Tag: kniha

Články k tagu

Rottrová nikdy nedělala prvoplánově komerční hity, měla vkus. Říká autor knihy o Flamingu

Marie Rottrová, Hana Zagorová, Věra Špinarová a mnoho dalších se vystřídalo ve slavné ostravské kapele Flamingo, která se později musela pod vlivem normalizace přejmenovat na Plameňáci. O kapele, kterou proslavila především Rottrová, vzniká momentálně kniha „Od Flaminga k Plameňákům“, kterou píše publicista Jan Horák. „Pro spoustu lidí z ostravského regionu byla Marie vždy zárukou kvality,“ řekl v rozhovoru pro Echo24. Knihu je možné podpořit na serveru HitHit.

Sama pražská klasika?

Kniha Franz Kafka a Praha / Literární průvodce Haralda Salfellnera je tak velká, aby se do kapsy kabátu spíš nevešla, než vešla, současně tak malá, aby ji člověk mohl při procházce Prahou bez obtíží držet v ruce a za chůze do ní nahlížet pro poučení. Některá místa spojená se životem Franze Kafky (1883–1924) jsou v Praze označena, jiná ne, Harald Salfellner (1962), rakouský lékař usazený, podnikající (nakladatelství Vitalis) a publikující (nakladatelství Vitalis) v české metropoli, je obstojně zná. Má odhad pro délku výkladu, jakou čtenář při jednotlivých zastaveních snese, říká to podstatné, nezatěžuje text zbytečnými podrobnostmi.

Jak se člověk stává sviní

Rychlými střihy, ostrými náhledy a soustředěnými tahy načrtává Miloš Doležal portréty tří mužů, kteří se dali do služeb nacistického režimu. Jak píše v poznámce, žádné životopisné detaily nejsou vyfabulovány, vše má oporu ve výpovědích nebo archivních zdrojích. Dokumentárnost textu doplňuje bohatý fotografický materiál, podobně jako v Doležalově nejznámější knize, monografii o páteru Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (2012).

Nová kniha jde tvrdě po Barnevernetu. Už toho bylo víc než dost, vzkazují autoři

Ve světě vychází kniha věnující se praktikám norského Barnevernetu. Spolupracoval na ni český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský s bývalým norským poslancem Janem Simonsenem a Britem Steven Bennetem, který se problematice sociálně-právní ochrany dětí a jejich kontroverznímu odebírání úřady věnuje dlouhodobě. Kniha Stolen Childhood je už nyní v elektronické verzi dostupná v anglickém jazyce na internetovém obchodě Amazon, fyzické vydání bude následovat.

Hrůza a krása národa Komančů

V roce 1836, což je u nás tak období, kdy se Barunka loučí na Starém Bělidle s babičkou, měli v západním Texasu jiné starosti. Právě v tom roce se Texas odtrhl od Mexika a několik let (do roku 1845) existoval jako svobodná republika Texas. Z jihu vzdoroval Mexičanům, ale pravým peklem bylo jeho západní pomezí, na němž se usazovali jen nejodhodlanější a nejzarputilejší bílí osadníci, kteří odmítali připustit, že jejich expanze má někde hranice.

Cesta sakramentská, hovadská

Z iluzí o velké slovanské říši na východě byl Karel Havlíček Borovský po roce stráveném v Rusku vyléčen: „… když si vzpomenu, s jakou horlivostí, s jakou láskou ke všemu ruskému jsem překročil hranici v Radziwiłłově, musím se věru zasmát,“ svěřil se v lednu 1844 v dopise publicistovi Karlu Vladislavu Zapovi a dodal ironicky: „Bůhví je-li to ve vodě, nebo v povětří, nebo v čem jiném, že člověk tak promění smejšlení své! Co míníte? Já to připisuji kvasu a svatému M. (co naděluje dětem do punčoch).“

Které knihy nám pomohou pochopit dnešní svět

Anketa, jejíž výsledky na těchto stránkách předkládáme, chtěla být jiná než obligátní hledání „knihy roku“. Naše respondenty jsme požádali o praktické doporučení, které by čtenářům usnadnilo orientaci v současném chaosu – knižním, myšlenkovém, politickém i ideologickém. Domníváme se, že vědět o nějaké podstatné „povinné četbě“ je užitečné.

Srdce temnoty tohoto světa

Srdce temnoty  je, jak známo, titul slavné novely Josepha Conrada, v níž před sto lety vylíčil cestu nejmenovanou africkou zemí, na jejímž konci se setká se šíleným obchodníkem Kurtzem. Conradovo jméno předtím, než si ho poangličtil, znělo Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski. Polský novinář a reportér Wojciech Jagielski s narážkou na svého velkého krajana nazve v jednu chvíli ve své vynikající knize Modlitba za déšť „srdcem temnoty moderního světa“ Afghánistán. Spojil s ním dvacet let, podnikl tam devět reportážních cest a v celku prožil dva roky. Napsal o něm knihu, která je špičkou ve svém žánru, esejistickou reportáž, jejíchž čtyři sta padesát stránek se čte jedním dechem, takže přes temnotu, již afghánská realita vyzařuje, čtenář lituje, když kniha skončí.

Československo v bublinách

Až někdo bude s potřebným odstupem hodnotit knižní (nad)produkci, kterou vyvolalo letošní sté výročí vzniku Československé republiky, možná do své bilance práci 100 let Československa ani nezahrne. Je to dílo pravděpodobně určené dětem, i když to o sobě výslovně neříká, žádné „Pro čtenáře od 9 let“ tady nevidíme. Forma komiksu nás ovšem nesmí mást, tato výkladová zkratka už dávno není určena jen dětským čtenářům, dnes se mezi její adresáty bez rozpaků hlásí i ti dospělí lidé, kteří jsou při výběru četby, pardon, trochu infantilní.

Životopiskyně Obamová ve své knize tvrdě zúčtovává s Trumpem. Bigotní, xenofobní, svatouškovský

Donald Trump ohrozil před lety svým zpochybňováním místa narození Baracka Obamy rodinu tehdejšího prezidenta, což Trumpovi Michelle Obamová nikdy nezapomene. Bývalá první dáma to napsala ve své životopisné knize Becoming, která nyní vychází v USA a z níž v pátek citovala agentura AP. Obamová v memoárech také kritizuje Trumpa za jeho nadřazený postoj k ženám a otevřeně hovoří i o svém manželství. Trump v reakci uvedl, že Obamová za knihu dostala „hodně peněz“ a že „trocha kontroverze“ se v takovém případě vždycky očekává.

„Pozdravil jsem se s Nixonem,“ vzpomíná na svou práci na železnici autor knihy Velcí Češi 1918

V Edici Echo v těchto dnech vychází kniha Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta. Sbírka portrétů známých osobností první republiky je doplněna o nevšední pohled autora i zahraniční archivy, do nichž se při svém bádání ponořil. Neméně zajímavý je i život samotného autora – Josef Landergot v roce 1975 absolvoval Karlovu univerzitu, kde se věnoval studiu historie, latiny, řečtiny a asyrologie. Po studiu byl přijat na místo asistenta na Filozofické fakultě, odkud byl krátce nato pro neochotu vstoupit do SSM propuštěn.

Když smrt je jediná jistota

Když Bianca Bellová ještě nebyla tou známou autorkou románu Jezero, za který dostala loni Literu a Cenu EU za literaturu, vydala v roce 2009 prózu Sentimentální román. Nyní vychází v „novém, upraveném vydání“, jak stojí v tiráži: onou úpravou je patrně i grafická změna v názvu: Senti/mentální román. Na knize, která před lety prošla bez recenzentské pozornosti, jí tedy záleží, snad ze sentimentálních důvodů. Z jiných sotva.

Ostré náboje v sovětské ruletě

Zatímco na Západě si tvůrčí člověk život ničil většinou sám, pokud tedy k tomu měl vlohy, v Rusku a jiných komunistických zemích mu ho ničila státní moc. Životopisy velkých Rusů dvacátého století, to je skoro permanentní tragédie a drama. Proto jsou také tak čtivé.

Edice Echo: Reakce prezidenta USA na okupaci ČSSR? Chabá, nezřetelná, vyhýbavá

Podívám se na to ráno, odpověděl americký prezident Lyndon B. Johnson na sdělení sovětského velvyslance o chystané invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenám v dokumentech amerického ministerstva zahraničí, které do češtiny poprvé přeložil a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Kniha Podívám se na to ráno nyní vychází v Edici Echo. „Zaujalo mě, jakou literární hodnotu mohou mít úřední dokumenty," říká Smetánka v rozhovoru pro Echo24.

Norská cesta do Islámského státu

Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.

Ve věku 73 let zemřela spisovatelka Marta Davouze

Ve věku třiasedmdesát let zemřela spisovatelka Marta Davouze. V minulosti byla ředitelkou Centra Franze Kafky a zasadila se o stavbu jeho pomníku na Starém Městě v Praze. Bývalá manželka zakladatele televize Nova Vladimíra Železného dlouhodobě žila ve Francii v Bretani. Úmrtí Marty Davouze potvrdilo nakladatelství Mladá fronta a.s., které vydávalo její knihy. Příčinou spisovatelčiny smrti byla rakovina.

Vypravěčova mince pro Charona

Prózy Jiřího Kratochvila se vyznačují zvláštní kvalitou, která není pro každého, ale pro kdysi zasaženého čtenáře mají charakter návykové látky. Tou její originální hodnotou (drogou) je spojení čistého, jazykově průzračného vypravěčství s magicko-realistickými prvky, které tvoří architekturu příběhu.

Sám proti davu. Ikonický snímek „muže, který nehajloval“

Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.

O islámu, jak sám sebe vidí

Je přirozené, že nejsilnější škola západní islamologie je ve Francii, které se islám a jeho budoucnost týká ze všech evropských zemí nejakutněji, i když jí další země staré Evropy dýchají na záda. Je tu navíc koloniální minulost, dodávající tamnímu uvažování o islámském světě další, často i osobní rozměr.

Ve stopách sv. Benedikta a Václava Bendy

Přesně rok po americkém vydání vychází péčí nakladatelství Hesperion i česky kniha, která v USA vyvolala širokou diskusi v konzervativních kruzích. Benediktova cesta (v originále: The Benedict Option), jejímž autorem je spisovatel a komentátor Rod Dreher, se svým názvem vztahuje nikoli k papeži Benediktu XVI., jehož pět let po jeho rezignaci tolik postrádají právě konzervativnější kruhy v katolické církvi, ale přímo ke svatému Benediktovi.

Bez boje

Je konec února 1948. Zaplněným Staroměstským náměstím se prodírá vůz taxislužby a právě probíhající revoluci z něho sledují tři západní agenti, Američan Bud Boots s britskými kolegy Elizabeth Montaguovou a Grahamem Greenem. Šiky dělníků pochodují pod rudými prapory, pušky v rozpálených dlaních, davy zaplavily také sochu Jana Husa.

S revolverem na motýly

Svým způsobem je to odvaha a troufalost, zkusit napsat příběh ze života jednoho z nejjemnějších a nejbrilantnějších stylistů moderní literatury, ruskoamerického spisovatele Vladimira Nabokova (1899–1977). Monika Zgustová, česká spisovatelka žijící v Barceloně, se o to pokusila v próze Revolver v kabelce – a výsledek není vůbec špatný.

Dýky v zádech v Bílém domě

Ve světě americké pravice došlo minulý týden ke seizmické události. Steve Bannon, muž, kterému byla přičítána záchrana Trumpovy prezidentské kampaně a jenž aspiroval na titul „Trumpův mozek“, je vyřízený. Jeho osud zpečetila kniha Oheň a zuřivost, jeden z nejzajímavějších pohledů do zákulisí americké vysoké politiky, jaký americká žurnalistika v posledních letech vyprodukovala.

Mladý muž a jeho boj s drůbežárnou

Jména vystudovaného sociologa Stanislava Bilera (nar. 1982) si mohl pozorovatel společenského čeření v posledních několika letech všimnout především v souvislosti se satirickou skupinou Žít Brno. Povinností členů tohoto společenství bylo pěstovat sžíravý sarkasmus vyhrocený proti zaostalosti, jejímž je Brno v jejich nesmlouvavých pohledech přímo majákem.

Hon na Kunderu

Když vznikla polemika k poslednímu českému knižnímu vydání Knihy smíchu a zapomnění, vycítil jsem příležitost se předvést. Milan Kundera je totiž autor, jemuž jsem věnoval své jediné dvě diplomové práce, a tak se v zástupu jiných považuju za jeho znalce. Byl jsem mu ochoten dát hodně do chvíle, než jsem zjistil, že život je jinde.