Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %. Cíl České národní banky leží ještě níž – u 2 %. I zpomalení inflace pod 3 % ale bude mít pozitivní psychologický efekt.

Českým domácnostem se zlepší nálada ještě z jednoho důvodu. V posledních osmi čtvrtletích průměrná mzda po započtení inflace reálně klesala, ale v příštím roce si konečně polepšíme. Růst mezd z výplatních pásek se v té době konečně propíše do toho, že budeme reálně bohatnout, a to v součtu celého roku o 3 – 4 %.

Současného guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla navíc čeká jedno poprvé. Za rok a půl ve funkci si nevyzkoušel změnu úrokových sazeb. Teď už bude vše jinak. Na konci příštího roku se nejspíš dostaneme s repo sazbou pod 4 %. Díky tomu uvidíme velmi pozvolné zlevňování úvěrů a hypoték. I to svou troškou přispěje k tomu, že se nám bude v roce končícím čtyřkou lépe dýchat.

Evropská centrální banka i americký Fed letošní rok zasvětily zvyšování úrokových sazeb na mnohaletá maxima. Příští rok bude v jejich podání o „sestupování z hory dolů“ – tedy o zpětném snižování úrokových sazeb. Ze slov reprezentantů obou centrálních bank je přitom cítit, že z vysoké inflace už nemají takový respekt jako ještě v létě tohoto roku. Sázky na jarní snižování úrokových sazeb v USA a v eurozóně a na „zlevňování peněz“ už před Vánocemi dotlačily některé akciové indexy k rekordním úrovním. Najednou se sází na to, že díky poklesu sazeb v příštím roce vyletí akciové trhy ještě výš a vylepší svá maxima. Jenže zároveň čím výš povyskočí akciové trhy, tím víc poroste pravděpodobnosti sestupné korekce. Výprodeje na trzích může spustit přílet tzv. černé labutě. Jaká událost to může být?

V první řadě si musíme uvědomit, že úpravy měnových politik Fedu, Evropské centrální banky nebo třeba japonské centrální banky mohou doprovázet velké výkyvy na trzích oběma směry. Navíc druhou největší ekonomiku světa – Čínu - aktuálně trápí nejen problémy na realitním trhu, ale také deflace. Válka na Ukrajině taky dál pokračuje. A pak se logicky mohou objevit nepříjemné události, které téměř nikdo nečekal. To jsou přitom ty nebezpečné černé labutě, které trhy nejvíc tlačí k propadům. Takovou černou labutí byl v posledních letech třeba příchod pandemie a lockdownů.

A jak si povedou kurzy měn? Sázím na to, že se snížením úrokových sazeb České národní banky a s poklesem úrokové atraktivity nebude mít koruna příliš prostoru pro posílení. Navíc ani kondice české ekonomiky nebude zrovna taková, aby koruně přidala body. Na konci příštího rok čekám korunu mírně slabší než dnes – na hladině 24,60 CZK/EUR.