Tag: budoucnost

Články k tagu

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Vidím terminál veliký

Na rozdíl od dálnic, které už konečně pronikly do všech krajů naší země, nemá zatím Česká republika vysokorychlostní železnice ani kilometr. Jediný kus kolejí, který se u nás do této definice vejde, je zkušební železniční okruh u Velimi, kde se s cestujícími nejezdí. V poslední době se ale Správa železnic pomalu rozhoupává k tomu, aby Ředitelství silnic a dálnic začala aspoň napodobovat. První projekty VRT už dostávají konkrétní podobu. Zatím jen na papíře, který snese všechno, ale vzhledem k bruselskému tlaku na dekarbonizaci dopravy se třeba během 30 až 40 let opravdu dočkáme.

S umělou inteligencí ke ztrátě důvěryhodnosti

Neočekávaně rychlý rozvoj umělé inteligence je rozhodně jednou z hlavních zpráv tohoto roku a nejspíše i tohoto století. Jedna z obav, které panují, je její zneužití při vytváření falešných zpráv neboli tolik obávaných fake news. Video či fotografie byly dlouho považovány za důvěryhodnější než pouhý psaný popis události. Jistě, byl tu Photoshop a další aplikace na úpravu fotek či selektivně sestříhané video, ty šly ale s trochou umu odhalit.

Zaniknou místa pokladních a úředníků. Za pět let se změní až čtvrtina míst

V následujících pěti letech se změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Ve své zprávě, která se věnuje budoucnosti práce, to uvádí Světové ekonomické fórum (WEF). Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj budou zejména technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. V příštích pěti letech se podle zprávy změní 23 procent míst, a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta.

Evropa roku 2041. Všichni mají právo na jeden celý život. Nová česká sci-fi

Detektivní sci-fi film Bod zlomu od režiséra Roberta Hloze se představuje v první upoutávce a dokazuje, že půjde o nadstandardní žánrovou podívanou. Příběh filmu je zasazen do roku 2041, kdy lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Po nepřirozené smrti, jako je například autonehoda nebo teroristický útok, tak může být člověk obnoven ze své digitální zálohy.

Ovládání hlasem nahradí nadbytečné displeje

Christof Jaeger se stal výkonným ředitelem společnosti BSH domácí spotřebiče pro Českou republiku a Slovensko na konci roku 2022, tedy v době, kdy tu trend chytré domácnosti byl už několik let. Poslední rok a všeobecné zdražování ale přinesly nové potíže a požadavky, na které musejí reagovat i výrobci. V rozhovoru Jaeger hovoří o tom, jak mohou chytré spotřebiče v dnešní době pomoci šetřit finance i planetu.

Seriálový klenot trhá rekordy. Poslední díl The Last of Us sledovalo 7,5 milionu diváků

Už třetí týden otřásá světem televizí a streamovacích platforem hororový hit The Last of Us, který má každé pondělí premiéru na HBO. Televizní adaptace proslulé a oceňované akční videohry sklízí nadšené reakce jak u diváků, tak u kritiky. Mluví se o jednom z nejlepších filmových zpracování videoherní látky a videotéka HBO Max oficiálně oznámila zelenou pro natáčení druhé série. Poslední epizodu seriálu z dílny scenáristů Craiga Mazina a Neila Druckmanna sledovalo přes 7,5 milionu diváků.

Falešné burgery neuspěly. Budeme jíst cvrčky?

Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností. „Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu.

Šťastnou apokalypsu!

Vyberte si peníze z bankomatu, nakupte konzervované potraviny, nezapomeňte si napustit vanu. Kolem půlnoci nevstupovat do výtahu! Tak zněly směrnice v německých novinách Bild před silvestrem 1999. Hovořilo se o hrozícím počítačovém kolapsu, explozi jaderných reaktorů a padajících letadlech. Globální katastrofa se proměnila v ne-událost. Tedy jak pro koho: ve Slovinsku rezignoval úředník, který svými neurotickými výroky rozkolísal tamější ekonomiku.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Medveděv věští: Česko se stane součástí Čtvrté říše, Polsko s Maďarskem obsadí Ukrajinu

Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.

Ve jménu mizejícího otce…

„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.

Svět bez práce, ale plný řečí

„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.

Oni mají peníze, my máme zástupy

Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu.

Sny mládí vytlačuje strach a úzkost

Proč si mladí lidé neužívají život? Proč se tolik nimrají ve své identitě? Proč čas nevěnují snům, čím chtějí být a čeho mohou dosáhnout? Kolegyně Tereza Matějčková vypichuje, že jedním z mnoha důvodů může být to, že žijeme ve společnosti sestupu. Kdy mnoho mladých lidí tuší, a někteří poučenější asi i vědí, že standard svých rodičů si neudrží. Že se budou mít hůř než oni. Budou vydělávat méně než oni v jejich věku. Budou se hůř stavět na vlastní nohy a pořizovat si vlastní bydlení. Zakládat rodinu. Lidé se proto nedefinují podle toho, čeho chtějí dosáhnout, čím chtějí být. Ale podle toho, čím se cítí být.

Když Kyjev s Moskvou podepsaly smlouvu

Rusko-ukrajinská válka skončila příměřím uzavřeným 11. července 2023. Rusové sice striktně řečeno nekapitulovali, ale situace pro ně byla natolik neudržitelná, že jim nezbývalo jiné řešení než se vojensky stáhnout na pozice před 24. únorem 2022 a požádat o příměří. Donbas, včetně Luhanské a Doněcké oblasti, se po letech ocitl zcela pod kontrolou ukrajinské armády a vlády v Kyjevě. Neloajální, převážně rusky mluvící a cítící obyvatelstvo, prchlo východním směrem nebo se ostentativně poukrajinštilo.

Generace Z a její ideály o záchraně světa

Domlouvám si schůzku se sedmnáctiletým Oldřichem Příklenkem. Chci s ním mluvit o tom, jak se žije generaci Z, tedy těm, kdo se narodili kolem roku 2000 a později (tvoří u nás asi čtvrtinu celkové populace). Nenechá si vysvětlit, jak se dostane na místo určení, prý si to najde v mobilu, stačí mu poslat lokace v mapách. „Pokud si dospívající zapomene doma mobil, peněženku či klíče, tak je to právě mobil, pro který se vrátí,“ říká sociolog Martin Buchtík.

Kadeti, pravděpodobnost konfliktu velmocí roste, budete bojovat s roboty, řekl generál ve West Pointu

Podle předsedy sboru náčelníků americké armády generála Marka Milleyho se zvyšuje pravděpodobnost konfliktu velmocí. Varoval před jiným způsobem válčení i tendencemi Ruska i Číny. V proslovu ke kadetům, kteří absolvovali americkou vojenskou školu West Point, líčil své představy konfliktů v blízké budoucnosti. Podle Milleyho se právě v tuto chvíli radikálně proměňuje každý aspekt charakteru války jako takové.

Nejhorší je, že už nemusí platit nic

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.

Hlavně zdraví? Ani ne

„Dá si někdo teplou vodu?“ Tento „nápoj“ popíjejí protagonisté knihy Ve jménu Metody ve vypjatých chvílích. Autorka Juli Zeh je německá spisovatelka, jejíž knihy byly přeloženy do pětatřiceti jazyků. Zrovna Ve jménu Metody se několik let ocitá na seznamu povinné školní četby a právě vychází ve výborném českém překladu Michaela Půčka. Teplá voda, ideálně s několika kapkami citronu, je doporučovaný nápoj v Německu roku 2057. To se proměnilo v totalitní stát, jemuž vládne ideologie stojící na tělesném zdraví jako nejvyšší hodnotě.

Než kostky spadnou, trvá to hodně dlouho

Zdá se, že úzkosti se navalily ze všech stran a nemají konce. Koronakrize je jen částí z nich, a kdyby ona nepřišla, jistě bychom se chvěli z něčeho jiného, nejspíš z pokračující klimatické změny. A to hned za dveřmi jsou úzkosti další. Každý si může vybrat podle svého vkusu a založení. Přitom život, aspoň v našich zónách, plyne stále v nějaké docela snesitelné podobě. Není hlad, skoro každý má střechu nad hlavou, lidé nemrznou, člověku nehrozí gulagy. Ale to úzkost neodstraňuje.

Co děláme půdě, děláme sobě

Neuvažujeme o půdě ani o hladu, protože obchody jsou plné a potraviny nejlacinější za posledních mnoho století. Jenže čtvrtina globální zemědělské půdy vysychá a zhruba polovina je nějakým způsobem, nejčastěji erozí, poškozená. Přitom bychom do třiceti let měli vyrábět o 50 % víc potravin. Nemá cenu zde opakovat veškerá čísla o poškození půdního fondu a možnosti budoucích potravinových krizí. Jsou děsivá, a to pro všechny kontinenty i země, jako je Čína, Rusko, Turecko či bývalé jižní státy Sovětského svazu.

Jak koronavirus promění civilizaci

O budoucnosti rozhodují hlavně očekávání, která se velmi často stávají sebenaplňujícími se proroctvími. Z finanční krize roku 2008 jsme vyšli těžce zasaženi. Nepřímo. Dvojitou recesi jsme si sami uhnali svým strachem, obavami a nihilismem. Vnímali jsme se ohroženější a svět jsme viděli v černějších barvách, než jaký skutečně byl. Model zdravé tělo, nemocná hlava se nám vymstil tou dvojitou recesí a všemi následky, které vyvolala. Teď jsme se s vypnutou ekonomikou ocitli uprostřed koronavirové krize a právě se rozhoduje, jak z ní vyjdeme. Můžeme si z ní odnést strach a úzkost, nebo naopak příležitosti a šance. Těch není v případě Česka vůbec málo. V těžké chvíli se ukázalo, že společnost, která se v klidných časech vyznačovala silnou mírou nedůvěry, najednou dokáže být velmi solidární, soudržná a tvořivá. Improvizací umí vyřešit situace, v nichž systém selhal. Měsíc po začátku izolace se dá říct, že česká společnost zvládla těžkou zkoušku nesrovnatelně lépe než stát reprezentovaný vládou Andreje Babiše, který v mnoha ohledech selhal. A aktuálně selhává v pomoci vypnuté ekonomice.

Naše zelenější budoucnost

Mezi témata, jež můžeme v novém roce očekávat, jistě patří i plný rozpuk boje za zelenější budoucnost. Nejen na „reálné“ frontě regulace ekonomiky, ale i na frontě symbolického boje. Tedy boje o to, které myšlenky jsou společensky přijatelné a žádoucí. Jedna z výtek (zbraní), která se v tomto boji používá, je výtka pokrytectví. Je lákavá, ale je třeba s ní nakládat opatrně.

Profese budoucnosti

Západní společnost prochází dramatickou proměnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí. Ta vytvořila úplně nové společenské vrstvy. Nižší dělnickou vrstvu, pracující v masové výrobě v továrnách. Nižší střední vrstvu úředníků, kteří svou rutinní prací v bankách, pojišťovnách a státních úřadech obsluhovali hladký chod průmyslové společnosti. O jejím směřování rozhodovala a dodnes ještě rozhoduje relativně úzká vyšší střední vrstva inženýrů, tvůrců, finančníků, právníků a obchodníků. To s technologickou revolucí končí. Profese dělníků a úředníků, kteří produkovali nápady a plnili zadání, míří do historie. Zadání a příkazy plní a stále častěji budou plnit technologie a umělá inteligence. Rutinní práce lidí bude potřeba čím dál méně.

Česko ustrnulo

Estonsko udělalo ve světové konkurenci největší skok dopředu ze všech postkomunistických zemí. Tallinn je technologickým centrem, které dalo světu třeba Skype. V Komerční bance už jedenáct měsíců řídí digitalizaci estonský bankéř Margus Simson. Říká, že Česko má nejvyšší čas přizpůsobit svůj ekonomický model digitální éře a čím dál ostřejší globální konkurenci, jinak začne zaostávat.

Generace pesimismu a úzkosti

Sebenaplňující se proroctví fungují. Jednou ze sil, které vytáhly Západ na post nejvyspělejší civilizace světa, byla víra v budoucnost. Přesvědčení rodičů, že jejich děti se budou mít lépe. A sebevědomí dětí, že to určitě dotáhnou dál než jejich rodiče. Že je překonají a čeká je po všech stránkách lepší život. Ta víra držela rodiny i celou společnost pohromadě. Rodiče si byli tady a teď schopni hodně odříct, aby investovali do budoucnosti.

Vděčnost, mozek a nenávistná média

Představuji si, že budoucnost sice bude náročná, ale ne katastrofická. Když sledujeme čísla o výkonnosti německého průmyslu, na němž z velké části závisí naše ekonomika, vidíme, že propad ve výrobě automobilů je tak velký, že se blíží pokrizovému roku 2009. Ze studií, kolik pracovních míst zanikne automatizací a robotizací, rovněž vyplývá, že patříme mezi tři či v jiných statistikách pět krizí nejvíc ohrožených evropských zemí.