Tag: umění

Články k tagu

GALERIE: Čeští umělci proměnili legendární Porsche v umělecké dílo. Vidět by mělo být i v ulicích

Současné české umění a automobilový design se spojily v uměleckém projektu KodlContemporary a Porsche. Díky tomuto nevšednímu spojení umění a designu vzniklo exkluzivně opravené Porsche 911 GT3 Touring. Barevný gradient exteriéru vytvořil výtvarník Jan Kaláb, autorem skleněných fragmentů v interiéru je pak designér Lukáš Novák. Trojici umělců doplnila fotografka Alžběta Jungrová, jejímž úkolem bylo zachytit výsledné dílo a vytvořit sérii snímků, kde bude hrát exkluzivně upravené Porsche hlavní roli.

Procházky, výhledy, koncerty. Budova filharmonie v Praze má být centrem života

Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) v únoru předá architektonickou studii Vltavské filharmonie, na jejímž základě by měly začít projektové práce pro povolení stavby. Ty by měly během tří let vyústit v její zahájení. Studie rozvíjí soutěžní návrh, se kterým studio BIG zvítězilo před rokem a půl v mezinárodní soutěži. S aktuálním stavem studie na tiskové konferenci v Praze s tím novináře seznámil zakladatel a kreativní ředitel studia BIG Bjarke Ingels.

Radostná velkolepost

„Nevím, jak to bude vypadat, nevím, kdy to bude hotové, a nevím, kolik to bude stát.“ Po takových slovech by většina lidí architekta rychle vyprovodila ze dveří, ne ale francouzský továrník, díky jehož trpělivosti vznikla ta vůbec nejvelkolepější z moderních vil na Azurovém pobřeží.

Slovenská ministryně kultury obnovila vztahy s Ruskem i Běloruskem

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (nominantka Slovenské národní strany SNS) rozhodla v uplynulém týdnu o obnovení komunikace i spolupráce s Ruskem a Běloruskem. Informaci přinesl slovenský web Pravda i ruská státní agentura TASS. Nová slovenská ministryně tak otočila o 180 stupňů postoj předchozího vedení resortu, které v březnu 2022 vydalo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nařízení o přerušení jakákoliv komunikace či spolupráce s Ruskem a Běloruskem.

První herečka souborů

„Věděl jsem, že musím sáhnout do nejvyšších pater, protože i když to byla malinká role, rozsahem zanedbatelná, peněz jsem za ni také nemohl moc nabídnout, byla důležitá – stála na ní pointa celého příběhu. Nutně jsem potřeboval herečku, která by během několika vteřin na tváři uhrála všechny emoce a bylo to uvěřitelné. A tak jsem se, s jistou bázní ovšem, ozval Janě Hlaváčové a ona naštěstí souhlasila.“ Takto vzpomínal režisér Jaroslav Dudek na natáčení televizní bakalářské povídky z osmasedmdesátého roku nazvané Moje nejhezčí vzpomínka na rok pětačtyřicátý.

Ferrari, jméno pro odvážné

Ti, kteří viděli upoutávku na nový snímek režiséra Michaela Manna Ferrari a poté i celý film, si možná pomyslí, že jde o kompozici zavádějící, jelikož trailer slibuje příběh závodní a sportovní, plný adrenalinu a krásných žen podporujících vzletnými frázemi o nutném vítězství své soutěživé muže v jejich úsilí dosahovat rekordů. Zatímco film je o něčem jiném. Ne že by rozpor příslibů filmových vábniček a hotových děl nebyl trvalou součástí filmového průmyslu, stálou hrou, na které kouzlo filmového mámení částečně stojí.

Šťastná trefa na závěr

Zásah štěstím, první francouzský film Woodyho Allena (88), může být i jeho filmem posledním, jakkoli neúprosně to zní. Ta „francouzskost“ je sice poněkud vynucena neblahými okolnostmi Allenovy situace, ale není v rozporu s jeho založením. Navzdory newyorskému domicilu (ale New York je celý svět) to vždycky byl poněkud „evropský“ režisér, kulturně mu byla Evropa vlastní a Evropa ho přijímala jako svého. Francie v tom měla zvláštní význam, protože s ní, tedy s představou o ní, byť již asi upadající, se spojuje jedna významná komponenta Allenova světa, již bychom mohli nazvat „savoir vivre“.

Thunbergová z bronzu stojí před univerzitou. „Zelené vymývání mozků,“ zlobí se místní

Univerzita v britském Winchesteru se kvůli bronzové soše švédské aktivistky Grety Thunbergové za 24 000 liber (téměř 800 tisíc korun) dostala pod palbu kritiky. Studenti prohlásili, že peníze, za které bylo umělecké dílo pořízeno, mohly být vynaloženy na smysluplnější ekologické závazky, a označili pomník za „zelené vymývání mozků“. Socha byla nakonec přestěhována od hlavního vchodu na odlehlé místo. Podle univerzity k tomu došlo z důvodu výměny podstavce za stabilnější, někteří místní obyvatelé tomu však nevěří

Mušle a sklobeton

Na začátku minulého století se v provinčním východočeském městečku potkal ambiciózní investor a talentovaným architektem a zkušeným stavbařem, což dalo vzniknout dílu významem přesahujícímu hranice rakouské monarchie. Dodnes vás po vstupu dovnitř doslova srazí na kolena. Uplynulý rok v české architektuře patřil Josefu Gočárovi. Respektive jeho pozapomenutým stavbám, kterým se podařilo navrátit nový život a dát jim staronovou podobu.

Jsem pro otevřené nebe

David Vávra vlaje naším časoprostorem jako pestrobarevný fábor: kde se objeví, tam oživí šedé zákoutí, tam poodhrne závoj všednosti, za nímž se zjeví nějaká pozoruhodnost. Herec, básník, vykladač, kreslíř, komik a tanečník a ovšem také architekt hravého a snivého typu. Jeho projevem je i tento rozhovor, v něž se setkaly dva principy, které se přitom tolerují a snad i respektují.

Tajemství zaniklých nádraží, o víře a historii a Máchovy intimní zápisky

Opuštěné železnice – vagony, lokomotivy, nádraží, točny, dílny i mosty – najdeme napříč kontinenty včetně Česka. Mnoho věcí, včetně těch velkých, se může vlivem okolností stát zcela zapomenutými. Objevte tato tajemná místa v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe, Africe, na Blízkém východě a také v Austrálii a na Novém Zélandu.

Z Kampy po letech zmizela socha mnicha – sektářského vůdce, který zneužíval žačky

Socha kontroverzního sektářského vůdce Sri Chinmoye zmizela z pražské Kampy. Pro Echo24 to potvrdil šéfkurátor Musea Kampa, v jehož majetku socha byla, Jan Skřivánek s tím, že socha byla odstraněna v týdnu před Vánoci. Podle jeho slov není ani tak důležité, jestli jde o sektářského vůdce, nebo meditujícího mnicha, socha ale nebyla umístěna v souladu s dobrou architektonickou praxí.

Knížka za osm set? To společnost nepřijme

Rozhovor o nakladatelské sezoně jsme vedli tři dny před Štědrým dnem, kdy nebylo známo, jak dopadla vánoční knižní sezona, tradičně nejsilnější v roce. Prognózy nebyly dobré. V Salonu Echa se sešli zástupci tří přístupů: za velké producenty končící šéfredaktor Euromedií Antonín Kočí, za ty střední šéfredaktor a jednatel nakladatelství Portál Martin Bedřich a za ty malé spolumajitel a redaktor nakladatelství Zeď Jan Dražan.

Tóny pro přelom roku

Krátce před změnou letopočtu se redaktor Týdeníku Echo ohlíží za hudební produkcí posledních dvanácti měsíců, aby z ní vybral tituly hodné doporučení širšímu publiku. Ten výběr je zcela subjektivní, možná nejvíc odpovídající potřebám stárnoucího ucha, které zatoužilo po mírném osvěžení. Město Asheville v Severní Karolíně není zrovna výrazné kulturní centrum, nedoneslo se mi ani, že by bylo výrazné čímkoli jiným. Ale hudební scéna je tam zřejmě silná, letos tam vznikly dvě výborné desky, hrají na nich z větší části titíž lidé.

V Evropě má hudba drama, jaké jinde nenajdete

V sobotu uplynulo 130 let od světové premiéry Dvořákovy 9. symfonie Z Nového světa. „Novosvětská“ je dodnes jednou z nejhranějších symfonií vůbec. Jak se čeští skladatelé mohli dostat tak vysoko? A co všechno z tehdejších hudebních vzmachů v nás zbylo? Nad touto otázkou jsme zasedli s klavíristou Radoslavem Kvapilem, znalcem díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Leoše Janáčka.

Z nebe se sypou datle a vločky fíků

Izraelský spisovatel Amoz Oz, který v těchto dnech před pěti lety zemřel, vstával v pět a ještě před ranní kávou se odcházel projít do Negevské pouště. Pane Ozi, proč to děláte? zajímalo mě v rozhovoru k jedné z příležitostí, kdy byl navržen na Nobelovu cenu. Odpověděl: Pomáhá mi to srovnat si věci do patřičných proporcí. Když pak v rádiu slyším politiky, jak se zaříkají nějakým nikdy a navždy, vzpomenu si na kameny v poušti, jak se smějí. Bez pouště za prahem, lítala jsem za podobným účelem před lety okolo Vánoc do Asie. Člověka to srovná do latě privátně i kulturně.

Kde všude se zpívá legendární „Tichá noc“? A co předcházelo jejímu vzniku?

Více než 200 let se v domácnostech, včetně těch českých, v období Vánoc zpívá jedna z nejznámějších koled. Dnes již tradiční "Tichá noc, svatá noc" byla přeložena do zhruba 300 jazyků a dostala se dokonce na seznam kulturního dědictví UNESCO. Takový věhlas si při jejím vzniku v roce 1818 její autoři Josepf Mohr a Franz Xaver Gruber zřejmě ani nedokázali představit. Jak ale koleda, která poprvé zazněla v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu nedaleko Salcburku, vznikla?

Cuká to se mnou, když slyším muziku

S Evou Adamczykovou jsme se sešli dva dny před finále nejsledovanější televizní relace StarDance. Měla napilno, ještě nebylo jasné, jak soutěž skončí (umístila se v ní nakonec na druhém místě). Měli jsme na sebe chvíli, chystala se zrovna na jednu ze svých posledních tanečních generálek, ale stihli jsme si toho nakonec hodně říct: především o koních. Ale i o jiných tématech. Ovšem to, že zbýval pouhý týden do vánočních svátků, jsme v tu chvíli neměli na mysli ani jeden.

Fascinující mytologie, čarodějnice na severní Moravě, skrytý rozměr míst

Anglické mýty zkoumají rané legendy pořímské Anglie, rozkrývají bohatství artušovských a romantických legend a poté se věnují anglickým lidovým hrdinům, zvířatům i duchům, kteří v této zemi strašívali. Kniha je průzkumem fascinující mytologie, jež se stala základem jedné z nejstarších kultur světa. Michael Kerrigan: Anglické mýty, přeložil Lubomír Košnar, Universum, 224 str.

Sázka na staré

Přestavby, rekonstrukce, konverze, dostavby a všemožné další způsoby nakládání s již existujícími stavbami jsou už nějakou dobu hlavními tématy globální architektury – tu českou nevyjímaje. Nová publikace ukazuje, jak rozmanité mohou být architektonické přístupy k opravám a přestavbám starých domů pro bydlení.

Ze života inženýrů s pistolí

Konec roku je ve filmovém průmyslu sezona událostí. Premiérovaná jsou díla, od nichž se očekává, že by mohla zaujmout lidi, kteří hlasují v různých výročních cenách, nejlépe Oscarech. Letos by se mezi ně asi měl počítat i Zabiják, nový film známého amerického režiséra Davida Finchera, který se po krátkém uvedení v amerických kinech (především kvůli splnění kritérií přijatelnosti na Ceny akademie) objevil v nabídce streamovací služby Netflix. Je to dílo v různých ohledech příznačné – pro svého tvůrce, firmu, která ho zaštítila, i momentální stav Hollywoodu, znejistělého až na hranici paralýzy.

Takový neeurocentrický příběh zasvěcení

Když před dvěma lety získal Nobelovu cenu za literaturu Abdulrazak Gurnah, ve zdejších mediálních kruzích ho nikdo neznal. Ti, kdo se uchýlili k statistice, konstatovali, že je šestým africkým a čtvrtým černošským takto poctěným spisovatelem v historii; ti, kdo se spolehli na zpravodajské weby, uvedli, že mezi jeho hlavní témata patří vykořeněnost, střet kultur, dopady kolonialismu a osudy uprchlíků. Teď však česky vyšel – s hodně odborným doslovem Aleny Dvořákové – jeho román Ráj, a skýtá se tak skvělá příležitost o něco přístupněji mnohé doplnit, nebo i poopravit.

Starý rozhovor BBC zřejmě odhalil skutečné jméno streetartového umělce Banksyho

Britská veřejnoprávní vysílací společnost BBC našla starý rozhovor s Banksym, který nikdy nebyl odvysílán celý a který patrně odhaluje křestní jméno záhadného streetartového umělce. Ten sám v dotyčném rozhovoru z roku 2003 tvrdí, že se jmenuje Robbie. V rozhovoru, který byl dnes použit pro zvláštní díl podcastu The Banksy Story, se novinář BBC tvůrce graffiti zeptal, zda jeho jméno je Robin Banks, na což umělec odpověděl: „Je to Robbie“.

Švabinského olej Splynutí duší se vydražil za 15,872 milionů korun, je to autorův rekord

Za 15,872 milionu korun včetně dražební přirážky se v neděli v aukci v pražském Obecním domě prodal olej Maxe Švabinského Splynutí duší. Obraz z roku 1901 odborníci považují za stěžejní dílo českého symbolismu. Je to autorův rekord v tuzemských aukcích, řekl ČTK Miloš Svoboda z pořádající společnosti European Arts Investments. Vyvolávací cena díla byla deset milionů korun. Milionovou hranici v nedělní aukci podle Svobody překonalo devět děl ze 190 aukčních položek.

Slovenská nej

Už podvaadvacáté se u našich východních sousedů udělovala ocenění za nejlepší stavby posledních let. Výběr oceněných realizací slouží jako dobrá sonda do stavu tamního architektonického prostředí. Před hodnocením výsledků jakékoli soutěžní přehlídky týkající se architektury je potřeba si uvědomit jednu (neradostnou) věc. A sice tu, že hodnocené realizace reprezentují jen velmi, velmi malý vzorek celkové stavební produkce dané země.

Cena za architekturu 2023: lávka v Litomyšli, mlýny v Pardubicích nebo památník Mašínů

Hlavní cenu v soutěži Česká cena za architekturu (ČCA) dnes porotci udělili za návrh lávky v Litomyšli autorům z ateliéru Ehl & Koumar architekti. Ve finále letošního 8. ročníku ročníku porota vybírala mezi šesti díly. Vítězové Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Ladislav Dvořák a Ladislav Šašek i další finalisté se etablovali z 31 nominovaných prací, které Česká komora architektů (ČKA) představila na nominačním večeru letos v červnu. Výsledky vyhlásili organizátoři soutěže na galavečeru konaném v pražském Fóru Karlín.