Dopady brexitu

Odliv východoevropanů z Británie bude po brexitu nepatrný, tvrdí personální agentury

Dopady brexitu
Odliv východoevropanů z Británie bude po brexitu nepatrný, tvrdí personální agentury

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Z Velké Británie se po brexitu vrátí do svých zemí jen málo pracovníků z východní Evropy, řekl ČTK generální ředitel personální agentury Manuvia Peter Dosedla. V Británii žije podle různých odhadů 40 000 až 100 000 Čechů. EU má opustit 29. března. Přes opakovaná vyjednávání se zatím nepodařilo najít způsob vystoupení, s nímž by byl spokojen jak Londýn, tak Brusel.

„Podle mého názoru, a už to vyplývá i z veřejných deklaraci, zahraniční pracovníci nebudou nuceni opustit zemi a budou zde i nadále zastávat současné pracovní pozice,“ uvedl Dosedla. Vášně spojené s odchodem a přípravou různých scénářů nabudou podle něj konkrétní kontury až v okamžiku dne ‚B‘, tedy o půlnoci z 29. na 30. března.

„Pohyb pracovní síly nelze zastavit. Lze jej samozřejmě omezit legislativními restrikcemi, ale většinou dojde sekundárně k podpoře nelegální pracovní migrace. V souvislosti s brexitem lze spíš očekávat změny hlavních migračních směrů a přesměrování toků do západní Evropy a na jih,“ upozornil.

Dosedla však velmi pochybuje o návratu východoevropských občanů zpět do domovských zemí, tak jak to avizovala například česká nebo slovenská vláda. Polská vláda je podle něj v tomto směru zcela skeptická, maďarská spíše neutrální. „Pokud v minulosti odcházeli Češi nebo Slováci za prací jako levná pracovní síla, tyto rozdíly v posledních letech skoro zanikly. Odchod za prací je spíš věcí rovných šancí. Nelze paušálně konstatovat, že pohyb pracovní síly automaticky znamená levnou pracovní sílu. Je to otázka struktury míst a toho, jakou mzdu daná pracovní pozice nabídla,“ dodal.

Určitě se podle Dosedly dá předpokládat, že země na Balkáně a na východních okrajích Evropy, Ukrajině, Bělorusku, Gruzie, budou představovat stále možnost přílivu dostupné pracovní síly. „Avšak z našeho pohledu spíše v souvislosti s akceptováním méně lukrativních pracovních míst, rozhodně ne kvůli tomu, že by na stejném pracovním místě měl občan Balkánu nižší mzdu než občan EU,“ podotkl.

Pohyb pracovní síly podle něj nesouvisí jen s okamžitými volnými pracovními místy, ale také s demografickým vývojem, stárnutím. Důchodový věk není možné prodlužovat do nekonečna. Mění se ale i struktura pracovních míst a ambice obyvatelstva, některé práce už zkrátka nechtějí domácí vykonávat, poznamenal.

Zvyšují se nároky, roste komplexnost průmyslu, digitalizují se oblasti, kde v minulosti stačila nízká kvalifikace. Vznikají pracovní místa, která v minulosti neexistovala. „Jen česká a slovenská ekonomika bude do roku 2030 potřebovat jeden milion zaměstnanců na nový typ pracovních míst. Podobně jsou na tom všechny ekonomiky v Evropě,“ připomněl.

Dosedla odpovídá za rozvoj obchodu Manuvie pro střední a východní Evropu a je také členem představenstva skupiny. Věnuje se dlouhodobě rozvoji lidských zdrojů a personálnímu i výrobnímu outsourcingu. Je činný v oborových a odborných organizacích, je mimo jiné prezidentem HR Aliancie SR a členem prezídia Republikové unie zaměstnavatelů SR.

,