Tag: společnost

Články k tagu

Mohou staří Římané za AfD?

Tvrdit, že rozdělení Německa je na politické mapě stále patrné, je dnes v podstatě klišé. AfD zvítězila v bývalém východním Německu, zatímco CDU/CSU bodovala v oblastech na západ od bývalé železné opony. Právě dědictví někdejší NDR je považováno za jednu z příčin politické odlišnosti východních Němců. Najdou se ale i názory, že rozdělení Německa je mnohem hlubší a trvalejší. Není výsledkem dohody mezi vítěznými mocnostmi, ale sil o stovky let starších. To je například teze Jamese Hawese, britského spisovatele a popularizátora historie.

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

„Nejtěžší kancléřství poválečných dějin.“ Pokud Merz nezmění Německo, vyhraje příště AfD

Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

„Tři roky odporu, tři roky absolutního hrdinství,“ děkoval Zelenskyj obráncům Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.

Ještě horší, než jsem předpovídal

Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

Co je svoboda řeči?

Americký historik literatury Stanley Fish nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih There’s No Such Thing as Free Speech (Nic takového jako svoboda řeči neexistuje). Každý slovní projev vždy patří do nějakého politického kontextu, je „pod napětím“, k něčemu podněcuje, naráží na odpor. Předpokladem srozumitelné řeči jsou zamlčené stipulativní definice, které stanovují, co budeme v dialogu považovat za samozřejmé. V proslulém spise na obranu svobody řeči Johna Miltona Areopagitika (1644) najdeme tuto pasáž: „Jistě chápete, že když mluvím o toleranci a svobodě projevu, nemám na mysli katolíky. Ty totiž musíme vyhladit.“

Povinná vojna v Česku není a nikdy nebyla na stole, zní od Černochové i Fialy

Slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky o zhoršující se bezpečnostní situací a nutnosti navýšení vojenských kapacit vyvolala mezi mnohými rozruch. Obdobná slova navíc přicházejí z Bruselu, kde evropští politici vzhledem k situaci na Ukrajině volají po zvyšováni výdajů na obranu a posilování obrany EU. Možnost obnovení povinné vojenské služby ale čeští politici rázně odmítli. Kabinet i Pražský hrad trvají na tom, že posílení obranyschopnosti musí být založeno na jiných formách zapojení občanů do armády.

Překrásný nový svět aneb Konec civilizace

Přes všechny sofistikované meteorologické modely, opřené o družicová pozorování, statistici vědí, že dlouhodobě nejspolehlivější předpovědí zítřejšího počasí je, že bude stejné jako dnes. O takový, byť nevyřčený předpoklad se opírá stejnou měrou stabilita ekonomiky, společnosti a mezinárodní politiky. Je podložený fyzikálními zákony, empirickým pozorováním, setrvačností lidské psychiky i mezinárodními smlouvami a úmluvami.

Kdo obstojí ve „flyntovském“ testu?

Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti hájit vaše právo to říkat. Tahle sentence mylně připisovaná Voltairovi byla po dlouhé roky stálicí české názorové publicistiky, používala se někdy s až legračně veledůležitým důrazem. Jsou horší věci. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem na ni už dávno nenarazil. Je to docela příznačné. Důvod, obávám se, není to, že by se stoupenci svobody projevu, mezi něž se počítám, naučili podepírat svoje teze méně okoukanými citacemi. Ale spíš to, že vnímání svobody projevu (i dalších svobod) jako univerzální hodnoty je dnes o dost méně rozšířené než dříve.

Nejlepší podmínky k životu v Česku jsou v Turnově, nejhorší v Podbořanech

Nejlepší podmínky k životu v Česku jsou v Turnově a následně v Luhačovicích a Novém Městě na Moravě. Naopak nejnižší kvalita je v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které se potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Nejhorší hodnocení z 206 českých mikroregionů získaly Podbořany v Ústeckém kraji následované Bílinou a Karvinou.

Vždyť my jsme opuštění

Už vícekrát jsem ctěným čtenářům Echa doporučovala mladou londýnskou autorku jménem Freya India a její texty na internetové platformě GIRLS; do sociální, vztahové a mentální problematiky mladých lidí a dívek zvlášť má vhled jako málokdo. Její texty poukazují na jevy, které se mladým lidem vloudily do života a ovlivňují je zcela zásadním způsobem – sociální média a jejich schopnost vyvolat to narcistní a špatné v nás, kult psychoterapie, prohlubující se krizi duševního zdraví, komodifikaci našich životů, zhroucení morálních norem, banalizaci hlubokých traumat, jako je rozvod a rozpad rodiny, či naopak patologizaci běžných problémů.

Nelžete nám o dezinformacích

Americká CIA vydala v sobotu 25. ledna 2025 zprávu, podle níž považuje za „pravděpodobnější, že pandemie covidu-19 vznikla v souvislosti s výzkumem“, byť nelze zcela vyloučit ani přírodní původ viru. Nic z toho není překvapivé. K tezi o úniku se připojovalo stále více vědců, zvláště ve Spojených státech, a postupně tak mnozí přehodnotili původní hypotézu, že virus pochází z čínského tržiště.

Zločin a bezmoc

Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.

Kdo je směšný a kdo nebezpečný?

„Víte, chlapci, přecházet přes hranici Slovenska a Rakouska, to není samozřejmost. Za komunismu to nešlo,“ říká otec svým dvěma malým synům. Je mu odhadem něco přes 40 let, děti jsou ve školním věku, drží se za ruce, napohled slušní lidé. Jdou pěšky z demonstrace v centru Bratislavy, už jedou domů, možná přes hranice, vždyť v rakouských městech a vesnicích žijí tisíce Slováků.

Kronika virových roků

Je to právě pět let, co začaly nejprve z Číny přicházet zprávy o jakémsi lokálním viru, kterému se brzy dostalo globální pozornosti, jež vzápětí přešla do celoplanetární paniky. Začala doba covidová, začal „největší sociologický experiment všech dob“, jak to nazývá ve své esejistické knize Stíny v našich duších: Kronika virového šílení filozof, biolog a spisovatel Stanislav Komárek. Samozřejmě že tvrzení o „největším experimentu všech dob“ se může zdát přehnané, ale to jen tehdy, zavřeme-li oči a zapomeneme-li na ty dva roky, tedy na to, co se to vlastně během nich stalo. Obojí e přitom děje a obojí je právě na věci příznačné.

Když soudci vládnou…

„Nechť soudcokracie zvítězí nad demokracií,“ zněl titulek, kterým se před rokem Deník N vztahoval k možnému soudnímu zastavení Trumpovy kandidatury. „Není jisté, že voliči Trumpa zastaví, proto by bylo lepší, kdyby to udělaly soudy,“ pokračoval text. Šlo o pořád ještě vzácný okamžik upřímnosti. V západním světě je demokracie stále ještě fetišem, i když, jak píše polský filozof Michał Kuź, „stále více připomíná náboženské dogma – může se uctívat, ale běda tomu, kdo by ji chtěl moc zkoumat“. Proměňuje se totiž vnitřní chápání demokracie, v níž „vůle lidu“, projevená volební aktem, je stále více vnímána jako hrozba,

Miluj lidstvo a zapomínej na blízké

Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.

Nic jiného není reálné?

Světem technologií otřásl nástup čínské aplikace DeepSeek, údajně mnohem levnější a produkčně méně náročné umělé inteligence, než jsou ty americké. Prezident Trump v té souvislosti mluvil o „budíčku“ pro americké filmy, ve zprávách zazníval opakovaně termín „Sputnik moment“, odkazující k vyslání první družice, sovětského Sputniku, jež odstartovala vesmírné závody mezi tehdejšími supervelmocemi. Bude se tedy závodit. Otázka kam a proč se poběží, ale moc nezaznívá, jako kdyby bylo irelevantní si ji vůbec klást, protože směr vývoje je už nezměnitelně daný. Otázka jen je, jak rychle se závod poběží a kdo bude v jeho čele.

Odvaha být přítěží

Prezident Petr Pavel se soustavně vyslovuje ve prospěch eutanazie, znovu v polovině ledna tohoto roku. Pronesl, že si přeje co největší kontrolu nad svým životem. Chtěl by odejít důstojně, tedy způsobem, který si sám zvolí. „Rád se rozhoduji o svém vlastním životě.“ A dodal, že by byl nerad „přítěží pro své okolí“. Prezident v těch několika poznámkách shrnul motivy, které se v souvislosti s eutanazií tradičně zmiňují. Přesto stojí za to, podívat se na věc blíže, už proto, že nejde jen o eutanazii. To, jak uplatňujeme zmíněné výroky na veřejnosti, odráží to, jak se stavíme k životu, jako jednotlivci i jako společnost.

Děti budou indoktrinované, ale budou umět anglicky

České školství stojí před největší změnou za posledních dvacet let, tvrdí resortní ministr Mikuláš Bek (STAN), o zásadních změnách hovoří i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nyní byla dotažena několikaletá anabáze, když ministr představil nové školní osnovy pro základní vzdělávání. Neříká se jim tedy osnovy, ale Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten divný název však nemusíme chápat jen projev byrokratického jazyka, je to i odraz dobového trendu. V něm stát poskytuje školám větší prostor, aby si poskládaly výuku podle svého, a ještě větší prostor má dostat žák.

„Chtějí všechno hned a nebojí se žít na dluh.“ Roste podíl mladých Čechů, kteří nesplácejí své závazky

Mezi lidmi, kteří mají problémy se splácením svých závazků, se v posledních letech zvyšuje podíl mladých ve věku mezi 18 až 30 lety. Platí to zejména pro nesplácení krátkodobých půjček. Vyplývá to z ankety ČTK mezi inkasními agenturami. Počet mladých neplatičů roste, potvrdila výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. V celkovém vyjádření to podle ní znamená pokles věkového průměru o jeden až dva roky.

Zákaz nožů jako řešení terorismu

O víkendu došlo k pobodání na obchodní třídě v německém Kielu. Útočníkem měl být 29letý Syřan, který vážně zranil jiného muže. Motiv a pozadí činu jsou nejasné, podle dostupných informací útoku předcházela hádka. Jedná se však o další případ z dlouhého seznamu útoků nožem v Evropě. V jihofrancouzském městě Apt v sobotu večer útočník pobodal dva lidi v supermarketu. Událost policie vyšetřuje jako teroristický čin. Pachatel, 32letý muž francouzské národnosti, při útoku vykřikoval „Alláh akbar“. Před několika dny 28letý Afghánec v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil na skupinu dětí.

Komunisté na cestě od Stalina k Babišovi

Odstartoval volební rok 2025. Jako první naznačilo obrysy svého programu hnutí Stačilo! – v březnu chce zveřejnit definitivní verzi a oznámit krajské kandidátky do Poslanecké sněmovny. Co je to za strukturu a kdo za ní stojí? Projekt je pokusem předsedkyně komunistické strany a europoslankyně Kateřiny Konečné vyjít z izolace a oslovením protestních hlasů kompenzovat odchod voličů KSČM k hnutí ANO. Ještě ve sněmovních volbách 2013 měli komunisté 14,7 procenta hlasů.

Příběh hymny Trumpovy revoluce

V Americe po nástupu Donalda Trumpa probíhají až revoluční změny, názory na ně se různí, avšak všechny jsou silné... V tomto textu se jim ovšem věnovat nebudu. Ale každá revoluce hodná toho jména má taky svou hymnu, má ji i ta Trumpova – je to píseň Y.M.C.A. od kapely Village People, která se často hrála během prezidentovy kampaně a při různých slavnostních příležitostech, včetně oslav inaugurace. Ta skladba má v něčem zajímavou historii a to, že se dostala do „prezidentského“ kontextu a osvojila si ji právě Trumpova administrativa, je v něčem paradoxní.

Konec éry gramotnosti

Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.

Porno není dokument BBC o životě zvířat

Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině klesá, roste nesouhlas s její podporou, říká průzkum

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Na jaře roku 2022 se o situaci na Ukrajině zajímaly téměř čtyři pětiny Čechů.

Pravicoví soudruzi woke levice

Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.