Pokud můžeme parafrázovat starý (a už nejednou parafrázovaný) výrok, pak Evropou obchází strašidlo. Strašidlo separatismu. Tváří v tvář islámskému terorismu, asertivní politice Ruska či debatám o budoucnosti Evropské unie se to může jevit jenom jako marginální problém, ale ve skutečnosti je to otázka opravdu zásadní, protože je docela pravděpodobné, že v horizontu jen jedné či dvou dekád let přibudou na mapě Evropy nové státy.
Evropské členské země uskupení G20 se ve čtvrtek v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí hledat společnou řeč se Spojenými státy.
Jedny z nejzajímavějších sond do společenské atmosféry v Evropě tradičně přináší americký institut Pew Research. O náladách v Evropské unii se od amerických výzkumníků dozvíme nesrovnatelně víc než od těch evropských.
Šestapadesát procent občanů deseti zemí Evropské unie chce zastavit přistěhovalectví ze států s převážně muslimským obyvatelstvem. Vyplývá to z v úterý zveřejněné studie londýnského institutu Chatham House. Podle ní je pro 55 procent oslovených evropský způsob života s tím islámským neslučitelný. Třiasedmdesát procent dotázaných podpořilo zákaz nošení burky.
Islámský stát (IS) plánuje při dalších útocích v Evropě použít nové trendy a technologie. Ve zprávě to uvedl evropský policejní úřad Europol. Teroristé jsou čím dál tím mladší a stále častěji se na útocích podílejí i ženy, píše například server Daily Mail. Mezi technologický trend u džihádistů patří drony, které používají například v Iráku, a podle Europolu hrozí, že by se mohli inspirovat i útočníci v Evropě.
Humanitární organizace tento rok zachránily již 6000 imigrantů před možným utopením ve Středozemním moři. To však leží v žaludku evropské pravici. Ta začala na internetu vybírat peníze na nákup vlastních plavidel, kterými chtějí humanitárním organizacím zabránit v záchraně migrantů z moře, píše britský deník The Guardian.
Pouze 40% Němců podporuje zásah NATO, pokud některého ze spojenců napadne Rusko. Tato překvapivá čísla vyplývají z průzkumu veřejného mínění vydaného institutem Pew Research Center, který se aliancí podrobně zabýval.
Hoďte šovinistovi, populistovi – nebo jak mu chcete říkat – návnadu a on ji sežere i s navijákem. Ze šíření zpráv o určitých tématech se dá dobře žít, protože určitý typ lidí na ně klikne, aniž by se staral o to, jestli je to pravda, nebo ne.
V posledních letech se Evropa začíná učit, jak žít s ramadánem, svatým měsícem muslimů. Evropské země se snaží vycházet vstříc početné muslimské menšině, která během svátku dodržuje přísná náboženská pravidla.
Nikdy předtím nevedlo Evropu tolik politiků, kteří neměli vlastní děti. Německá kancléřka Angela Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, předsedové vlád Itálie, Nizozemska, Švédska a Lucemburska, prezident Francie Emmanuel Macron a první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová mají všichni jednu věc společnou, nemají žádné vlastní děti.
ČR často nebývá úplnou jedničkou v Evropě. Zpravidla jsme takový lepší průměr. Londýnský Institut pro ekonomické záležitosti teď přichází s žebříčkem svobody životního stylu, vtipně nazvaný Nanny State Index.
Zadržením téměř 900 lidí po celém světě skončil po více než dvou letech velký mezinárodní zátah proti výrobě a šíření dětské pornografie. Společná akce evropské policejní organizace Europol a amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) vedla rovněž k identifikaci bezmála 300 dětí, které skupina zneužívala, uvedla v sobotu agentura DPA. V USA byli v této souvislosti odsouzeni tvůrci a provozovatelé největší webové stránky s dětskou pornografií na světě.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Americké ministerstvo zahraničí v úterý varovalo své občany před cestami do evropských zemí. Varování zdůvodnilo trvající hrozbou teroristických útoků a odkázalo přitom na nedávné případy ve Francii, Švédsku, Rusku a Británii.
Poslední březnový den přinesli statistici zprávu, že loni odtekla na ziscích do zahraničí rekordní suma. 289 stažených miliard korun představuje jen za jediný rok vzestup o 62,5 miliardy korun. Potvrzuje to náš status země, která se stala zónou levné práce. Zahraniční investoři sem přijedou vydělat peníze v oborech, v nichž se proti většině evropských zemí nabízí výrazně levnější práce.
Zástupci jiholibyjských kmenů podepsali v Římě dohodu o kontrole jiholibyjské hranice, která měří 5 000 kilometrů. Dohoda byla podepsána na italském ministerstvu vnitra, kde se po tři dny vyjednávalo. Podle Itálie jde o krok, který pomůže zastavit proud afrických uprchlíků do Evropy.
Opět vzplála poslední bitva a celé pokrokové lidstvo se dalo na pochod. No, možná ne úplně celé, ale určitě jeho nejuvědomělejší předvoj – showbyznys a hromadné sdělovací prostředky. Hlavní proud amerického tisku zvláštní deklarací vyhlásil novému prezidentovi válku až do úplného impeachmentu. Konkrétní důvod pro jeho zahájení se teprve hledá, leč je to otázka čistě technická.
Zdá se, že mnozí, včetně politiků a nejrůznějších expertů, si už na výhled vystoupení Velké Británie z EU zvykli. Na trzích nevládne žádné vzrušení. Londýnská vláda pod rezolutní Theresou Mayovou vyzařuje jistotou, že brexit lze vyjednat čistě. Taková vyrovnanost a klid se nicméně zdá neoprávněná. Zvláště při pohledu na bezpečnost Evropy a mnohé krize přichází brexit v nebezpečný okamžik, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Evropská unie oslaví šedesát let od podpisu zakládajících Římských smluv. Při té příležitosti musí řešit, kam dál poté, co se z klubu rozhodla odejít Velká Británie.
ROZHOVOR S POLITOLOGEM IVANEM KRASTEVEM. Narodil se roku 1965, vystudoval politické vědy v Sofii. Univerzitu dokončil, právě když se měnil režim.
České zdravotnictví patří v Evropě k lepší polovině, ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy vychází dokonce jako suverénně nejlepší. Tvrdí to analýza Evropského spotřebitelského indexu zdravotní péče (EHCI), jehož výsledky interpretoval Zdravotnický deník. Česko v hodnocení předstihlo Velkou Británii či Itálii.
Jednou z kuriozit evropské reakce na zvolení Donalda Trumpa je, že konečně stanul v Bílém domě někdo, kdo naplňuje letitou evropskou karikaturu amerického prezidenta.
V Evropské unii již desítky let periodicky zaznívají slova o evropské armádě. Za její zárodky jsou vydávány iniciativy jako třeba společná francouzsko-německá brigáda anebo tzv. EU battlegroups. Ty ale mají omezené použití a obrana zůstává doménou jednotlivých států, maximálně je předmětem mezivládní spolupráce.
Někde se stala chyba. Sociální demokraté byli ještě před dvěma lety nejsilnější politickou silou v Evropě. Následovalo období, v němž evropská ekonomika zvyšovala výkon, sociální demokraté z toho však netěží. Právě naopak. Rok 2017 pro ně může zčistajasna být rokem konečného úpadku. Hnutí, které vzniklo před 150 lety, může napsat své poslední kapitoly také v Česku.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek v Bruselu přesvědčoval o potřebě podniknout reformy, které by "Evropě vrátily její velikost", v parafrázi hesla nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Politico však upozornil, že pod Evropou nemá Orbán na mysli Evropskou unii.
Prezidenti, zákonodárci a osoby z veřejného života ze zemí střední a východní Evropy napsali otevřený dopis nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Varovali ho před spojenectvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle nich „neudělá Ameriku znovu velikou“. Dopis podepsali i Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra.
Winston Churchill přednesl na půdě Curyšské univerzity proslov, kde doporučil „zřídit něco na způsob Spojených států evropských“. Odvolával se přitom na myšlenky československého hraběte Richarda Coudenhove-Kalergi.
Největší obavy z migrace mají v celé Evropě Češi, i když k nim žádní uprchlíci nemíří, a pokud někdo omylem přijde, uteče. Ukázal to nový Eurobarometr, podle kterého 71 procent Čechů odmítá pomoc uprchlíkům.
Kam kráčí Česko? Podobným směrem jako téměř celá západní civilizace – do nových a neprobádaných politických vod, kde neplatí stará nepřátelství a aliance a kde se naopak lze dočkat spojenectví, jichž by se ještě nedávno nenadál ani ten největší vizionář. Když se červnových oslav pětasedmdesátin Václava Klause zúčastnil sociolog, dnešní socialistický europoslanec a ještě nedávno guru novolevicového proudu české společnosti Jan Keller, pamětníci si mohli hlavy ukroutit. Dobře si totiž vybavovali Klausova slova o soudruhu Kellerovi.
Brexit byl jen poslední, ale dost ostrou ukázkou krachu elit, který se dá stále silněji pozorovat ve všech vyspělých zemích. Intelektuální, mediální a do značné míry i politické elity ztrácí schopnost přesvědčovat společnost o svých názorech a ovlivnit ji.
