Britský parlament to zažil jenom jednou. „Stáli jsme na lavicích, mlátili do nich programem a křičeli, až nám bylo horko. Byla to scéna nepopsatelného nadšení. Věděli jsme, že mír musí být zachráněn a s ním celý svět,“ popsal událost konzervativní poslanec Henry Channon. „V té vteřině ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem.
Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.
O Maďarech se říká, že jsou nejopuštěnějším národem Evropy. A mnozí Maďaři se prý tak i cítí. Je to národ, který přišel do Evropy relativně pozdě, když už tam ostatní byli jakž takž usazeni a dosud mají pocit, že se s nimi až tak nepočítalo. Z uralské pravlasti je přivedl mystický turul, kuriózní kříženec orla s husou, což je ten pták, který je na mnoha maďarských pomnících vyznačujících se nevídanou epičností. Tento divoký lid došel do Karpatské kotliny, odkud by se možná chtěl vydat dál, kdyby ho nezastavil Jindřich Ptáčník na Lechu, tak se rozumně stáhnul, přijali křesťanství, asimilovali mírněji založené původní obyvatelstvo, například Slováky, a stal se součástí Evropy.
Španělský parlament ve čtvrtek schválil odstranění ostatků diktátora Franciska Franka z památníku u Madridu, kde je pohřben spolu s tisíci oběťmi občanské války z 30. let minulého století, která jej vynesla k moci. Poslanci byli podobně jako celá španělská společnost v názoru na Franka rozděleni a návrh prošel těsnou většinou hlasů. Informovala o tom španělská média.
Teroristický útok na cíle ve Spojených státech, který 11. září 2001 spáchala skupina islámských radikálů a jenž si vyžádal téměř 3000 mrtvých, výrazně ovlivnil světové dějiny. Následná Američany vyhlášená válka proti terorismu sice rychle svrhla konzervativní režim v Afghánistánu, který ukrýval organizátory útoku, zároveň ale v řadě muslimských zemí zesílila protizápadní nálady. S jejich dopady se Spojené státy i jejich spojenci potýkají dodnes.
V rámci Edice Echo právě vychází kniha Podívám se na to ráno, která mapuje události okolo sovětské okupace Československa v srpnu 1968 optikou USA. Publikace obsahuje dokumenty amerického ministerstva zahraničí, které do češtiny poprvé přeložil a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Některé z nich třeba popisují váhavý postoj Spojených států k invazi, která se pak odehrála o pár týdnů později. Ukázku si můžete přečíst níže.
Před 100 lety, 5. září 1918, přijala z bolševiků složená Rada lidových komisařů v Rusku usnesení o takzvaném rudém teroru. Brutální kampaň věznění a poprav v období rudého teroru připravila podle odhadů historiků v letech 1918 až 1924 o život 200 000 až půl milionu lidí. Ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem již v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů při události později pojmenované Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR).
Měl být věcí minulosti, nyní se však vrací. V posledních letech se kdysi obávaný syfilis opět stal rozšiřující se nemocí. Jen u našich západních sousedů se počet nakažených za posledních deset let zvýšil ze 4300 případů na téměř 7500. O šíření nebezpečné nemoci informoval server Deutsche Welle. V 80. letech zachvátila svět panika z nemoci HIV. Zaklínadlem tehdejší doby byl bezpečný sex, dnešní situace je v mnohém jiná.
Organizovaný nepořádek a vrozená šetrnost stály mimo jiné před 90 lety, 3. září 1928, u zrodu jednoho ze zásadních léků v historii medicíny – penicilinu. Když se skotský lékař Alexander Fleming vrátil po dovolené do své laboratoře v londýnské nemocnici, rozhodl se při úklidu nevyhodit, nýbrž blíže prozkoumat pár zplesnivělých vzorků. Než však jeho objev došel uplatnění a začal zachraňovat lidské životy, uplynulo dalších 15 let.
Týden jsme s historikem Pavlem Zemanem objížděli ta místa, která on dobře zná. Majdanek, Sobibor, Belzec. A také Piasky, Trawniky, Poniatówu, Chełm, Izbicu… Obce v Lublinském vojvodství na jihovýchodě Polska.
Rodina španělského diktátora Franciska Franka hodlá podniknout veškeré možné právní kroky s cílem zabránit vládě v odstranění jeho ostatků z památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Informoval o tom v sobotu španělský tisk. Podle agentury Reuters nicméně zatím není jasné, zda by takový pokus měl šanci uspět.
Nadžd čili „vysočina“ je jméno pro jádro Arabského poloostrova, vyschlou poušť o rozloze čtyř Francií. Až do příchodu moderních technologií se zde téměř nedalo žít, větší osady mohly vznikat jen v místech, kde se nalézala voda – a těch bylo málo. S nízkým počtem obyvatel nemohl Nadžd vysílat do boje velké armády a po většinu dějin lidstva byl bezvýznamnou periferií. Poušť však také místní kmeny chránila před vojenskou expanzí silnějších národů.
U příležitosti 335. výročí bitvy o Vídeň měla být v rakouské metropoli vztyčena socha jejího vítěze a osvoboditele obleženého města od Osmanů Jana III. Sobieského. Pocta polskému králi se však prozatím odkládá – proti vztyčení již hotového díla se postavili někteří představitelé radnice. Podle předsedy Vídeňského zemského sněmu by pro umístění sochy bylo zapotřebí získat další povolení. Kritici ale tvrdí, že radní ustupují zájmovým skupinám, podle nichž socha působí protiturecky. Socha nakonec vztyčena bude, leč v Krakově, uvádí deník Polonika.
Jen ostře kritická slova na adresu Čechů a Slováků našel autor komentáře k 50. výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa, který v pondělí zveřejnil krymský server Sevastopolskije novosti. Pokud jde o rok 1968, Sovětský svaz prý invazí bránil jen „to své“. Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin ve zvlášť černých barvách popisuje československou historii, počínaje „hrůzami“, které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války.
Když už se to nedalo na pobřeží horkem a žárem vydržet, stáhli jsme se do vnitrozemí, do středu ostrova. Do města jménem Enna, nejvýše položeného města Sicílie. Se svými 960 metry nad mořem zdaleka nemá na Etnu, jejíž vrcholek, ze kterého měl do jícnu sopky skočit Empedokles, je ve výšce 3232 metrů. Za jasného počasí je na ni vidět, ale nikoli na ten jícen, který je stejně věčně v mlhách, zajisté mytologických.
V knize Promarněná příležitost. Československo a rok 1956 cituje historička Muriel Blaive policejní hlášení o konfliktu, do kterého se dostali čeští sportovci, kteří se ocitli uprostřed maďarského povstání. Jejich autobus se snažil co nejrychleji odjet ze vzbouřené Budapešti, když vtom si maďarští demonstranti, rozlícení na vše komunistické, všimli rudé hvězdy, kterou byl český autobus na přídi ozdoben: tak to ostatně bylo i na lokomotivách až do pádu komunismu. Maďaři se na hvězdu vrhli a počali s ní cloumat s úmyslem ji z autobusu strhnout. To si nenechali čeští sportovci, snad se jednalo o házenkáře, líbit a hvězdu šli bránit, takže se strhla rvačka. Bránili skutečně komunismus?
Odškodnění ve výši 351 milionů eur (devět miliard korun) požaduje po francouzském státu hrabě Louis de Causans. Tvrdí, že Francie počátkem 20. století dosáhla politickým tlakem změn pravidel nástupnictví monackého knížectví a připravila tak jeho rodinu, druhou větev rodu Grimaldiů, o možnost usednout na trůn. Píše o tom francouzský deník Le Parisien.
Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn, který zemřel před deseti lety, 3. srpna 2008, ve věku 89 let, svým dílem odhaloval nelidskost sovětského systému, kterou okusil na vlastní kůži. Hrůzy Stalinských koncentračních táborů naplno odhalil ve svém nejslavnějším díle Souostroví Gulag. Po návratu z nuceného exilu na Západě zpět do vlasti ale bývalý disident a neohrožený bojovník za svobodu vzbuzoval kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu.
Radní španělského města Ferrol schválili tento týden dokument, který zakazuje pohřbít v jejich městě ostatky Franciska Franca. Tento španělský diktátor, který zemřel v roce 1975, je zatím pohřben v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu. Nová španělská vláda už ale slíbila, že Francovy ostatky exhumuje a předá rodině. V Údolí padlých jsou totiž pohřbeny i oběti z obou táborů občanské války, kterou Franco v roce 1936 pučem rozpoutal.
Vztahy mezi Velkou Británií a společenstvím kontinentálních národů nebyly nikdy příliš vstřícné. Blížící se brexit je důsledkem mnoholetého vývoje. Sehrály v něm roli staré i nové křivdy, ale také dlouhá práce euroskeptických politiků.
Egyptští archeologové se odhodlali otevřít sarkofág, který objevili před třemi týdny v Alexandrii. Kromě trojice koster je „přivítal“ i nesnesitelný zápach, který vědce odehnal od schránky. S opětovným otevřením jim museli pomoct až vojenští technici, píše BBC. Původně se spekulovalo o tom, že by sarkofág z černé žuly mohl uchovávat ostatky významné osoby, přičemž nejdivočejší teorie mluvily o makedonském vojevůdci Alexandrovi Velikém.
„Mne zužují lidé na feministku, ale já nejsem jen feministka,“ povzdechla si Františka Plamínková v rozhovoru s jednou ze svých přítelkyň. Výrok přesahuje svým významem pouhou osobní reflexi postavení této pozoruhodné osobnosti v kontextu českého a československého ženského hnutí. Plamínková, profesí učitelka, vstoupila na dráhu aktivistky v období dynamických společenských změn přelomu 19. a 20. století, generačních rozporů a živých diskusí v ženském hnutí o ženě a její budoucnosti v moderní české společnosti.
Během vykopávek v řecké Olympii archeologové nalezli hliněnou desku se zápisem veršů z Odyssey antického básníka Homéra. Podle řeckého ministerstva kultury se může jednat o dosud nejstarší nalezený zápis tohoto starořeckého eposu. Na konečné potvrzení stáří antického artefaktu se stále čeká.
Kdysi mi jeden chorvatský bohemista vyprávěl, jak byl přijat Bohumilem Hrabalem, což vůbec nebylo jednoduché.
Polsko se dopátrá pravdy kolem volyňského masakru, při němž před 75 lety zahynuly počínáním ukrajinských nacionalistů tisíce Poláků. Prohlásil to ve Varšavě polský premiér Mateusz Morawiecki během pietní akce na památku obětí krveprolití z 11. července 1943. Polsko patří k hlavním partnerům Ukrajiny ve snaze o vstup do EU, připomínka masakru však podle polských médií v poslední době vztah obou zemí komplikuje.
Nejen místní indiánské obyvatelstvo, ale pravděpodobně i celá psí populace, která obývala Ameriku před příchodem Evropanů, se stala obětí kolonizace. Vyplývá to z výzkumu, při němž mezinárodní tým vědců zkoumal DNA starověkých a moderních amerických psů, informuje list The New York Times. Před tím, než Evropané začali před zhruba pěti sty lety kolonizovat Severní a Jižní Ameriku, zde lidé žili po tisíce let.
Fotbalista Deniz Naki hnal v neděli 7. ledna 2018 večer svoje silné auto po dálnici, když na něj zleva dotáhlo černé kupé. I přes hluk motoru bylo slyšet, jak zarachotily výstřely. Dvě kulky provrtaly jeho SUV. Naki prudce zabrzdil a útočníci ujeli neznámo kam. Osmadvacetiletý profesionál tušil, čím si tento pokus o vraždu vysloužil. Rodilý Kurd je odpůrcem tureckého prezidenta Erdoğana a politiku turecké vlády otevřeně kritizoval v médiích. Podobné věci se kritikům Ankary stávají.
Angela Merkelová měla minulý týden projev, ze kterého, jak to tak bývá, byla vytržena půlvěta.
Zní to jako zápletka Jurského parku. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařil fantastický úlovek. Při vykopávkách v Barmě narazil na jantar se zachovalými pozůstatky prehistorické žáby z doby před 99 miliony lety. Zkamenělina poskytuje dosud nejranější důkaz o tom, že žáby obývaly vlhké tropické lesy v období křídy. Informace o nálezu tým zveřejnil prostřednictvím prestižního vědeckého časopisu Nature.
