Tag: společnost

Články k tagu

Porno není dokument BBC o životě zvířat

Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině klesá, roste nesouhlas s její podporou, říká průzkum

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Na jaře roku 2022 se o situaci na Ukrajině zajímaly téměř čtyři pětiny Čechů.

Pravicoví soudruzi woke levice

Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.

Jako bychom zrušili dětský svět

Sebevražda je po úrazech druhou nejčastější příčinou úmrtí u dospívajících a mladých dospělých. Koncem roku 2024 získala psychiatrická nemocnice v Opařanech Národní psychiatrickou cenu Vladimíra Vondráčka za program, který se na sebevražednost mladých lidí zaměřuje. Vyznamenaný tým přizpůsobil českým dětem přístup americké psycholožky Marshy Linehanové. Název dialektická behaviorální terapie může zastrašit. Ještě více může znejistit, že dialektika v ní opravdu hraje podstatnou roli. Prý je třeba usilovat o změnu a současně přijmout věci, tak jak jsou. O dialektické behaviorální terapii i sebevraždách mladých jsme hovořili s klinickým psychologem Davidem Havelkou.

Něco by se vládě uznat mělo

Co rozhoduje o tom, jestli je nějaká vláda úspěšná? Nejspíš veřejné mínění. Jenže to je velmi nejistá věc. Především veřejné mínění se může velmi rychle měnit. Co se před časem jevilo jako velký úspěch, nemusí za chvíli vůbec platit. A naopak. Třeba v Itálii se dosud ví, že díky Mussolinimu začaly jezdit vlaky včas. Pak zase přestaly. Vyvozovat z toho, že Mussoliniho vláda byla úspěšná, ale asi moc nejde.

Na politickém marketingu není nic špatného

Martin Charvát je zasloužilý reklamkář a také „spin doctor“ politického marketingu. Tenhle rozšafný titul označuje člověka, který má za úkol zkusit vyhrát předem prohranou bitvu, zvrátit nějaký průšvih či špatný obraz politika u veřejnosti. Pro nadcházející parlamentní volby má volno, žádná strana jeho služeb využívat nebude, tudíž mohl poměrně bez okolků promluvit o tom, jak tahle branže vlastně funguje.

Nastal „Den slabé vůle“. Novoroční předsevzetí lidem většinou nevydrží

Přelom roku představuje již tradiční příležitost, kdy si lidé dávají novoroční předsevzetí. Ta jim ale většinou dlouho nevydrží. Podle průzkumu celosvětové sociální sítě sportovců Strava se jich nejčastěji vzdávají druhý lednový pátek. V anglofonním světě se tento den nazývá Quitters Day, v češtině dostal název Den slabé vůle a poprvé byl připomínán v loňském roce. V tento den je vhodné povzbudit všechny, kteří selhali ve svých předsevzetích, a pomoci jim zkusit to znovu a nakonec uspět.

Izrael je založen na naději

Přestože Izrael leží v nebezpečném koutě světa obklopen nepřáteli a Izraelci mají pověst rozděleného a hašteřivého národa, v žebříčcích štěstí a spokojenosti obyvatel se pravidelně umísťuje v čele, má nízký počet sebevražd i „smrtí ze zoufalství“, jak se říká úmrtím způsobeným alkoholem nebo drogami, a jako jediný vyspělý stát na světě má nadprůměrnou porodnost. A i přes neustálé stěžování jsou Izraelci optimističtí ohledně budoucnosti. V rozhovoru Saul Singer vysvětluje, kde se tento optimismus bere.

David Lodge, mistr zadních řad

Když vám umře oblíbený spisovatel, je to vždycky důvod k napití. Nebo když to máte jako pracovní úvazek, tak k sepsání sloupku. Tím spíš, když to byl humoristický spisovatel, opravdu humoristický, což se projevuje i po jeho smrti: po ní napsala na socsíť jedna známá morální intelektuálka a pořád slavná herečka, že poté, co si v jedné jeho knize přečetla, že když měl na literární konferenci přednášku „upocený Slovan“, šel si nějaký profesor dát skotskou, tak ona sama knihu zhnuseně zaklapla a vrazila ji do zadní řady knihovny, aby se na ni nemusela dívat, protože takhle ji nikdo urážet nebude.

Když v sobě rodič najde sílu, nepotřebuje děti bít

Jak na tom česká rodina skutečně je a jak se proměňuje? Přispívají poměry v rodinách ke zhoršování duševního zdraví dětí a dospívajících? Co může přinést novela občanského zákoníku, která označuje veškeré tělesné tresty za nepřípustné? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s psycholožkou Alenou Paloušovou, Petrou Wünschovou, psychoterapeutkou a ředitelkou organizace Locika, která se snaží pomáhat rodinám žít bez násilí, a psychologem Petrem Hrochem.

Simon & Garfunkel: Příklad hodný následování

Aspoň něco pozitivního, dokonce přímo hezkého se na tom světě občas ještě stane. Tak koncem roku se prý smířili Art Garfunkel a Paul Simon, zpěváci američtí, hvězdy nedostižné velikosti, jejichž písně, Artův nebeský vokál a Paulovy melodie, se klenou nad rozbouřenými vodami životů několika generací, byť těmi posledními už si nejsme tak jistí. Ale to je jedno, třeba k tomu dorazí. Zašli si prý ti dva do restaurace v New Yorku, určitě nějaké dobré, dali si oběd, odhadoval bych něco veganského, ale to je jejich věc, pak možná víno v hodnotě více než slušné.

Je vzduch čistý, můžu mluvit? Osobní zpověď, jak mi Němci zplihli

„Bacha na jazyk“ si už dává skoro polovina Němců (45 procent – průzkum z prosince 2023 ke svobodě projevu). Čili dává smysl, že se na obálce Spiegelu objevil Robert Habeck s výrazem plemenného buldoka před akcí a varováním Elonu Muskovi, ať dá prsty pryč od jejich demokracie! Není ovšem jejich jako jejich. Čtyřicet procent německých novinářů volí Zelené, to je vůči zbytku populace naprosto nadproporční číslo; proto jsou redakce plné kvalitních, moudrých a nezávislých osobností. A já bych řekla, že si pozor na ústa dává i víc než jeden Němec ze dvou.

Rusko láká do země Čechy, kteří zastávají „ruské hodnoty“

Ruské velvyslanectví v Praze na svém webu nově nabídlo víza lidem, „kteří sdílejí tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Jedná se o jednorázová víza pro cizince nově zavedená Ruskou federací. Podle dekretu prezidenta Vladimira Putina mohou občané zemí, jejichž politika je v rozporu s těmito hodnotami, žádat o víza na pobyt až 90 dní. Mezi těmito zeměmi jsou kromě České republiky například Velká Británie, USA nebo Ukrajina.

„V Německu bude hůř.“ Exministr z vlády Merkelové prorokuje úpadek životní úrovně

Bývalý německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) přinesl pochmurnou prognózu pro budoucí generace, píše německý deník Bild. Podle dlouholetého ministra z vlád tehdejší kancléřky Angely Merkelové se musí i jeho vnoučata připravit na to, že nezažijí takový životní standard, jaký si užívají Němci dnes. Lidé se podle něj musí obětovat, aby se úroveň alespoň udržela, řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.

Ve Vietnamu je to teď velmi tvrdé

Po Ukrajině a Blízkém východě je potencionálním třetím ohniskem napětí jihovýchodní Asie a Pacifik, kde na sebe narážejí americké a čínské zájmy. Pro někoho možná překvapivě americkým spojencem proti Číně je komunistický Vietnam. O lidskoprávní situaci ve Vietnamu a mezinárodním kontextu vypráví vietnamský disident Nguyễn Tiến Trun.

Hledání třetí ponožky

Syn pomáhá starému otci při oblékání. Podává mu ponožky. „Ale kde je třetí?“ podivuje se otec. Scéna pochází z knihy Starý král ve vyhnanství od rakouského spisovatele Arna Geigera. Autor v knize popisuje péči o svého dementního otce. Třetí ponožka je jedna z výzev, před niž stárnoucí rodiče své děti skutečně mohou stavět. Situaci lze vyřešit dvěma způsoby. Na otce můžeme štěknout: „Máš snad tři nohy?“ Alternativou je začít s tátou chybějící ponožku opravdu hledat. Podle přední švýcarské lékařky a autorky klasických studií věnovaných různým typům demence Irene Bopp-Kistlerové neexistuje správná reakce.

Poslanec ANO ohňostrojem plašil koně a měl konflikt s trenérkou. „Je to ostudné,“ komentují politici

Na severním Plzeňsku, konkrétně ve vesnici Bílov, došlo během silvestrovské noci k incidentu, který rozvířil debatu o ohleduplnosti při používání zábavní pyrotechniky. Poslanec za hnutí ANO Hubert Lang odpálil novoroční ohňostroj přímo v sousedství stáje profesionální drezurní jezdkyně Adély Neumannové. Podle jejích slov tato zábava způsobila chaos mezi sedmi koni, kteří se v panice plašili po boxech. Langův čin čelí ostré kritice veřejnosti i kolegů z politického prostředí.

Mohutný chór i fujara. Slováci už slyšeli novou verzi hymny, která budí vášně

Slovenská veřejnost si dnes, na samém počátku nového roku, mohla poprvé poslechnout slovenskou hymnu v nové verzi, objednané ministryní kultury Martinou Šimkovičovou. Ve výrazně mohutnějším chóru se střídají mužské a ženské hlasy, v závěru, kdy se tempo skladby nezvykle zpomaluje, lze slyšet i zvuk fujary. Server aktuality.sk zveřejnil pro srovnání hymnu ve staré i nové verzi. O novém hudební aranžmá hymny po třech desetiletích informovala nejprve média.

Rok 2025: volby na periferii Evropy

Všechno podstatné se letos v Česku odehraje mezi lednem a únorem. Tehdy do americké prezidentské funkce nastoupí Donald Trump a měsíc nato proběhnou parlamentní volby v Německu. Z řady důvodů nepůjde o běžnou výměnu v Bílém domě nebo v berlínském kancléřství. Tentokrát se budou přepisovat dlouholetá pravidla hry a nahrazovat neochvějné pilíře dosavadní politiky – od mezinárodního obchodu přes válku na Ukrajině až po uskutečňování zelených utopií. České elity tyhle výsledky více či méně aktivně přijmou. Takový je úděl být periferií Evropy.

Proč nejít s davem

Není to žádná povinná zdvořilostní fráze, rád bych vám i za celou redakci, milí čtenáři, poděkoval za přízeň, kterou Echu zachováváte. Nejen týdeníku, ale všemu, co pod značkou Echo vzniká. Sám si uvědomuji, jak nesamozřejmé to je. Jsou dva vlivy, kvůli nimž je důležité zůstat neustále ostražitý. Jedním je postupná, ale nezadržitelná změna v mezilidské komunikaci, v získávání a vyhledávání informací. Z této změny, důsledku digitální revoluce, vyplývá ten druhý vliv. To je přeskupování společnosti, úmyslně se vyhýbám pojmu rozdělení společnosti, protože ta je spíš atomizovaná a roztříštěná do různě velkých, vzájemně do sebe narážejících molekul.

S ním je to těžký, on je pořád šťastnej

Když si zajdete ve Vídni do muzea Sigmunda Freuda, tak nejlepší pohledy, které si tam můžete koupit, jsou od Jiřího Slívy: třeba dr. Freud při psychoanalýze dr. Kafky, jenž leží ve vaně spolu s podivným broukem, na nějž chudák Franz vytřeštěně hledí. Toto spojení absurdity s humorem, vážnosti s nonsensem, starosvětské elegance s jistou naivitou, to je Slíva v čistém podání, jak ho člověk má rád a hned bezpečně pozná.

Ztracené tři roky s Petrem Fialou

Škoda nevyužitého potenciálu nevrátit se ještě k vánočnímu projevu premiéra Petra Fialy. Sázka na lacinou kartu Antibabiš (protože nic jiného už asi Fialova vláda nabídnout nedokáže) pokračuje. Občané byli varováni před „prodavači strachu“. A bylo jim řečeno, že vláda dělá vše pro to, aby Česko bylo ještě úspěšnější zemí. Žádný další plán už zřejmě není. Fiala asi ví, že politicky to půjde přežít dost těžko a že jedinou možností je vyvolat v lidech takový strach z Babiše, že to současné koalici zase hodí. Víme přeci, že potřebuje, aby mu voliči dali další čtyřletý mandát – a on jim pak zařídí platy jako v Německu.

Sbohem a šáteček

Když se Jaroslav Seifert před čtyřiceti lety dověděl, že mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, chtěla média, jak se tehdy ještě neříkalo hromadným sdělovacím prostředkům, znát jeho reakci. Do jedné z pražských nemocnic, kde vážně nemocného básníka léčili, se vypravil oborově příslušný ministr, jehož jméno nebylo důležité ani v době, kdy kulturu „řídil“ (ve skutečnosti to dělal z ÚV KSČ jeho stranický soudruh Miroslav Müller), a už vůbec není důležité dnes. S loutkovým ministrem vstoupil do nemocničního pokoje i kdosi s kamerou Československé televize.

Ztracená schopnost nudit se

Sváteční dny na přelomu roku jsou čas, kdy svět (aspoň ten západní) trochu přibrzdí, autoři tzv. názorových textů (například já) tak mohou trpět nedostatkem témat k instantním analýzám. Přichází tedy čas prognóz, vytváření hypotetických scénářů pro dění v roce, který se užuž rodí. Přispěju svou troškou do mlýna a troufnu si odhadnout, že rok 2025 nebude nudný. Píšu to s lítostí a lehkou obavou. Často bývá citováno přání „dejž Bůh, aby nežil ve vzrušujících časech“. Je to přání velmi rozumné, časy totiž většinou nebývají vzrušující způsobem, který by si lidé – zvláště my starší – zrovna užívali. Nudná doba v nudné zemi se zdá být jako ideál.

Smutné Vánoce v Betlémě. Válka odrazuje poutníky, ekonomický propad dusí město

Vánoční oslavy v Betlémě, kde katolíci a další křesťané věří, že se narodil Ježíš, i letos poznamenala válka v Pásmu Gazy. Ve srovnání s předválečnými roky byly oslavy výrazně střídmější a do města, které se nachází na Západním břehu Jordánu, přicestovalo jen minimum lidí ze zahraničí, napsaly agentury AFP a AP. Při tradičním pochodu na Štědrý den skautové vyzývali ke konci bojů. Vedení města druhým rokem po sobě nenechalo postavit na náměstí Jesliček vánoční strom

Vánoční pohoštění podle „rybáře lidí“. Štědrovečerní rituál, nebo hostina chudých?

Štědrovečerní večeře je dodnes jednou velkou záhadou. Proč se vlastně večer servíruje zrovna „prase českých rybníků“ nebo štědrovka? Z původně postního času se stalo velké sváteční obžerství. Večeře se stala středobodem vánočních svátků až v 19. století, když se na stolech začaly objevovat také masité pokrmy. „Večeře byla rituálem zajišťujícím prosperitu, zdraví a požehnání, pospolitost celé rodiny,“ píše Petr Herynek v knize České Vánoce v kuchyni.

Je Štědrý den. Čas tradic, vánoček a smažení kapra. Jak dlouho takto slavíme Vánoce?

Dnes je Štědrý den, kterým končí čtyři neděle trvající období adventu, v němž se křesťané připravují na blížící se příchod Ježíše Krista. Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je Štědrý den především časem volna, setkání s přáteli či klidných procházek. Současně je také připomínkou tradic, mezi něž patří třeba kapří šupina umístěná pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem nebo lití olova.

Věřím, že Bůh má plán s Romy a hned potom i s Čechy

Poslední české město na Labi zažívá duchovní obrodu, respektive ji zažívá jeho malá, avšak viditelná část. V centru města se konají pravidelné bohoslužby pod širým nebem, které vede bývalý „pouliční rváč“ a bývalý uživatel drog René Ferko (40). Je veden, jak říká, „božím plánem“, který chce probudit Romy ke křesťanské víře, skrze Romy probudit Čechy a nakonec třeba celou Evropu.