Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem. Německo bez jakýchkoli podrobností uvedlo, že o případu jedná se zahraničními partnery.

„Je to extrémně závažné, musíme ověřit, jestli se naši partneři z EU, Dánové, nedopustili nějakých pochybení nebo přešlapů ve spolupráci s americkými službami. A co se týče Američanů, zjistit (...), zda docházelo ke špehování politických činitelů,“ řekl Beaune televizní stanici France Info.

„Mezi spojenci musí panovat důvěra, nějaká minimální kooperace, takže tyto případné činy jsou vážné, musíme je ověřit a následně z nich vyvodit důsledky, co se týče kooperace,“ dodal s tím, že zatím neví, kteří Francouzi mohli být cílem případné špionáže.

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl místní televizi SVT, že o kauze požaduje plné informace. Norský šéf obrany Frank Bakke-Jensen zase prohlásil, že vznesená obvinění bere vážně.

Německý vládní mluvčí Steffen Seibert na pondělní tiskové konferenci řekl, že Berlín vzal zprávy o možné špionáži na vědomí. „Nyní je kvůli vysvětlení v kontaktu se všemi relevantními národními i mezinárodními místy,“ řekl Seibert. O dalších podrobnostech hovořit odmítl. „Prosím o pochopení, že spolková vláda zásadně veřejně nekomentuje činnost tajných služeb,“ uvedl. Seibert odmítl komentovat i dotazy o tom, zda případ ovlivní spolupráci tajných služeb Německa a Dánska.

Ke kauze se vyjádřil rovněž bývalý šéf německých sociálních demokratů Peer Steinbrück, jenž byl údajně jednou ze špehovaných osob. Televizi ARD řekl, že je podle něj „groteskní, aby spřátelená zpravodajská služba monitorovala (komunikaci) a špehovala vrcholné představitele“. „Politicky to považuji za skandál,“ dodal.

DR s odkazem na devět zdrojů obeznámených se situaci uvedlo, že NSA špehovala čelné evropské představitele v období 2012-2014 s pomocí dánské tajné služby. NSA se údajně napojila na podmořské internetové kabely, jichž ústí v Dánsku celá řada a vedou například ze Švédska, Norska, Německa, Nizozemska či Británie. NSA podle zprávy využila svůj speciální nástroj známý jako Xkeyscore, s jehož pomocí dokázala z kabelů filtrovat komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonního čísla.

NSA ani americká administrativa zatím obvinění nijak nekomentovaly, stejně jako dánská rozvědka. Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová uvedla, že se nehodlá vyjadřovat ke spekulacím médií ohledně práce tajných služeb.

NSA a FE měly sledovat Merkelovou či Steinmeiera

NSA podle zprávy DR pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. Předmětem amerického zájmu byli kromě Merkelové například tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück, tvrdí zpráva.

Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.

Merkelová tehdy prohlásila, že „špehování mezi přáteli“ je nepřijatelné. Zároveň se ale tehdy objevily informace, že i samotná německá Spolková zpravodajská služba (BND) možná Američanům pomáhala ve sledování evropských firem a představitelů, připomíná dagentura AP. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes v souvislosti s posledními odhaleními řekl, že vláda „je v kontaktu se všemi relevantními národními a mezinárodními úřady“ a žádá vysvětlení.

Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají.

V Dánsku ústí řada internetových podmořských kabelů vedoucích například ze Švédska, Německa, Nizozemska, Norska, či Británie. NSA se na ně podle DR ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila a s pomocí zvláštního nástroje nazývaného XKeyscore v nich vyhledávala komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonních čísel.