Kritika Barnevernetu

Nová kniha jde tvrdě po Barnevernetu. Už toho bylo víc než dost, vzkazují autoři

Kritika Barnevernetu
Nová kniha jde tvrdě po Barnevernetu. Už toho bylo víc než dost, vzkazují autoři

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ve světě vychází kniha věnující se praktikám norského Barnevernetu. Spolupracoval na ni český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský s bývalým norským poslancem Janem Simonsenem a Britem Steven Bennetem, který se problematice sociálně-právní ochrany dětí a jejich kontroverznímu odebírání úřady věnuje dlouhodobě. Kniha Stolen Childhood je už nyní v elektronické verzi dostupná v anglickém jazyce na internetovém obchodě Amazon, fyzické vydání bude následovat.

„Tato kniha je pro všechny, které znepokojuje porušování dětských práv,“ stojí v oficiálním popisku na Amazonu. V textu zaznívají názory předních norských právníků, psychologů, lékařů či učitelů a autoři slibují, že praktiky, které odhalují, čtenáře naprosto šokují.

„Se Stevenem Bennetem jsem začal spolupracovat už v roce 2016 po té, co Barnevernet odebral pět dětí norsko-rumunské rodině Bodnariu. Příběh, o kterém informovala i BBC, tehdy vehnal do ulic statisíce lidí po celém světě a děti byly rodičům postupně vráceny. Rodina pak přesto raději utekla do Rumunska. Když jsem pak Stevenovi začal vyprávět o Evě Michalákové, norsko-slovenské holčičce Maxine a dalších případech až stovek rodin, rozhodli jsme se společně vydat knihu, kde by se shrnula naše zjištění,“ vysvětluje Zdechovský okolnosti vzniku knihy, jejíž je spoluautorem.

Stolen Childhood se věnuje odebírání dětí norskou institucí, zaměřuje se na příčiny, díky nimž úřad získal tak velký vliv, a důvody, proč je jeho počínání často kritizováno jako porušující lidská práva.

V České republice si Barnevernet získal značnou mediální pozornost odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Jejich matka se po několika letech obrátila se stížností na Norsko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

„Dávali jsme si hodně záležet na tom, aby každá informace v knize byla podložená důvěryhodnými zdroji, protože chceme vyvolat seriózní diskuzi o tom, že v Norsku existuje systémový problém s neopodstatněným odebíráním dětí z funkčních rodin a jejich následnou cílenou separací od rodičů tak, aby si ideálně samy přály zůstat u pěstounů a měly tak „klid“. Toto je nutné změnit a čím dřív si to norská vláda uvědomí, tím dřív se o zemi bude moci znovu mluvit jako o skutečném lídru v oblasti ochrany dětí, protože skvělý systém budou mít i ve skutečnosti, nikoliv jen na papíře,“ uzavírá Zdechovský.

, jhr

8. dubna 2019