Je libo recept nebo renesanční malbu? Umělá inteligence už ovlivňuje každodenní život
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Umělá inteligence letos vletěla s razancí do veřejné debaty po otevření komplexních jazykových či vizuálních modelů. Ve skutečnosti je však v řadě ohledů už dávno přítomná v každodenním životě a nyní si tam hledá i nové cesty. Odhaluje neplatiče v tramvajích, pomáhá lékařům, může výrazně zlevnit výrobu dekorací a dokáže vytvořit třeba i recept ze skromných zbytků vysokoškolákovy lednice. Kromě toho však budí také značné obavy a někde budí i masivnější odpor.
V běžném životě už umělá inteligence (AI) není novinkou, lidé se s ní setkávají při používání sociálních sítí, vyhledávání, nakupování či využívání navigace, prostupovat však začíná i do méně předvídatelných oblastí. V Česku už existují gastronomické podniky, které začínají s umělou inteligencí pracovat, zastupují právníky v tvorbě smluv či pomáhají kuchařům s tvorbou nabídky. Šetří čas a v nemalém i po krátkém čase často i peníze.
Využívat ji však začínají lidé i pro rekreační záležitosti. Zůstala vám v lednici zdánlivě nesourodá změť potravin? Není třeba zdlouhavě hledat, jazykové modely vám dokáží nabídnout recepty šité na míru podle obsahu chladničky. Stejně tak vizuální modely, které mohou šetřit náklady i nabízet širokou nabídku například k tvorbě dekorací, vytvořit si obraz tvářící se jako renesanční dílo ve stylu slavných malířů je rychlá záležitost.
Například tuzemská technologická firma Creative Dock dokáže prostřednictvím AI určit, zda se nově vyvíjený produkt hodí k uvedení pro určité skupiny zákazníků. Umělou inteligenci využívají i firmy v energetice. Algoritmus dodavatele chytrých fotovoltaik SOMI pozná energetické návyky uživatele a systém je sám schopný na základě získaných dat určit, v jaké časy se vyplatí přebytečnou energii prodávat do sítě. Umí tak řídit nejen provoz fotovoltaických systémů, ale i tepelných čerpadel.
Umělá inteligence se dlouhodobě využívá i v českém zdravotnictví, například při mamografickém vyšetření. AI pomáhá s identifikací a vyhodnocováním. Umělou inteligenci využívají také firmy v marketingu. Česká e-mailingová společnost Mailkit se rozhodla zpřístupnit funkce ChatGPT v editoru pro přípravu šablon. Hlavním přínosem je ulehčit marketérovi jeho práci. Umělá inteligence vygeneruje text ve více variantách, uživatel si vybere tu, která nejvíc vyhovuje jeho potřebám. Další česká firma Meteocentrum.cz dodává pro ChatGPT meteorologická data, na základě kterých může předpovídat počasí.
Boom umělé inteligence však nepřináší jen ušetřené náklady a větší efektivitu, budí také značné obavy. Hlasitým projevem nesouhlasu se v současnosti stala stávka hvězd i „dělníků“ stříbrného plátna. Nejde sice o jediný důvod stávky, přesto mezi ně patří. Herci a scénáristé v Hollywoodu požadují vyšší příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a také záruky, že studia pracovníky nenahradí obsahem generovaným sofistikovanými modely.
Na ráně je podle odborníků i cestovní ruch. Umělá inteligence by mohla do budoucna nahradit v Česku minimálně třetinu pracovních pozic, vzniknout by ale měly zároveň jiné profese, jež budou s AI spjaté. AI by mohla nahradit klasické recepční nebo střední hotelový management.
V posledku se v Česku nedávno rozhořel spor o využívání umělé inteligence policií, na které upozornila nezisková organizace Iuricum Remedium (IuRe). Podobná technologie se však váže s lidskoprávními otázkami i problematickým dopadem do soukromí, budí i politickou nevoli a řeší se na úrovni Evropské unie. Česká policie se přitom při využívání softwaru odvolává na paragraf zákona, který jí k tomu nedává povolení, jak řekl v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel IuRe a advokát Jan Vobořil. Policie se tvrdí, že využívá systémy rozpoznávání obličejů jen ve velmi specifických případech, tedy ne plošně.