladá podnikatelka, dobrodějka, hrdinka. Začaly se ale objevovat oprávněné pochybnosti o tom, zda vůbec kdy rakovinu měla. Přitom dávala falešnou naději nemocným lidem, podepírala ji lží.

Jablečný ocet popisuje nedávnou minulost a zároveň i historii jistým způsobem už vzdálenou, vypráví příběh z časů, kdy se dnešek – s jeho invazí virtuálního světa do světa hmotného – teprve rodil. A popisuje jev, který je pro něj velmi příznačný – performanci nemoci, nejenom jako způsob, jako fintu, s jejíž pomocí je možné vytáhnout peníze z důvěřivých lidí, ale jako způsob existence. Belle Gibsonová je monstrózní figura, minisérie to nijak nezakrývá, ukazuje ji jako člověka, pro nějž je přirozeností manipulace, citové vydírání, pasivní agrese. Scenáristka a režisérka Samantha Straussová se ale většinou dokáže vyhnout krajnostem okázalého pobouření i „přeinterpretovávání“, nadbytečné psychologizace, snahy ten příběh přehledně utřídit a vysvětlit. Belle je člověk, který sám sebe vytváří znovu a líp, vymyslel si pro sebe roli a hraje ji do všech důsledků, z vypočítavosti, ale ne jenom z ní. Je to strašné, ale v něčem taky až všední, je možné v tom vidět něco velmi známého, jen dohnaného do extrému. Minisérie příběh Belle Gibsonové vypráví s přiznanou licencí, vystupují v ní také fiktivní postavy nebo figury, v nichž autorka spojuje víc osob. Jednou z nich je Bellina mentorka i konkurentka Milla (Alycia Debnamová-Careyová), která ve dvaadvaceti onemocněla rakovinou a věřila, že se jí podařilo nemoc vyléčit pomocí specifické diety a pobytu na značně suspektní klinice v Mexiku. Svou metodu úspěšně propagovala, nedá se říct, že by tak lidem pomohla (její osud je v mnohém podobný příběhu influencerky Jessiky Ainscoughové). Bellin vztah k ní je fanouškovský i parazitický a bezohledný.

Příběh těch dvou mladých žen je zasazen do světa wellness center a míst, kde se pěstuje alternativní medicína, vyznává pozitivní myšlení, vzývají přírodní síly a podobně. Není ale zobrazovaný výsměšně nebo s jednoznačným odsudkem. Jablečný ocet je také o lidech, kteří z různých důvodů odmítli tradiční medicínu, ta ale z příběhu Belle a Milly vychází o dost lépe. V pocovidových časech bude asi část publika tenhle rozměr příběhu vnímat silně – medicínský establishment z něj vychází jako morální vítěz. Tvůrci Jablečného octa ale, myslím, nechtěli vynášet žádné zásadní soudy v téhle věci. Ukázali svět, v němž se performance a lež potkávají s realitou nemoci a smrti, projevili pochopení pro lidi, kteří lapají po čemkoliv, když se téhle nejzazší skutečnosti ocitnou tváří v tvář. Ne všechno se v té minisérii povedlo – na rychlé střídání časových rovin a užívání instagramové estetiky si člověk musí chvíli zvykat, úplný konec měl být lepší. Autorům se ale podařilo ukázat tragickou i černě groteskní dimenzi toho příběhu, aniž by jedna oslabovala druhou. To je docela cenné.

Jablečný ocet (Austrálie, 2025, vysílá Netflix), scénář a režie: Samantha Straussová, hrají: Kaitlyn Deverová, Alycia Debnamová-Careyová a další

 

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.