Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.

Celá ekonomika Evropské unie se podle prvních odhadů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat, propadla nejvíc za pětadvacet let. V první čtvrtině roku ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadla o 3,5 procenta. V eurozóně je s 3,8 procenta propad ještě hlubší. Podle rychlých odhadů Eurostatu z 30. dubna je to nejvýraznější hospodářský pokles od roku 1995. Přepisují se rekordy z finanční krize roku 2008, který byl do té doby pro evropské hospodářství největší ranou. Ve srovnání s první čtvrtinou roku 2019 se ekonomika Evropské unie propadla o 2,7 procenta. V eurozóně o 3,3 procenta.

Z prvních dat se potvrzuje to, co každý den sledujeme v přímém přenosu. Země eurozóny jsou koronavirem i vypnutím ekonomiky zasažené víc než státy mimo měnovou unii. Významně to ovlivňují především prudké pády druhé, třetí a čtvrté největší ekonomiky Evropy. Francie, Itálie a Španělska. Tyto země už na rozdíl od Německa zveřejnily oficiální data o vývoji ekonomiky v první čtvrtině roku. Ta potvrdila pád do recese.

Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím čtvrtletím klesla o 5,8 procenta. Nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že letos se ekonomika propadne o osm procent.

Itálie v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je podle statistického úřadu ISTAT také rekordní propad od roku 1995, kdy výkon hospodářství sleduje podle současné metodiky. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském čtvrtletí její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v prvním čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent. A španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta.

Právě tři velké ekonomiky z jižního křídla eurozóny zasáhla pandemie nemoci COVID-19 spolu s Británií nejvýrazněji z celé Evropy. Spojené království už po brexitu ve statistikách Evropské unie nefiguruje. Z Londýna také zatím na rozdíl od Říma, Paříže a Madridu nepřišly první odhady o vývoji hospodářství v první čtvrtině roku. Britský ministr financí Rishi Sunak už v polovině března oznámil, že je hluboce znepokojen odhadem britského Institutu pro rozpočtovou zodpovědnost, podle něhož by se letos kvůli koronavirovému vypnutí ostrovní ekonomika mohla propadnout až o 35 procent. To by byl nejhorší výsledek od druhé světové války.

Údaje za první čtvrtinu roku už zveřejnilo také sousední Rakousko. Hospodářství se tam propadlo o 2,5 procenta. Belgie, zasažená pandemií podobně silně jako severní regiony sousední Francie, hlásí za první čtvrtinu roku pád ekonomiky o 3,9 procenta. Z dosud zveřejněných dat se ukazuje, že sever Evropy je nejen zdravotně, ale také ekonomicky zasažen pandemií výrazně méně než jih. Značnou roli tam kromě toho, že jsou to dlouhodobě výrazně silnější a pružnější ekonomiky, hraje i fakt, že vypnutí a karantény tam nebyly tak tvrdé jako na jihu kontinentu. Jedinou skandinávskou zemí, z níž už jsou známá data za první čtvrtletí, je Finsko. Tam se hospodářství propadlo ve srovnání s předchozím čtvrtletím jen o 0,7 procenta.

Všichni s napětím očekávají především to, jak skončí srovnání dopadů na švédskou a dánskou ekonomiku. Kodaň a Stockholm zvolily proti pandemii diametrálně odlišnou taktiku. Zatímco Švédové jako jediní v Evropě nechali otevřenou největší část obchodu a služeb, Dánové začátkem března jako jedni z prvních zvolili poměrně razantní karanténu. Jako jedni z prvních ji ale také začali zapínat a dnes už jejich ekonomika jede jako téměř jediná v Evropě v normálním tempu. Prvotní data o obchodu a službách ukazovala, že Dánové, kteří jistou dobu moc nakupovat nemohli, omezili útraty podobně jako Švédové, kteří měli obchody otevřené. Ekonomové proto očekávají, že navzdory rozdílné taktice v době pandemie bude zásah obou skandinávských sousedů podobný.

Švédská centrální banka Riksbank zveřejnila v pátek 30. dubna dva scénáře, jak pandemie zasáhla hospodářství. První, optimističtější varianta počítá, že se letos ekonomika propadne o 6,8 procenta. Ten druhý, pesimistický počítá s propadem o 9,7 procenta. Švédové také očekávají poměrně prudký růst nezaměstnanosti nad 10 procent. Dánové odhadují podobný propad ekonomiky jako jejich sousedé.

My kromě našich vlastních čísel, která budou zveřejněna v příštích týdnech, s napětím očekáváme především ekonomické zprávy od našeho největšího obchodního partnera, Německa, na němž jsme existenčně závislí. Podle Mezinárodního měnového fondu by se mělo největší hospodářství Evropy propadnout o 6,5 procenta. Některá dílčí data z ekonomiky, třeba pokles evropského prodeje aut o 47,8 procenta, ale naznačují, že realita může být ještě horší.