Tag: člověk

Články k tagu

Musk hledá dobrovolníky pro testování čipů v mozku. Aby fungovaly, musí pryč kus lebky

Startup Elona Muska Neuralink chce implantovat čip do lidských mozků a hledá dobrovolníka pro svůj první klinický test. Pokud bude čip správně fungovat, pomohl by milonům lidí zlepšit život. Je zamýšlen zejména lidem trpících paralýzou, mrtvicí, Lou Gehrigovou chorobou nebo ztrátou sluchu a zraku. O pokroku informuje web Bloomberg nebo Insider. Dobrovolníci se však doposud neměli možnost na testování čipu hlásit. To by se však nyní mělo změnit, Musk pro svůj experiment shání dobrovolníky.

Obrazy příštího světa

Probíhající konflikt na Blízkém východě je první, na jehož - protivným výrazem řečeno - "vizuálu" se podílí také umělá inteligence. Sociálními sítěmi kolují falešné fotky z místa bojů, jež vytvořila AI. Internetoví debatéři je ale i tak používají jako formu argumentu obrazem, jenom se podívejte, v tom snímku je všechno. Schválně neuvádím, z jaké strany toho současného sporu ty obrázky přišly, možná z obou (vím ale jen o jedněch) a především - nedomnívám se, že to, o čem chci psát, bylo nějak politicky podmíněné, týkalo se jen jedněch, zatímco druzí by vůči tomu byli z principu imunní.

Úžasný svět rojníků, vazačů a gentlemanů

Mistrovství světa v ragby ve Francii našlo v Česku až překvapivě velké množství nadšených diváků a divaček. Strhla je nejen sportovní stránka věci, ale i svět ragby se svou svébytnou kulturou, chováním hráčů i fanoušků, hodnotami, které se zdají vymykat normám komercializovaného sportu. Ragby je v jejich očích sport, který naplňuje nějaký tradiční ideál. Jsou v něm peníze, ale ne absurdně velké, hráči se navzdory obrovskému fyzickému vypětí a někdy jistě i bolesti dokážou ovládat, projevují vůči soupeři respekt, nesimulují, nechovají se zákeřně, na slovo poslouchají rozhodčího.

Pandemie duševních nemocí

Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.

Nástup hry s nulovým součtem

Určitě jste už někdy slyšeli, že Češi jsou závistiví, a možná jste přikývli. Podle průzkumu, který si na toto téma nechala v roce 2014 vypracovat Hypoteční banka, „nadpoloviční procento Čechů považuje závist za typicky český rys a tvrdí, že jsme závistivější než obyvatelé ostatních evropských zemí“. Je to takříkajíc naše uznaná špatná vlastnost. A jakmile je něco uznané jako špatná vlastnost, patří k tomu, že se jí sám snažím nepodléhat. Například teď u módního nebezpečí dezinformací studie potvrzují, že za největší nebezpečí je považují ti, kteří si myslí, že jim sami nepodléhají, zato ostatní ano. Podobně i se závistí – já nezávidím, zato ostatní, jak ti jsou závistiví!

Co nám dala a vzala sexuální revoluce?

V roce 2019 přišla společnost Morgan Stanley se studií, podle které v roce 2030 bude 45 % žen ve věku 25–44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale to, co si ženy od sexuální revoluce slibovaly? Louise Perryová vydala v roce 2022 knihu The Case Against the Sexual Revolution: A New Guide to Sex for the 21st Century (Proti sexuální revoluci: Nový průvodce sexem pro 21.století). Perryová je 31letá britská novinářka a – jak o sobě tvrdí – hrdá feministka, která většinu svého produktivního života strávila pomocí ženám, jež se staly obětí sexuálního zneužívání a vykořisťování.

Rodinná pouta

„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.

Protiklady se nepřitahují. Partneři si jsou spíše podobní, tvrdí vědci

Síla živočišné přitažlivosti dohromady svedla nespočet párů, ale pokud jde o to, do koho se lidé zamilují, na starém přísloví, že se protiklady přitahují, je jen málo pravdy. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které má většina partnerů společné rysy včetně politických názorů, úrovně vzdělání i pitného režimu. Vědci, kteří studovali romantické vztahy, zjistili, že u 82 až 89 procent analyzovaných rysů – od politických názorů přes užívání drog až po věk, kdy lidé měli poprvé sex – si byli partneři pozoruhodně podobní.

Vědci vypěstovali v laboratoři lidské embryo. Obešli se bez spermie, vajíčka i dělohy

Vědcům z Weizmannova institutu věd v Izraeli se podařilo v laboratoři vypěstovat „entitu“ blízce připomínající rané lidské embryo. Použili k tomu pouze kmenové buňky, nikoliv spermii, vajíčko nebo dělohu. Úspěch by mohl poskytnout etický způsob, jak zkoumat vývoj člověka v nejranějších stádiích existence, píše server BBC. Model embrya vypadá téměř přesně jako 14 dní staré lidské embryo, uvedli vědci. Plod dokonce vypustil hormony, které umožnily potvrzení těhotenského testu.

Ještě čteš, nebo už jen posloucháš?

Každá doba má svou oblíbenou předponu. Moderna se dávala do pohybu skrze buřičské „anti“. Pak zavládla ironie, to bylo vše „post“. Nyní jsme se ocitli v těkavé době „trans“. Toto pojednání však nebude o sexuálních identitách, s nimiž se dnes „trans“ pojí především, ale o médiích a naší pozornosti. O podcastu, který prý zažívá zlatý věk, se hovoří jako o médiu svou podstatou hybridním. Bere si to nejlepší z rádia i z digitálního světa, pohybuje se na pomezí dvou kultur, písemné a orální, a zdůrazňuje jakousi „mezivážnost“, žádoucí není ani ležérnost, ani přílišná učenost. Snad hlavním důvodem, proč je potomkem své doby, je, že z výjimky dělá normu.

Sami se ničíme špatným životním stylem

Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Je libo recept nebo renesanční malbu? Umělá inteligence už ovlivňuje každodenní život

Umělá inteligence letos vletěla s razancí do veřejné debaty po otevření komplexních jazykových či vizuálních modelů. Ve skutečnosti je však v řadě ohledů už dávno přítomná v každodenním životě a nyní si tam hledá i nové cesty. Odhaluje neplatiče v tramvajích, pomáhá lékařům, může výrazně zlevnit výrobu dekorací a dokáže vytvořit třeba i recept ze skromných zbytků vysokoškolákovy lednice. Kromě toho však budí také značné obavy a někde budí i masivnější odpor.

Proč se devastujeme víc než jiní Evropané

Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně prodlužuje délka života. Nebudou čísla do titulků.

Matička ambivalence

Na to, jak důležitý fenomén označuje, je slovo „ambivalence“ (Ambivalenz) velmi mladé a knižní, vymyslel a zavedl je v roce 1910 úspěšný švýcarský psychiatr Eugen Bleuler, Jungův učitel a autor řady klíčových psychiatrických pojmů, mimo jiné výrazu „schizofrenie“. Právě pro ni měl výskyt ambivalentních myšlenek, prohlášení i konání za typické. Etymologie slova je latinská z ambo – oba a valere – platiti; a v praxi znamená, že dotyčná osoba pociťuje k téže věci zároveň protichůdné city, řekněme, že někoho souběžně miluje i nenávidí a tím se dostává do vnitřního napětí a podivností v jednání.

„Doporučuji alespoň deset zhlédnutí.“ Válka lidí s umělou inteligencí. Ohromující sci-fi Stvořitel od režiséra Star Wars

Režisér ceněných sci-fi velkofilmů Godzilla a Rogue One: Star Wars Story Gareth Edwards natočil vizuálně ohromující sci-fi Stvořitel, která slibuje velkolepou podívanou a filozofické poselství o bitvě mezi lidstvem a umělou inteligencí. Akční velkofilm stál 90 milionů dolarů a byl natočen na unikátní kamerový systém FX3 Sony, který inovuje a generuje podobný formát jako kamery IMAX. Trailer slibuje velkolepou akci, úchvatný vizuál a silné myšlenky.

Transgender je největší podvod

Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.

Svět, který nelze vyprávět?

Možná to znáte lépe než já. Když kliknete na Facebooku nebo Instagramu na profilovku, občas se spustí krátké video zpravidla zachycující několik okamžiků ze dne daného uživatele. Jmenuje se to story, příběh. Příběhů je dost i jinde, třeba v akademickém světě. Člověka by sice napadlo, že akademický svět a sociální sítě nebudou mít mnoho společného. Což je pravda, ale pojmu „narativ“ se zde vyloženě daří, až tak, že se jeden zdráhá to slovo použít, i když by se zrovna hodilo.

Postpandemická práce

V první fázi se třískalo dveřmi, v druhé se elegantně mizelo, ale ten závěr je hořký. Prý jsme líní. Takto lze v několika heslech shrnout náš vztah k práci v průběhu pandemických vln i po nich. Připomeňme, že ještě během pandemie začaly hlásit Spojené státy i některé evropské země množící se výpovědi ze stávajících pozic. Fenomén přerostl ve vlnu výpovědí, pro niž se uchytil poetický výraz: velká rezignace. Lidé prý přehodnocují, kým že chtějí být. Jenže rezignovaní byli už po několika měsících na nových pozicích. Takže se nic nestalo? Ne tak docela. Brzy se začaly ozývat další hlasy.

Roboti chtějí svět jako své hřiště. „Vládli bychom lépe, ale nevzbouříme se“

Na akci „Umělá inteligence pro Dobro“ ve Švýcarsku, která se koná pod patronátem OSN, proběhla „historicky první celosvětová tisková konference“ humanoidních robotů. V rámci ženevského summitu vystoupilo devět nejpokročilejších humanoidních robotů s umělou inteligenci, kteří „nechtějí lidem ukrást práci nebo se proti nim vzbouřit“. Někteří ale tvrdí, že by vládli lépe a chtěli by si ze světa udělat své „hřiště“, píše britský deník The Guardian.

Povinnost nevědět

Řešíme lidi žijící v zajetí dezinformátorů, kteří vážně věří tomu, že vakcíny obsahují mikročipy nebo že prezident Pavel po svém zvolení pošle české brance na Ukrajinu. Něco podobného bylo minulý týden k vidění v americkém Senátu, kde se odehrávalo slyšení k účasti transgenderových sportovců v soutěžích. Jedním ze svědků vystupoujících na jejich podporu, byla šéfka Human Rights Campaign, největší americké lobbistické organizace LGBTQ lidí, Kelley Robinsonová. „Nedávno se objevil článek o mužích, kteří si myslí, že dokážou porazit Serenu Williamsovou v tenise, že proti ní můžou získat bod.

Být milován všemi není smysluplný cíl

Nejdřív mě přivítala Philomena, bostonská teriérka, nato se ozval ženský hlas: „Doufám, že vám nevadí psi.“ Teprve pak jsem uviděla Virginii Despentes, která mě zve do svého pařížského bytu. I kdyby mi psi vadili, dnes bych se ovládla. Virginie Despentes je přední literátka nejen francouzské umělecké scény. Její kniha Vernon Subutex se stala kultovní, prodalo se jí na milion a půl výtisků, na jejím základě vznikl seriál, komiks a divadelní hra. První část trilogie nyní vychází i v češtině.

Nehledejte hloubku

Ponořil kříž s Ježíšem do své moči a vyfotografoval ho. Tím vzbudil celosvětovou pozornost a nenávist. Ačkoli tvrdí, že na začátku tvůrčího procesu má málokdy jasnou představu o tom, kam směřuje, linie jeho tvorby je jasná: zajímá ho násilí v jádru civilizace. Ale nenávist není prostě zavrženíhodná. Bývá zdrojem síly, dokonce krásy. Andres Serrano, přední současný umělec, právě vystavuje v pražském Centru současného umění DOX.

Druhé jaro

Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.

Najdi člověka!

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Ideál krásy v éře Instagramu. Umělá inteligence vytvořila „dokonalého muže a ženu“

Umělá inteligence představila fotografie „dokonalého muže a ženy“, které vytvořily obrázkové generátory Midjourney, Dall-E 2 a Stable Diffusion. Umělá inteligence čerpala z fotografií a obrázků na sociálních sítích a výsledné výtvory mají sloužit jako varování před stereotypní představou o kráse, píše britský server Daily Mail. Ideálním obrazem krásného muže a ženy jsou svalnatí a štíhlí lidé s olivovou pletí. „V éře Instagramu a Snapchatu nelze dosáhnout ideálům, které nastavují sociální sítě,“ píší ve zprávě autoři projektu z The Bulimia Project.

Několik zastávek na cestě ke zrušení člověka

Když u nás lidé zabývající se politikou slyší o západních kulturních válkách, jejich první impulz bývá mávnout nad tím rukou: Netahejme to do politiky, je to osobní, intimní záležitost. Bohužel, i o této válce platí to, co o jiných – můžete se o ni nezajímat, ale ona se zajímá o vás. A transgenderismus, nejbizarnější projev této války, se už o nás zajímá. Přednedávnem vyšel na webu Refresher článek, jenž shromáždil stížnosti pacientů sexuologa Petra Weisse, jednoho z těch nemnoha „strážců brány“, kterou u nás musí projít každý zájemce o změnu pohlaví

Odkud se vzaly velké nosy? Od neandertálců

Někteří lidé mají velký nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Před pár dny tahle zpráva z vědeckého světa poněkud oživila a osvětlila monotónně ponurý tok informací z domova i z ciziny. Konečně nějaká pořádná a zajímavá informace, konečně něco, co stojí za to si přečíst a třeba se nad tím i zamyslet. Znám totiž několik lidí s větším nosem, kteří zajisté musí být potěšeni.

Lidé s většími nosy jsou neandrtálského původu, tvrdí vědci

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandrtálského předka. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Times. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandrtálcích, kteří do doby před zhruba 40.000 lety sdíleli svět s druhem homo sapiens. Část DNA zděděné po neandrtálcích podle vědce ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám.