Tag: Evropa

Články k tagu

Zájmy společné a jiné

Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.

Válečné kreslení hranic: Poláci chtějí Kaliningrad, jiný návrh nepočítá se Slovenskem

Ruská invaze na Ukrajinu dává náměty na přepsání hranic v Evropě. V Polsku se začíná diskutovat o připojení ruské exklávy Kalinigrad k Polsku. Jiné nápady jsou ještě radikálnější. Návrh publikovaný v ruském deníku Pravda počítá se vznikem nového státu Velká Halič, který by současnou Ukrajinu posunul na západ. Slovensko by přestalo existovat. Podle bývalého velitele polských pozemních sil patří Kalinigradská oblast Polsku a mělo by si ho nárokovat.

Ukrajinci Evropanům nevadí. Přijetí uprchlíků schvalují i z 90 procent

Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety. Od začátku války z Ukrajiny podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí.

Třikrát o nacionalismu

Ve válce o Ukrajinu každá informace rychle zastarává, a tak raději upozorníme na některé starší texty, které nám k tomu, co se děje, mohou něco říct. Experti se od počátku přeli, jak říkat tomu, co se v roce 1990 stalo ve východní Evropě. Podle klasických kritérií to revoluce nebyly. Nenásilné kontrarevoluce? „Refoluce“, spíš reformy než revoluce? Ekonom srbského původu Branko Milanović, proslulý svým grafem globální nerovnosti známým jako Milanovićův slon, načrtl v roce 2017 radikální výklad toho, o čem ty revoluce byly. Primárně o národní emancipaci.

Západ se probudil

„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.

Společnost Meta hrozí, že z Evropy stáhne sítě Facebook a Instagram

Americká společnost Meta Platforms, dříve známá jako Facebook, pohrozila, že své sociální služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Dodává, že věří, že dosáhne letos v Evropě nové dohody, ale pokud k tomu nedojde, „pravděpodobně nebudeme moci v Evropě nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb, včetně Facebooku a Instagramu.“)

Do dvou měsíců omikron postihne přes polovinu Evropy, míní WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že do dvou měsíců se koronavirovou variantou omikron nakazí více než polovina evropské populace, píše agentury Reuters s odvoláním na šéfa evropské sekce WHO Hanse Kluga. V prvním týdnu roku 2022 se v evropském regionu nově infikovalo přes sedm milionů lidí. Počet nových nákaz se tak během dvou týdnů více než zdvojnásobil, uvedl Kluge.

Američané zachraňují Evropu. Flotila 20 lodí veze zásoby zemního plynu

S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.

Češi jako smutní premianti v drahém bydlení. Čísla z EU však ukazují, že jinde je i hůř

Neutěšená situace s drahým bydlením netrápí jen české domácnosti, ale podstatnou část Evropy. Ačkoliv Češi mají jedno z nejhůře dostupných bydlení v EU, ceny domů a bytů zde za poslední roky nerostly nejrychleji, ukazují nejnovější data Eurostatu. Statistiky dávají nahlédnout do toho, kde ceny nemovitostí vystřelily nahoru nejvíce nebo kde se těší nejvyšší oblibě nájemní bydlení. Všechna data se vztahují k uplynulé dekádě.

Omikron úřaduje v Evropě, Dánsko zavírá kina, Nizozemsko omezuje stýkání lidí

Epidemická situace se zhoršuje téměř všude v Evropě. Může za to především nová mutace koronaviru omikron. Od neděle se ocitli v tvrdém lockdownu lidé v Nizozemsku, kde vláda zavřela všechny obchody neprodávající nezbytné zboží a omezila také stýkání lidí v domácnostech. V Dánsku uzavřeli kina, divadla a koncertní sály. Ke zpřísnění podmínek se schyluje pravděpodobně také v Anglii. Od neděle platí v Nizozemsku přísný lockdown.

Česko pošle do soutěže Eurovize Dominiku Haškovou se skupinou We Are Domi

Národní kolo Eurovize (ESC) vyhrála česko-norská kapela We Are Domi a bude reprezentovat Českou republiku na 66. ročníku hudební soutěže. Skupina v čele se zpěvačkou Dominikou Haškovou, dcerou slavného českého hokejisty Dominika Haška, s písní Lights Off postoupila do jednoho ze dvou semifinále, která se uskuteční v Turíně 10. a 12. května příštího roku. Finále se bude konat 15. května. O vítězné písni rozhodovaly hlasy hudebních fanoušků z České republiky i ze zahraničí. Přišlo jich více než 45.000.

Jak je důležité mít flow

Kdo by neměl rád titulky typu „Češi jsou nejhorší v EU“? Někteří novináři určitě. Osvědčený materiál k jejich výrobě jim poskytuje téma (ne)schopnosti Čechů naučit se anglicky. „V úrovni angličtiny jsou Češi na chvostu Evropy. Lepší jazykovou vybavenost má 22 evropských zemí,“ hlásí zpráva ČTK z minulého týdne. Je snadno zaměnitelná s titulkem „Češi se v angličtině zhoršili, ukázal průzkum“ z roku 2019 nebo „Češi si uřízli ostudu. Anglicky umějí nejhůř z celé EU“ z roku 2012. Je to neodolatelné.

Poslední zhasne

V roce 1968 vyšla kniha, která způsobila nezměrné utrpení ve světě. Jmenovala se Populační bomba (The Population Bomb) a jejími autory byli americký biolog Paul R. Ehrlich a jeho žena Anne.V ní varovali před důsledky nekontrolovaného růstu lidské populace. „Bitva o nakrmení lidstva je u konce. V sedmdesátých letech miliony lidí zemřou hlady, a to navzdory jakýmkoli krizovým programům, které budou zahájeny. Nyní již nic nezabrání výraznému nárůstu světové úmrtnosti,“ stojí v knize.

Kolik Číňanů se účastní hybridní války, odkud se řídí operace a které země jsou prioritním cílem

Sídlem čínských hybridních a propagandistických operací je základna 311 Čínské lidové osvobozenecké armády ve městě Fu-čou na jihovýchodě země v provincii Fu-ťien, ukrývá se za místním koupalištěm a sestává údajně z devíti jednotek. Na dezinformační válce se účastní desítky milionů Číňanů. Tvrdí to zpráva Institutu strategického výzkumu francouzské vojenské školy l’École militaire (Isrem), která ukazuje na obrovský rozsah sítí vyvinutých Čínou v horizontu několika let.

Nejvyšší aktivní evropská sopka Etna povyrostla o desítky metrů. Může za to její intenzivní aktivita

Výška italské sopky Etna, která je považována za nejvyšší aktivní vulkán v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem, uvedla agentura AFP. Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících.

Evropská fronta války v Gaze

Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.

Západ je v šoku. Evropské země žádají vyšetření špionáže ve vlastních řadách

Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.

Kdyby Inkové dobyli Evropu...

Na českém knižním trhu se objevil překlad díla, jež v roce 2019 obdrželo prestižní cenu Francouzské akademie. Autorem románu nazvaného Civilizace je Laurent Binet, jenž si získal pozornost již svými dvěma předchozími knihami HHhH a Sedmá funkce jazyka, z nichž první představuje velice zvláštní životopis Reinharda Heydricha, kdežto druhá se zabývá prostředím francouzských intelektuálů v 80. letech 20. století.

Jak nás vidí

Kde končí Západ? To je jedna z otázek, které člověku možná vytanou na mysli po nedávném zápase Slavia Praha – Glasgow Rangers. Ten přerostl fotbalové hřiště a stal se společenskou kauzou, která se minimálně na týden stala hlavním tématem českých médií a vůbec veřejné debaty. Nešlo o oslavu úspěchu pražského klubu, kterému se podařilo zvítězit 2:0 a postoupit do čtvrtfinále Evropské ligy. Výsledek se totiž ocitl ve stínu chování hráčů na hřišti i po zápase.

Slepé skvrny covidu

Agentura Bloomberg publikuje a průběžně aktualizuje žebříček nejlepších a nejhorších míst světa, kde prožít epidemii čínského koronaviru, Covid Resilience Ranking. Srovnává v něm vybraných 53 zemí světa podle řady kritérií od počtu nákaz, počtu úmrtí, schopnosti očkovat a zajistit zdravotní péči po kvalitu života během pandemie. Do této kategorie patří tvrdost lockdownu a vládních restrikcí a také omezení mobility.

Populisté se vracejí napříč Evropou

Před téměř šesti lety to vypadalo, že ve světě roste nezastavitelná vlna populismu. Nejdříve v červnu 2016 Británie senzačně hlasovala pro odchod z Evropské unie. V listopadu neméně senzačně zvítězil Donald Trump v amerických prezidentských volbách. Pak se zraky světa upřely na Francii, kde v průzkumech vedla Marine Le Penová. Nicméně liberálové a establishment si mohli oddychnout. Na jaře 2017 Le Penovou nejdříve v prvním kole předstihl a pak ve druhém kole rozdrtil politický nováček Emmanuel Macron, na první pohled tak dokonalý antipopulista, že ho snad museli vypěstovat v laboratoři.

Trump zrušil zákaz cestování z Evropy do USA. Biden však chce omezení zachovat

Končící americký prezident Donald Trump zrušil pro státy schengenského prostoru včetně Česka, Irsko, Británii a Brazílii zákaz cestování do Spojených států, která platí kvůli šíření koronaviru od loňského roku. V platnost by nařízení mělo vstoupit 26. ledna. Mluvčí Joea Bidena, který ve středu vystřídá Trumpa v prezidentském úřadu, ale uvedla, že nová administrativa žádná omezení mezinárodních cest rušit nehodlá.

Evropští muži na útěku před sebou samými

Koncem roku se on-line rozdávaly Evropské filmové ceny, za nejlepší evropské filmové dílo akademici označili dánský snímek Chlast režiséra Thomase Vinterberga, naprázdno kvůli tomu vyšel rovněž hojně nominovaný polský film Corpus Christi Jana Komasy. K oběma snímkům, které se v uvolněnějších časech promítaly ve zdejších kinech, má význam se vracet – nejenom proto, že byly akademií vyzdviženy. Mají také cosi společného

Nespokojená Evropa protestuje, poslušná Asie má covidu minimum

Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšlo do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.

Napoleonův odkaz

V loňském roce uplynulo 230 let od začátku Velké francouzské revoluce, která všem slibovala volnost, rovnost a bratrství, ale přinesla zejména gilotiny, strach a války. Na revoluční epochu navázala éra napoleonských válek, jejíž jedno půlkulaté výročí připadá na letošní rok, protože si připomeneme 215 let od bitvy u Slavkova. Roky letí, ale tyto události rozhodně neztrácejí význam, jak ukazují například spory o budoucnost Evropské unie.

Občanská válka s koronavirem

Koronavirus změnil společenské poměry tak, že se staré časy už nevrátí zpátky a místo nich přijde „nová normalita“. Po odražení nákazy přišla krize ekonomická, kterou ministři označují za bezprecedentní, ale slibují, že zařídí restart a nový začátek. Mění se také politika a teď jde o to, jakým směrem. První známky změny přinesly v červnu a červenci celkem šestery volby, prezidentské v Polsku, parlamentní v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, komunální ve Francii a v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Pro jejich hodnocení se nabízí znovu oblíbený termín občanská válka.