Poslední globální mýtus moderních dějin v nejbližším měsících a letech, pokud to koronavirus dovolí, padne – badatelům se totiž konečně zpřístupní dokumenty vysvětlující roli Vatikánu a papeže Pia XII. za druhé světové války.
Chemik a český emigrant Tomáš Hudlický se rozhodl v prestižním německém chemickém časopise Angewandte Chemie na počátku června publikovat článek o rozvoji organické chemie. Text však vyvolal silné negativní reakce a na protest proti jeho vyznění dokonce přišli o práci dva editoři časopisu.
V Česku ročně spáchá sebevraždu zhruba třináct set lidí. Sebevraždy jsou druhým nejčastějším důvodem úmrtí mezi lidi od 15 do 24 let, především ve spojení s duševní chorobou. Denně si na život sáhne tři až pět Čechů. „Troufám si odhadovat, že tato zátěžová situace, která byla pro celou zemi bezprecedentní, ještě bude mít velké dopady na psychiku obyvatelstva, nejen dětí,“ říká pro Echo Kateřina Lišková z Linky bezpečí, která nabízí pomoc mladým lidem.
Karl Malone, John Stockton, Charles Barkley, Patrick Ewing nebo třeba Reggie Miller. Říkají vám ta jména něco? Stěží, pokud nejste fandové basketbalu. Michaela Jordana však nejspíš znáte. Šestinásobného vítěze NBA, legendu Chicaga Bulls s číslem 23, zřejmě nejlepšího hráče historie, který udělal z basketbalu globální fenomén. A co mají výše uvedení muži společného? Nikdy nedokázali vyhrát NBA, protože na vrcholu své kariéry narazili do zdi jménem Michael Jordan. A právě poslední sezoně Michaela Jordana v Chicagu v roce 1997/98, ale i celé jeho kariéře a týmu, který kolem něho dokázal vybudovat skvělý manažer Jerry Krause, se věnuje desetidílná dokumentární série The Last Dance (Poslední tanec).
V posledních letech slova jako národ či nacionalismus dostávají ve veřejné diskusi pejorativní nádech, fungují hlavně jako nálepky pro častování politických protivníků.
Za podpory Univerzity Karlovy u nás vznikají počítačové hry.
Během posledních týdnů jsme viděli nefunkčnost a zkostnatělost státu v té nejčistší formě: na začátku koronavirové krize chybělo všude všechno, včetně životně důležitých ochranných pomůcek pro lékaře a vláda se snažila svá selhání maskovat překotnými zákazy. A zatím soukromý sektor hledal efektivní cesty k nápravě. Hlavně jsme chtěli pomoci, když jsme viděli, že lidem chybí úplně všechno a stát nebyl na koronavirus připravený, říkají podnikatelé, jejichž firmy se do výroby ochranných pomůcek či dalších aspektů boje s globální pandemií zapojily. Jejich příběhy by neměly zapadnout v době, kdy si zásluhy za relativní zvládnutí prvních týdnů života s koronavirem chce připsat výhradně vládnoucí garnitura.
„Zblízka nás nefoťte, ale nebojte se, nezastřelíme vás. Leda byste byli Němci nebo Rusové,“ třeskutě s námi žertují polští pohraničníci, kteří museli o minulém víkendu, kdy tamní vláda uzavřela státní hranice, zastavit desítky kamionů snažících se projet tak, jak bývalo zvykem. V roce 2007 na pomezí Česka, Polska a Německa německá kancléřka Angela Merkelová společně s tehdejším polským premiérem Donaldem Tuskem slavila rozšíření schengenského prostoru, dnes na státní hranici u Hrádku nad Nisou stojí na polské straně vojáci se samopaly. Poláci byli iniciativnější než Češi a své hranice uzavřeli dřív. Pak se přidala česká strana. Ekonomické dopady na české pohraničí, závislé v různé míře na ekonomické interakci s našimi sousedy, budou nedozírné, zároveň ale může probíhající krize otevírat možnosti, jak se s dlouhodobým zaostáváním příhraničích regionů poprat.
Ještě na začátku března bojoval se svým týmem Brescia Calcio o udržení v italské Serii A, koronavirus však fotbal, stejně jako další oblasti života v Itálii zasáhl hodně tvrdě, a tak místo tréninků dnes český fotbalový obránce Aleš Matějů (23) tráví čas nuceně doma kvůli faktickému zákazu vycházení, který na Apeninském poloostrově platí. Brescia, za kterou Matějů hraje, leží dokonce v Lombardii, jenom z nejhůře zasažených regionů na severu Itálie.
Jan Rychlík byl po revoluci poradcem předsedy české vlády Petra Pitharta pro česko-slovenské vztahy a agrární reformu. Jako historik, který o rozpadu společného státu napsal knihu, tvrdí, že znovuotevření slovenské otázky se dalo očekávat. Málokdo si však dovedl představit, že počátek tzv. pomlčkové války, jejíž 30. výročí připadlo na 23. ledna letošního roku, bude prvním krokem k rozpadu společného státu.
Zámořskou NHL otřásal v minulých týdnech skandál. Vůči trenérským ikonám nejlepší hokejové soutěže na světě padala tvrdá obvinění z rasismu, bossingu či fyzického napadení hráčů. Tak jako v případě #MeToo šlo někdy o více než deset let staré případy, které bez hmatatelnějších důkazů vynášeli na povrch bývalí hráči na své tehdejší kouče. A i zde padaly hlavy.
„Berlín je odsouzen k tomu, jaký bude, a ne jaký je,“ napsal německý historik umění a publicista Karl Scheffler. Jeho slova zůstávají i po sto letech aktuální. V Berlíně si nedávno připomněli třicáté výročí pádu Berlínské zdi – symbolického konce studené války. Za tu dobu si město prošlo překotným vývojem od laboratoře modernity v 90. letech až po nejvíc multikulturní město současnosti, které na svoji hudební, uměleckou, startupovou scénu a další oblasti láká talentované lidi z celé Evropy.
Tak jako mají Spojené státy Oblast 51, máme u nás Prognostický ústav. Pro mnohé je to dodnes tajemná instituce napojená na Československou akademii věd, která na sklonku socialismu sdružovala odborníky z mnoha oblastí s úkolem nabídnout špičkám režimu komplexní řešení krize, jíž Československo procházelo.
Když na počátku října generální manažer basketbalového týmu Houston Rockets Daryl Morey na svém Twitteru vyjádřil podporu protestujícím v Hongkongu, zřejmě vůbec netušil, co jeho tweet rozpoutá. „Boj za svobodu. Stojím za Hongkongem,“ stálo na obrázku, který po chvíli z profilu Moreyho zmizel. Co naplat, internet nezapomíná a roztržka mezi NBA a Čínou byla na světě; v plné nahotě ukázala, jak moc je nejprestižnější basketbalová soutěž pod palcem nejlidnatějšího státu světa.
Když před Vánocemi skončila podzimní část české nejvyšší fotbalové soutěže, fanoušci klubů řešili kromě přestupových spekulací také jedno velké téma – katastrofální podzim Sparty, který v jejím podání po 19 odehraných kolech znamená průběžnou pátou příčku a propastnou ztrátu 17 bodů na vedoucí Slavii. „Sparta v závěru podzimu představovala fackovacího panáka, do kterého si bouchl každý, kdo šel kolem. Slovácko, Teplice a na závěr i Příbram,“ hodnotí nešťastný podzim fotbalový redaktor Deníku Sport Jan Vacek.
Víte, jaký je rozdíl mezi Dubčekem a Gorbačovem? Žádný. Jenom Gorbačov to ještě neví. I to je jeden z vtipů, které si zapsala do svých kdysi tajných dokumentů americká zpravodajská služba CIA. Proč zajímaly tak mocnou instituci jako CIA vtipy o Sovětském svazu? Pravděpodobně kvůli tomu, že ukazovaly bez obalu každodenní realitu v zemi, která soupeřila s USA o světovou nadvládu.
V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.
