Tag: Historie

Články k tagu

Makedonie prý přijme zeměpisný přívlastek, aby upokojila Řecko

Makedonie a Řecko významně pokročily ve vyjednávání o vyřešení sporu o její název. Makedonský premiér Zoran Zaev ve sředu oznámil, že jeho vláda je ochotná přijmout zeměpisný přívlastek k svému názvu. Země by se tak mohla nově jmenovat Severní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Horní Makedonie, což jsou některé z názvů, o nichž spekulují zejména makedonská média. Vyjednávání není nicméně ještě u konce.

Vychází středověká hra Kingdom Come, největší česká herní událost desetiletí

Stejně jako mají světy filmů a hudby své dlouho očekávané projekty, vycházejí ambiciozní tituly také v herní branži. Jeden takový v úterý na trh uvádí české vývojářské studio Warhorse, v němž působí autoři kultovní videohry Mafia. Vydání středověké hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance je největší domácí herní událostí tohoto desetiletí. Jeho vývoj si vyžádal více peněz než produkce nejdražších českých filmů.

Překvapení na ostrovech: Prastarý obyvatel Británie měl tmavou pleť, zjistili vědci

Tmavá pleť, kudrnaté vlasy, modré oči – tak vypadal podle nových zjištění britských vědců jeden z prvních moderních obyvatel Britských ostrovů. Důkazy k nečekaným závěrům přinesla rozsáhlá analýza DNA muže z Cheddaru. Aktuální výzkum poukazuje na to, že geny pro světlou pokožku se v evropské populaci rozšířily výrazně později, než se vědci doposud domnívali. O výsledcích výzkumu informovaly servery The Telegraph a The Guardian.

Stovky tisíc Řeků demonstrovaly. Proti Makedonii

Stovky tisíc Řeků v neděli v centru Atén protestovaly proti své vládě, která se snaží najít kompromis ve sporu o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Atény a Skopje se v posledních týdnech pokoušejí uzavřít dohodu, podle které by balkánská republika mohla přidat k označení Makedonie přívlastek Nová, Severní, Vardarská či Horní. Demonstranti použití slova Makedonie v jakémkoli budoucím jménu sousední země odmítají.

Tragédie urozeného světanápravce

V polovině osmdesátých let vzbudil v jinak dosti zatuchlých poměrech oficiálně vydávané literatury značnou pozornost historický román Antona Hykische Milujte královnu – byla jí Marie Terezie. Že šlo o překlad ze slovenštiny, český čtenář tehdy možná ani příliš nevnímal: slovenština ještě nebyla zcela cizí jazyk a slovenská literatura byla (pro české náfuky) tak trochu exotičtější verzí literatury české.

Monarchie je dobrá, ale obnovit se jen tak nedá

Kdybychom žili v monarchii, byli bychom ušetřeni nervů, které v těchto týdnech zažíváme (debata se konala před prvním kolem voleb). Zato bychom přinejmenším jednou ročně sledovali lidové veselice, které se v monarchiích konají při příležitosti panovničiných či panovníkových narozenin, těšili bychom se na křtiny v rodině, na svatby a takové věci.

Stalinistu Beriju vykreslil dokument na ČT v lepším světle. RRTV žádá nápravu

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) označila za zavádějící dokument odvysílaný Českou televizí o Stalinově muži Lavrentijovi Berijovi, který prováděl ve 30. letech na jeho rozkaz stranické čistky a stál za deportací kavkazských národů. Berija je vyobrazen v lepším světle díky vyzdvihování jeho předností, například organizačních schopností. RRTV to považuje za bagatelizaci jeho zločinů a žádá nápravu.

Nebezpečné Vánoce ve Zwettlu

Ladovské Vánoce zná každý. S koledníky ve sněhu, rozsvícenými kostely, vánočními ozdobami ze slámy a všechno obklopené černými lesy. Nepřipomínají nic, s čím bychom se mohli v běžném životě potkat, mají však připomínat atmosféru, kterou snad měly Vánoce v časech Josefa Lady. Existují někde na zemi taková místa, kde se dá setkat s ladovskou atmosférou ještě dnes?

Pod Kremlem se na rozkaz Putina otevře muzeum

V areálu moskevského Kremlu, který je památkou chráněnou UNESCO, vznikne možná podzemní muzeum nákladem téměř půl miliardy rublů (180 milionů korun). Podle agentury TASS o tom rozhodla správa Kremlu na přímý příkaz prezidenta Vladimira Putina. Muzeum má návštěvníkům prezentovat zbytky dvou klášterů ze 16. století, zbořených v počátcích éry bolševického diktátora Josifa Stalina.

Konec dítěte ideologické armády

Ratka Mladiče jsem nikdy nepotkal, zato jeho klonů dost. Podsaditých důstojníků různých armád v celé bývalé Jugoslávii. Měli vždycky podobný výraz i styl mluvy. Jistá přirozená autorita se jim nedala upřít. Byl to ten typ velitelů, které byste na vojně nechtěli potkat, když usnete na stráži. Mluvili obvykle pomalu a důrazně, stylem mužů, kteří nejsou zvyklí, že jim někdo odporuje nebo má jiný názor.

Dům evropských dějin v Bruselu vyděsil historiky. Expozici dělali marxisté, tvrdí

Expozice v Domě evropských dějin v Bruselu vyvolává od okamžiku, kdy byla v květnu otevřena, nesouhlasné reakce z řad odborníků. Vadí jim neomarxistická prezentace dějin a upozadění či zanedbání významných historických událostí. Skupina z Platformy evropské paměti a svědomí o výstavě napsala zprávu, o jejímž obsahu chce diskutovat s autory přímo na půdě Evropského parlamentu.

Praha v renesanci a její hvězda Ferdinand

V Dějinách ošklivosti, té krásné sbírce bizarností a hrůz Umberta Eca, zaujme obraz italské renesanční malířky Lavinii Fontany, na němž je zobrazena mladá žena v drahocenném šatu. Její tvář však není tváří dívky, ale spíš nějakého přízraku, kombinace lidských a zvířecích rysů, především srsti, jež pokrývá její kůži jako nějaké kočce, vlčici či snad sově.

Může za to Luther

Před pěti sty lety skončil středověk. Prozřevší mnich Martin Luther osvobodil člověka od jeho existenciální závislosti na církvi a zásadně přispěl ke vzniku moderního světa. Luterská revoluce však má i svou odvrácenou tvář, paralýza, k níž Západ dospěl, je jejím pozdním plodem.

Možná se nemusíme, ale pořád je to naše tlupa

Zcela nedoceněná – vyjma jejími zahraničními nepřáteli – je i ohromná geopolitická zásluha EU v nedávné minulosti. Zatímco členské státy se zaměstnávaly výše (minule – pozn. red.) uvedenými problémy, mír mezi národy západní Evropy a trvalý růst jejich blahobytu.

Lež, která otřásla světem

Bylo to před pěti lety v Petrohradě na tramvajové zastávce u Finského nádraží, pod Leninovým pomníkem, kterých je v tom městě pořád ještě plno. Tenhle připomínal, že tady Lenin vystoupil 3. dubna (16. 4.) 1917 po deseti letech v exilu z vlaku, do kterého ho před týdnem posadili v Curychu Němci. V jedné kapse čepici, kterou si koupil ve Stockholmu, měla štítek a měkký okraj, takže se do té kapsy dala strčit, říkalo se jí pak „leninka“.