Když na počátku října generální manažer basketbalového týmu Houston Rockets Daryl Morey na svém Twitteru vyjádřil podporu protestujícím v Hongkongu, zřejmě vůbec netušil, co jeho tweet rozpoutá. „Boj za svobodu. Stojím za Hongkongem,“ stálo na obrázku, který po chvíli z profilu Moreyho zmizel. Co naplat, internet nezapomíná a roztržka mezi NBA a Čínou byla na světě; v plné nahotě ukázala, jak moc je nejprestižnější basketbalová soutěž pod palcem nejlidnatějšího státu světa.

Než se podíváme na to, proč je NBA vůči Číně tak servilní, je nutné vysvětlit speciální vztah, který tým Houstonu k Číně poutá. Rockets jsou jednoznačně nejpopulárnějším týmem NBA v Číně. A důvod, proč tomu tak je, se jmenuje Yao Ming, od roku 2017 úřadující předseda čínské basketbalové asociace. Když si 229 cm vysokého Čínana vybral Houston v roce 2002 jako jedničku draftu, začalo pochopitelně mnoho Mingových krajanů Houstonu fandit. V roce 2004 byli Rockets v sestavě s Yaem prvním profesionálním americkým sportovním týmem, který odehrál zápas v Číně. A mužstva NBA hrají část své přípravy před sezonou v Číně dodnes. Yao Ming sice nakonec Houston k titulu v NBA nepřivedl a v roce 2011 po vleklých zraněních ukončil kariéru, Houston je však týmem číslo jedna v Číně dodnes. Tedy minimálně to platilo na sto procent do doby, než Morey vyjádřil podporu demokratickým protestům v Hongkongu. Jen fanoušci místo Yao Minga oslavují vousatou superstar týmu z Texasu Jamese Hardena.

„Omlouváme se. Víte, my Čínu milujeme. Milujeme tam hrát. Pro nás oba, když tam jednou nebo dvakrát za rok jedeme, je důležité, že nám fanoušci ukazují tu nejdůležitější lásku. Vážíme si jich jako fanouškovské základny. Milujeme na nich všechno a vážíme si jejich podpory, kterou nám dávají jak individuálně, tak jako organizaci,“ omluvil se Harden pobouřeným fanouškům v Číně během tréninku v Tokiu, když stál po boku Russella Westbrooka, se kterým má v nadcházející sezoně vytvořit duo, které Houston dotáhne ke kýženému titulu.

Jenže ani Hardenova omluva nepomohla a čínská odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Čína okamžitě přerušila veškeré vztahy s Houstonem a na internetu se objevily záběry, jak z tělocvičen v Šanghaji začínají promptně mizet loga Rockets. Čína také přestala vysílat nejen přípravné zápasy Houstonu, ale všechny přípravné zápasy NBA v Číně. Svoje „embargo“ sice čínská televize po několika dnech zrušila, ale byl vyslán jasný signál, co se stane, pokud by NBA chtěla podporovat protesty nadále. A jako by to nebylo málo, společnost Nike, která má smlouvu s NBA a Čína je pro ni jedním z nejdůležitějších trhů, rozeslala manažerům svých poboček napříč Čínou memorandum, díky kterému zmizelo zboží s logem Houstonu okamžitě z obchodů. „Produkty Rockets byly předtím žádané, a když jste vstoupili do obchodu, byl plný červené barvy,“ uvedl pro agenturu Reuters manažer jednoho z obchodů Nike v Šanghaji. Podle agenturní zprávy začaly jít na dračku místo toho produkty Golden State Warriors.

Servilitu však ukázal nejen Houston, ale celá NBA. „Uznáváme, že názory, které vyjádřil generální ředitel Houston Rockets Daryl Morey, urazily mnoho našich přátel a fanoušků v Číně, což je politováníhodné. Zatímco Daryl dal jasně najevo, že jeho tweet neprezentuje Rockets nebo NBA, tak hodnoty ligy podporují jednotlivce, aby se vzdělávali a sdíleli své názory na záležitosti, které jsou pro ně důležité. Máme velkou úctu k historii a kultuře Číny a doufáme, že sport a NBA mohou být použity jako sjednocující síla k překlenutí kulturních rozdílů a sbližování lidí,“ uvedl k celé roztržce komisař Adam Silver.

Důvod, proč si nechce NBA rozhněvat Čínu, je jednoduchý – peníze. Mezi NBA a Čínou byla kupříkladu v minulosti podepsána dohoda, která dává říši středu fakticky status franšízy. „Klíčem je to, že NBA China vlastní všechna práva, minulá, současná i budoucí, na všechny ochranné známky NBA, veškerý obsah NBA, veškerý videozáznam, současný i budoucí, pro oblast Číny,“ komentoval pro ESPN jednu z dohod Joseph Ravitch, který jako analytik Goldman Sachs radil NBA s uchycením na čínském trhu. V roce 2015 pak podepsala liga dohodu se společností Tencent, která měla NBA vynést v průběhu pěti let půl miliardy dolarů výměnou za vysílací práva na utkání nejlepší basketbalové ligy světa. Tencent, který je s 960 miliony uživateli největší streamovací společností na světě, pak letos v létě podepsal s NBA novou pětiletou dohodu, která vynese lize za vysílací práva třikrát tolik – 1,5 miliardy dolarů.

Nutno však podotknout, že tento obchod měl na NBA blahodárný účinek po finanční stránce. Podle NBA Red Card report začalo mezi lety 2015 a 2017 ligu sledovat o 66 % víc diváků a zdvojnásobil se počet diváků průměrně sledující jeden zápas. A podle společnosti Nielsen už v roce 2017 sledovalo finálovou sérii mezi Clevelandem a Golden State Warriors víc diváků v Číně než v USA. Zatímco průměrně si utkání o titul šampiona NBA v Americe pustilo pokaždé 20 milionů diváků, v Číně jich bylo o pět milionů víc. To všechno se samozřejmě projevilo na ziscích, které týmy napříč NBA generují, a roky trvající partnerství s Čínou mělo za následek, že se například zvedl platový strop, a dnes není výjimkou, že ty největší basketbalové hvězdy pobírají platy mezi 20 a 30 miliony dolarů ročně, což jsou cifry, o kterých se mohlo takovému Michaelu Jordanovi jen zdát.

Poté co týmy napříč ligou viděly, jak dokázala Čína zatočit s Houstonem, a spočítaly si, že jeden Moreyho tweet vyjde organizaci Rockets v dlouhodobém hledisku proklatě draho, dělají osobnosti napříč ligou cokoli, aby Čínu nerozhněvaly. Kupříkladu kouč Golden State Warriors a osminásobný vítěz NBA (pětkrát jako hráč po boku Michaela Jordana v dresu Chicaga, třikrát jako kouč) Steve Kerr odpověděl takto na otázku, zda se ho během jeho předchozích cest do Číny zeptali na lidská práva: „Ne. Nezeptali se mě. Stejně jako se mě nikdo neptal na naše (americké) porušování lidských práv. A ani se mě neptali na věci, které musí řešit naše země. Nikdo se mě v Číně neptal na lidi vlastnící samopal AR-15, kteří se navzájem kosí v nákupním centru. Nikdo z nás není perfektní. Každý máme problémy, které musíme překonat. Můžeme tuhle hru hrát donekonečna ve stylu podívejte se, tady mají tenhle problém, tady zase tenhle atd. Svět je komplexní místo, není černobílý, ale spíš šedivý.“

Zajímavé, že trenér Golden State neukazuje stejnou míru shovívavosti vůči prezidentu Donaldu Trumpovi, jehož je hlasitým kritikem a rád si ho téměř za každý jeho tweet dobírá na svém osobním twitterovém profilu. Nebo to možná patří k povinné výbavě člověka v Kalifornii, jelikož tým Golden State sídlí v San Franciscu. Naprostou korunu ohýbání hřbetů však nasadil v posledních dnech LeBron James, který je snad vůbec tou nejzářivější hráčskou hvězdou celé ligy. „Ano, máme svobodu slova. Někdy to však s sebou nese negativní důsledky pro to špatné, k čemu může dojít, když nemyslíš na ostatní, ale když myslíš jen na sebe. Nechci se s Darylem Moreym dostat do slovní potyčky, ale věřím, že o situaci v Hongkongu nebyl v daný moment dostatečně poučen. Tolik lidí mohlo být zraněno, a to nejen finančně, ale fyzicky, emočně, duchovně. Takže buďme opatrní, co tweetujeme a co říkáme a co děláme.“ Za tato slova se Jamesovi protestující v Hongkongu „odvděčili“ pošlapáváním a pálením jeho dresů během demonstrací a na hlavu hvězdy Los Angeles Lakers se v USA sypala kritika ze všech stran.

James, který je mnohými považován za nejlepšího hráče všech dob společně s Michaelem Jordanem, pak chtěl svoje chování křečovitě vysvětlit několika tweety, což se mu však nepodařilo. Změnil proto taktiku. Když se ho o několik dní později novináři opět zeptali na vztah mezi NBA a Čínou, zahrál celou věc do autu. „Už jsem se k celé věci vyjádřil a asi už o tom nebudu znova mluvit. Nejsme politici. Soustředím se na to, abychom dokázali v příští sezoně vyhrát titul. Je to velká politická věc, ale my jsme lídři a sem a tam můžeme vystoupit, ale tohle není ten případ,“ uvedl James. LeBronovi však v minulosti samozřejmě nedělalo, stejně jako Kerrovi, nejmenší problém se k politice vyjadřovat. Například v roce 2016 podpořil demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou, a dokonce vystoupil s řečí na její podporu ve svém rodném státě Ohio. O rok později zase uvedl, že Trumpovi příznivci jsou nevzdělání, atd. James moc dobře ví, že podobné výroky neublíží ani jemu, ani jeho ziskům, naopak mu u mnoha Američanů přinesou kladné body. Jenže v případě Číny je tomu jinak. James má sponzorskou smlouvu se společností Nike a určitě by se mu nelíbilo, kdyby dresy Los Angeles Lakers s jeho jménem přes noc zmizely z čínských obchodů, nebo kdyby dokonce o lukrativní sponzorskou smlouvu přišel. Stejně tak by se mu nelíbilo, kdyby film Space Jam 2, který půjde do kin v létě 2021 a v němž James sehraje hlavní roli (snímek navazuje na legendární snímek s Michaelem Jordanem), náhodou nemohl být promítán v čínských kinech pro nějaký ten nevhodný výrok ohledně hongkongských protestů.

Celý případ – včetně dalších, mezi něž patří mimo jiné kauza zabanovaného profesionálního hráče počítačové karetní hry Hearthstone s přezdívkou Blitzchung – ukazuje, že Čína představuje pro určité segmenty zábavního průmyslu dnes natolik lukrativní a důležitý trh, že korporace, které se jinak vehementně ohánějí hesly propagujícími rovnost, lidská práva atd., si kvůli propadu svých zisků nedovolí asijskou mocnost ani v nejmenším rozhněvat. Snaha o maximalizaci zisku je pochopitelná, ale samozřejmě se nabízí otázka, jak daleko mohou zodpovědní lidé celou věc nechat zajít. Pokud by se Peking rozhodl protesty v Hongkongu násilně potlačit, budou hvězdy NBA nečinně přihlížet civilnímu masakru s rukama v kapsách?