Tag: společnost

Články k tagu

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.

VIDEO: Putin s odstřelovací puškou. Kontroloval mobilizované poblíž Moskvy

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jihovýchodně od Moskvy středisko, kde se cvičí zmobilizovaní vojáci před vysláním na Ukrajinu. Informovaly o tom ruské tiskové agentury Interfax a RIA Novosti, podle nichž si prezident vyslechl hlášení ministra obrany Sergeje Šojgua o vojenské přípravě povolaných vojáků. „Putin zkontroloval průběh výcviku zmobilizovaných vojáků ve vojenském prostoru v Rjazanské oblasti,“ uvedla agentura Interfax.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Komu zvoní hrana?

V posledních letech vytrvale klesá důvěra v systémová média, někdy jsou to také ta tradiční, zavedená nebo média establishmentu. Nástup k jejich pádu odstartoval příchod a rozvoj různých sociálních sítí, které pomocí algoritmů postupně veřejnost rozdělily a izolovaly do skupin, často se říká také bublin. Aby to nebylo tak jednoduché, jednotlivé sociální sítě jsou zaměřeny na různé věkové skupiny a zájmy. Porcování společnosti přitom probíhá vertikálně i horizontálně. Pro elementární společenskou jednotu je však nutné ctít základní hodnoty, důležitou součást společenské smlouvy. Ty jsou ale postupně narušovány.

Neštěstí a jiné legrácky

„Kdo tu mluvil o vítězství? Vydržet – toť vše.“ Těmito verši končí rekviem básníka Rainera Maria Rilka. Wolf von Kalckreuth, jemuž je báseň věnována, spáchal sebevraždu v pouhých devatenácti letech. Byl to básník a překladatel Květů zla do němčiny a také byl od narození tělesně postižený. Navzdory tomu se rozhodl splnit vojenskou službu. Stres z výcviku nevydržel a ze života se rozhodl odejít. Tváří v tvář tíži mladého života vyznívají pasáže Rilkovy básně nepřístojně a mentorsky: „Kéž bys nyní nenes příliš dlouho klam za svým omylem, tak chlapeckým,“ překládá Bohuslav Reynek.

Když vyhrává levice, je to demokracie, když pravice, tak její ohrožení

V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.

Práce očí aneb Řešení diverzity v českém filmu

Vstupuje-li do kin takřka vzápětí po utichnutí debaty o (ne)zakazování dalšího knižního vydávání a televizního uvádění Vinnetoua – která kromě jiného přinesla ujištění známých firem, že původním obyvatelům Ameriky je nadále neudržitelné říkat tak, jak jsme v tuzemsku po desítky let zvyklí – český snímek nazvaný Indián, působí to, třebaže jde o rozvernou časovou shodu, jako přímá provokace, vydařený vtip, ale i jako výzva účastníkům dosavadní rozpravy dát si druhé kolo, v němž buď vystoupí s něčím novým, nebo se ještě víc utvrdí v přesvědčeních, jež zastávali dosud.

Blbí a blbější

„Bylo najednou méně významných mužů? Vůbec ne! Uvázl veškerý život? Nikoli, zmohutněl! Nedály se dříve zvrácenosti? Dály se jich spousty!“ Navzdory tomu je Ulrich, protagonista Muže bez vlastností od Roberta Musila, přesvědčen, že něco je ve vzduchu. Šíří se tajemná nemoc – blbost. Jenže Musil, který intelektuální nesmělosti věnoval skvostnou přednášku O hlouposti, pořádně nevěděl, o čem mluví. Proslov přednesl roku 1937, v době, kdy inteligence stoupala. To naše doba je na tom hůře. Hloupneme, a ještě na to máme data.

Do ruských ozbrojených sil už vstoupilo 200 tisíc mobilizovaných. Nejméně 355 tisíc osob z Ruska uteklo

Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200.000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích.

Vůně domova (povolební fejeton)

V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality, ale taká to, že na konci celého řetězce transakcí zůstanou státu miliardové dluhy.

Psali bychom i na pustém ostrově

V uplynulém týdnu Asociace spisovatelů organizovala druhý porevoluční spisovatelský – a mediálně jej opět bylo vidět. Tentokrát setkání řešilo témata literatury v době války, návratu domněle skončených dějin, literatury a feminismu a samozřejmě postavení spisovatele v současné společnosti. Proč vlastně psát, proč překládat? Může setkání spisovatelů konkrétně přispět k reflexi překotného dění uplynulých měsíců? Na takové otázky jsme hledali odpovědi s básnířkou Alžbětou Stančákovou, básníkem a překladatelem Pavlem Novotným a překladatelem a prozaikem Alexejem Sevrukem.

Ze srdce Kremlu zní kritika mobilizace. „Ukončete obuškový systém“

Nedávno ohlášená částečná vojenská mobilizace budí vlnu nevole a rozpaků v samotném srdci Kremlu, píše Americký institut pro studium války (ISW). Dosavadní průběh akce provází celá řada excesů a problémů: tisíce Rusů demonstrují nebo se snaží uprchnout ze země. Předvolávací rozkazy dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti, což je v zásadním rozporu s tím, co tvrdil ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. „Ukončete obuškový systém.

Hybrid v mém podvědomí

Dřív než začal zbylá kina drtit Jan Žižka, objevil se v nich film na motivy jiné historické postavy, okultisty, mága, ezoterika a také udavače Jiřího Arvéda Smíchovského (1898–1951). Snímek Arvéd natočil na motivy knihy Jana Poláčka debutující režisér Vojtěch Mašek, osobnost v jistém slova smyslu kultovní, neboť na co zatím sáhl, to se svým způsobem kultem stalo.

O jednom až třech loučeních

Někdy je potřeba sebekriticky a veřejně si připustit, že něco neděláme dobře. Je namístě konstatovat to třeba dnes, v první den po volbách, ale také v měsíci loučení tří velikánů světového sportu, o nichž jsme v Echu dosud nereferovali – a rezignace na sport zcela ve prospěch politiky, ekonomiky, kultury a umění a další přidružené výroby není nikdy dobře. Nuže řekněme si to zřetelně: zkraje měsíce ukončila aktivní sportovní kariéru tenistka Serena Williamsová, před čtrnácti dny se k ní přidala oštěpařka Barbora Špotáková, no a v pátek se posledním zápasem na turnaji Laver Cup v Londýně rozloučil s diváky tenista Roger Federer.

Nahotou k přirození i přirozenosti

Lidské tělo bývá v umění použito jako symbol, vzpomínka, jako krajina, spojení duše a hmoty, bývá výrazem čistoty i emocí všeho druhu a odpradávna funguje jako záznam krásy, provokace a erotiky. Nahota či její náznaky nás provázejí v umění od úplných začátků lidské tvorby, ať už si vybavíme pravěké venuše, antické karyatidy a sošné atlety, nebo explicitní fresky na stěnách v egyptských či pompejských lázních.

Karel III., stavitel, tradicionalista a ekolog

Kdykoli se prý Winston Churchill zahleděl na fotografii mladé princezny Alžběty, rozplakal se dojetím nad představou, že tato mladá žena bude jednou královnou. Těžko si představit, že kdokoli uronil slzu dojetí při pomyšlení, že jednou na trůn usedne princ Charles, přestože jeho čekání bylo násobně delší než jeho matky. Zdálo se, že nadšení z budoucího krále Karla III. nesdílí ani britská veřejnost. Dlouhodobě si jen okolo 30 % Britů myslelo, že bude úspěšným monarchou. Ještě před šesti měsíci to byl názor 31 % z nich, nyní jeho popularita vystřelila prudce nahoru.

Češi se kvůli vysokým cenám vrací k nezdravému stravování, mění i styl nakupování

Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje.

Mladí, staří, postižení, přistěhovalci, ženy... Šéfka úřadu proti diskriminaci vidí útlak všude

Šéfka německého antidiskriminačního úřadu Ferda Atamanová podle svých slov vidí nebezpečí diskriminace všude a u každého, píše místní bulvární deník Bild. Podle Bidlu průzkumy ukazují, že 16 procent lidí se v posledních letech setkalo s diskriminací, což znamená asi 13 milionů obyvatel. Dvaačtyřicetiletá Atamanová má za to, že diskriminace postihuje „zejména ženy, osoby se zdravotním postižením, osoby z přistěhovaleckých rodin a queer osoby“.

Mnoho Rusů se kvůli mobilizaci snaží dostat ze země. Nechceme je tady, zní z Pobaltí

Velké množství Rusů si zarezervovalo jednosměrnou jízdenku či letenku směrem ven ze země a na hranicích se sousedními státy se objevují dlouhé fronty automobilů poté, co tamní prezident Vladimir Putin oznámil částečnou mobilizaci vojenských rezervistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. Situace se projevila mimo jiné tím, že ceny letenek se během posledních dvou dní výrazně zvýšily, pokud jsou vůbec k dostání. Rusové se podle odborníků obávají buď uzavření hranic nebo vyhlášení plošnější mobilizace.

Putin vyhlásil další vlasteneckou válku. Druhá vlna mobilizace může přijít na jaře

Dokazuje ohlášená „částečná mobilizace“ fatální selhání Ruska, nebo má být naopak povolání do zbraně dalších až 300 tisíc mužů důvodem znepokojení ukrajinské armády? Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil ve svém středečním projevu částečnou, ale okamžitou mobilizaci až 300 tisíc mužů, na něž se vztahuje branná povinnost. Mají posílit ruskou armádu v bojích na Ukrajině v době, kdy Ukrajinci podnikají východní a jižní protiofenzívu.

Ruský exodus, zácpa na hranici s Finskem. Policie brutálně potlačuje protesty

Ve městech ve východní části Ruska začali lidé demonstrovat proti částečné mobilizaci, kterou ve středu ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Později se protesty přelily do evropské části Ruska. V Moskvě do ulic vyšel velký dav demonstrantů, který provolával hesla proti válce. Některé protestní akce rozehnala policie. S mobilizací se nesmiřují ani další Rusové, kteří hromadně opouštějí svou zemi.

Trojí rozloučení s královnou

Ve filmu Nejtemnější hodina (2017) britský premiér Winston Churchill bojuje s tlakem svých appeaserských ministrů, aby přistoupil na vyjednávání s Adolfem Hitlerem. Nejdříve za ním přijde král, jenž mu oznámí, že má jeho plnou podporu. Pak Churchill uteče do londýnského metra, kde se setká s prostými Brity, kteří jsou ochotni bojovat do samého konce. Nakonec svým slavným projevem Nikdy se nevzdáme získá na svou stranu i parlament. Je to úsměvný sled scén, Churchill nikdy metrem nejel, ale vyjadřuje důležitou myšlenku o tom, co tvoří britský stát. Totiž koruna, lid a parlament.

Nesmíme si lhát. O Rusku ani o Evropě

Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.

Důchodcovo nedělní ráno

Probouzím se. Co se mi to zdálo za sen? Už nevím, zapomněl jsem. Stejně to nebylo nic zvláštního. To bych si pamatoval. Pomalu otvírám oči, obvyklé hravé stíny, které mi do pokoje vrhají žaluzie a roztančí se po nábytku a po posteli, se dneska nedostaví. Venku je mlžno, šedo, nic – a ve mně pošmourno a prázdno. Je totiž neděle a mám dost času, napadne mě, a ta myšlenka, okořeněná notnou dávkou ironie, se mi rozlévá v hlavě jako nějaká nezdravá chemikálie.

O mezích „spravedlivého“ jazyka

„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.

Není alternativa

Životní úroveň většiny lidí se propadá nejvíc v historii České republiky. Inflace je nejvyšší. Ceny základního životního standardu, jako jsou energie, letí na násobky. Trend je všude v Evropě podobný. Jen u nás je to všechno hlubší a horší. Petr Fiala má jednu z nejnižších podpor ze všech premiérů v Evropě. Podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi je jen 22 procent lidí spokojeno s tím, jak vláda řeší energetickou krizi. Zbytek jí vyčítá, že nedělá dost. Měla by to být doba, kdy podpora opozice prudce sílí a u vládní koalice naopak padá. Jenže nic takového se podle aktuálního průzkumu citované agentury Kantar pro ČT neděje. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Tolkienovi se ještě nikdo nevyrovnal

Nadnárodní konglomerát Amazon se rozhodl dobýt i Středozem. Koupil filmová práva a natočil nejdražší seriál všech dob. Cena jednoho dílu se odhaduje na 60 milionů dolarů. Mezi fanoušky J. R. R. Tolkiena se tato komercializace jeho díla nesetkala úplně s pochopením. Část se vylekala prohlášení, že Amazon chce vlastní Hru o trůny, tematicky značně odlišné dílo.

Svět bez práce, ale plný řečí

„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.

Británie musí měnit peníze, pasy i schránky. 2400 právníků změní i svůj titul

Po úmrtí britské královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních 70 let, se bude muset v Británii hodně věcí změnit – od bankovek přes poštovní schránky až po státní hymnu. Některé změny se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle britských médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Ale to bude zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na rozličné další změny.

Pro Alžbětu II. truchlily v dešti tisíce lidí. Nad palácem vyšla duha

I přes typicky anglické nevlídné počasí ve čtvrtek dlouho do noci před Buckinghamským palácem v Londýně truchlily pro královnu Alžbětu II. tisíce lidí. S postupující nocí dav prořídl, přibývala ale záplava květin a množství svíček, napsal list The Guardian. Déšť a lidé choulící se pod deštníky podle britských televizních stanic dokreslili tíživou atmosféru po úmrtí 96leté panovnice, která vládla 70 let. Po oznámení královnina úmrtí se nad Buckinghamským palácem objevila dvojitá duha.