Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal osobností letošního roku podle časopisu Time. Ukrajina od února čelí ruské invazi a Zelenskyj, který v čele země stojí od roku 2019, je od té doby symbolem ukrajinského odporu. Magazín při ocenění symbolicky vzpomněl i na nezlomného ducha Ukrajiny.
Nový majitel Twitteru Elon Musk, který již od svého nástupu do funkce změnil na oblíbené sociální síti řadu věcí, se chystá udělat další revoluční krok. Hodlá totiž zveřejnit interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody projevu. Informoval o tom web Fox News. „Soubory Twitteru o potlačování svobody projevu budou brzy zveřejněny na samotném Twitteru,“ napsal v pondělí Elon Musk na Twitteru. „Veřejnost si zaslouží vědět, co se skutečně stalo,“ dodal. Kdy konkrétně ke zveřejnění souborů dojde ale neuvedl.
Excentrický miliardář a nejbohatší muž na světě Elon Musk si našel nového soupeře: technologického giganta Apple. Americká technologická společnost Apple už prakticky přestala inzerovat na twitteru, uvedl majitel této sociální sítě Elon Musk s otázkou, zda „nenávidí svobodu slova?“ Apple se tak zařadil po bok narůstajícího počtu společností, které po změně majitele nechtějí Twitteru platit za reklamu. Apple navíc podle Muska twitteru pohrozil, že ho vyřadí ze svého obchodu s aplikacemi.
Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.
Lidé z okolí ukrajinského města Balaklija, které nedávno v rámci severovýchodní protiofenzívy osvobodila ukrajinská armáda, vypověděli o životě za ruské okupace. „Přišli jsme k nim, zeptali jsme se jich: Co tady děláte? A oni na to: Putin nám slíbil dům a dva otroky pro každého,“ uvedli obyvatelé vesnice Verbivka.
„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.
V současných diskusích o svobodě projevu kupodivu málokdy zaznívá, že existuje legitimní, tradiční způsob omezení svobody projevu, a to občanskoprávní žaloby. U nás typicky na ochranu osobnosti, v jiných právních systémech jiné na podobném principu. Nejde o mocenský zásah státu, ale o obranu jednotlivce, který přesvědčí soud, že je šířením nepravdivé informace osobně poškozen. Ale efekt může být tentýž – umlčení nějakého hlasu. Americký systém se od našeho liší v jednom praktickém ohledu – tamní porotní soudy jsou ochotny přiznávat jako odškodné částky, jež mohou být likvidační.
Mezi svobodomyslným Bartošem roku 2016 a Bartošem, spolupachatelem cenzury, roku 2022 leží dvoje úspěšné volby a jedno ministerské křeslo. Tak málo stačí k tomu, aby člověk zapřel sám sebe. „Ten, kdo se ve jménu dočasného bezpečí vzdává podstatné svobody, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečnost,“ řekl kdysi jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin a dnes se ten citát hojně používá, aniž by někdo řešil kontext, ve kterém ten názor vznikl.
V časech, ve kterých jsou zpochybňovány a revidovány všechny dosavadní normy, formy vztahů mezi lidmi, a zpochybňován je dokonce každý jednotlivě, není od věci se pokusit některé pojmy definovat. Některé věci dokonce kodifikovat. Udržet pojem manželství pro vyjádření svazku muže a ženy nemusí a také neznamená zpochybnění jiných mezilidských vztahů třeba mezi muži nebo jen mezi dvěma ženami. Ty mají nepochybně také svou hodnotu a tu by také neměl nikdo zpochybňovat a minimálně z praktických důvodů je dobré různé vztahy rozlišovat.
Společnost Meta Platforms vlastnící Facebook zablokovala účet českého lékaře a zlatého medailisty z olympijských her Lukáše Pollerta. Účet mu smazala v pátek, a přestože se Pollert odvolal, společnost zatím nereagovala a účet mu nevrátila. Sama důvody neuvedla. Problematické však může být Pollertovo přemítání o rovnosti mužů a žen, či přiložená fotografie s malými dětmi. Pollert pro Echo24 uvedl, že ve svém příspěvku nevidí nic problematického.
Francouzské město Grenoble uvolnilo pravidla týkající se plaveckých úborů ve veřejných bazénech, takže od června se budou smět ženy koupat i v jednodílných plavkách zahalujících celé tělo, takzvaných burkinách, nebo naopak bez horního dílu plavek s odhalenými ňadry. V pondělí o tomto kontroverzním kroku rozhodla rada města. Ve Francii téma burkin, které z náboženských důvodů nosí některé muslimky, rozděluje společnost a vyvolává ostré debaty.
Bulvární událostí měsíce je soud hollywoodských hvězd a bývalých manželů Amber Heardové a Johnnyho Deppa. V roce 2018 vyšel v deníku The Washington Post komentář, ve kterém Heardová popisuje, jak zažívala domácí násilí. Deppa, za kterého byla tehdy vdaná, v něm přímo nejmenuje, ale z kontextu je jasné, že má na mysli jeho. Depp byl následně vyobcován ze slušné společnosti a vyhozen z Pirátů z Karibiku, filmové série, jejíž byl hlavní tváří. Depp tvrdí, že se žádného násilí nedopustil, naopak že Heardová týrala jeho.
V těchto dnech přichází do prodeje nový román Kateřiny Tučkové. Spisovatelka, dramatička a kurátorka psala podle svých slov knihu Bílá Voda s přestávkami deset let, během nichž však nezahálela, stačila vydat Fabriku, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru, knižně a posléze také na divadelních prknech představit hru Vitka, přispěla k sepsání souboru medailonů Hrdinky / Příběhy významných českých žen, a mezi tím vším ještě stačila vystavět literární svět pro hrdinku své nové knihy, svéráznou řeholnici Evaristu.
Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.
Hojně diskutovanou personou se v Česku stala pražská učitelka Martina Bednářová, žáci si ji nahráli, když jim v hodině slohu vykládala o tom, jak o válce na Ukrajině všichni – kromě tzv. alternativních médií – lžou, nic strašného se v té zemi neděje, hrůzných zločinů se naopak dopouštějí ukrajinské jednotky na Donbasu a tak dále a tak podobně. Mezi částí uživatelů sociálních sítí nachází učitelka Bednářová zastání jako oběť potlačování svobody slova, sama argumentuje podobně, mluví o „popření demokratických svobod“ a „bezprecedentním omezení slova a názoru“.
Nejbohatší člověk světa Elon Musk v mnohém převzal po Donaldu Trumpovi titul Krále Twitteru – poté, co bývalého amerického prezidenta sociální síť vykopla. Podobně jako Trump je na Twitteru evidentně závislý. Stejně jako Trump často tweetuje neuváženě a infantilně. Kvůli některým tweetům ho vyšetřovala americká Komise pro cenné papíry. Například když napsal, že stáhne svou automobilku Tesla z burzy a za každou akcii zaplatí 420 dolarů
Covidová epidemie odeznívá, na oslabenou verzi viru si pomalu zvykáme a naši pozornost dávno upoutaly jiné krize, například rakety pršící na Ukrajinu. Ale každá taková událost po sobě zanechává trvalejší stopy a jednou z těch stop v případě covidu byla další digitalizace světa. Najednou se osobní vyřizování záležitostí stalo příliš rizikovým a bylo nutno hledat jiné způsoby, jak fungovat.
Trvalkou veřejné debaty v západním světě je regulace projevu na sociálních sítích, kde se velká část té veřejné debaty odehrává. Podle některých tím byla fakticky zprivatizována, společnost předala kontrolu nad veřejnou výměnou názorů několika mocným firmám. Existují důvody k nim necítit velkou důvěru.V uplynulém týdnu však koupil necelých deset procent společnosti známý miliardář Elon Musk, postava známá, v ledasčem jistě rozporná. Stal se tak nejvýznamnějším akcionářem Twitteru.
Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.
Dobrých zpráv není dost nikdy, v posledních týdnech zvlášť. Jedna dobrá přišla ve středu z Finska. Poslankyně Päivi Räsänenová a luteránský biskup Juhana Pohjola byli u soudu zproštěni obžaloby z podněcování nenávisti. Räsänenová, bývalá předsedkyně Křesťanských demokratů (dnes malá opoziční strana), na svém twitterovém účtu před necelými třemi lety citovala z Nového zákona pasáž proti homosexualitě.
Válka na Ukrajině je už dnes v jednom důležitém ohledu horší než války v Jugoslávii: útok se neudál při dělení jednoho státu, v rámci jakéhosi „majetkového vypořádání“ mezi státy nástupnickými. Je to útok jaderné mocnosti na slabšího souseda. Ve chvíli, kdy si agresor ze země se 40 miliony civilistů udělá střelnici, není příliš taktní někde v dalekém bezpečí diskutovat o chybách, které se třeba dopustila vláda napadené země a její zahraniční spojenci.
Po prudkém přelomu v roce 2020 se začíná ukazovat, že Západ vkročil do dalšího stadia své autolýzy, to jest rozkladu vlastními silami (mnohem závažnějšího, než byla nedostatečná reprodukce jeho obyvatel v posledních dekádách). Víceméně nezávisle na kořeni jeho bytí hlodá „hygienismus“, přinášející medicínskou diktaturu s potlačením dosavadních svobod, kulturní války vedené extrémním genderismem a „rasismem naruby“, a extrémní environmentalismus, chápající lidi na planetě v podstatě jako nežádoucí.
Jeden den česká vláda slibuje, že uvolní proticovidová opatření od 1. dubna, druhý den, že by se s návratem k normálu mohlo začít už někdy v březnu. Aby měla zbraně pro předpokládanou vlnu infekce na podzim (!), prosazuje novelu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. Nebýt obstrukce Okamurovy SPD, dosti drastická novela pandemického zákona by už sněmovnou prošla, aniž ta norma stačila vejít do povědomí veřejnosti.
Kauza světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće, kterého u protinožců zadrželi a hrozili mu deportací, jelikož nebyl očkován proti koronaviru, upoutala pozornost celého světa k australskému covidovému režimu. Austrálie je fascinující případ. Během pandemie byl transatlantický prostor srovnáván s Dálným východem. Zatímco asijské státy pomocí lockdownů dokázaly víceméně covid zvládnout a vyhnout se velkým ztrátám na životech, Západ do velké míry lockdowny dosáhl leda rozvratu veřejných financí a mrtvým se stejně nevyhnul.
Hipsterský Rasputin, to je jedna z přezdívek Jacka Dorseyho, zakladatele a do pondělí šéfa Twitteru. Dorsey se v Silicon Valley vymykal. Jeho vizáž působila nepatřičně i v uvolněném prostředí technologických firem. Téměř vždy neformálně oblečený, s plnovousem a kroužkem v nose působil spíše jako komparzista z filmu o hippies než vůdčí osobnost sociálních sítí.
Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.
Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.
ÚHEL POHLEDU: Máme pár dní do voleb a mezi tématy, která se v kampani téměř neobjevila a která přitom mají potenciál určovat naši budoucnost, jsou vedle např. inflace, migrace a Green Dealu také nové formy cenzury. Naše Společnost pro obranu svobody projevu, která nasbírala již 30 tisíc podpisů na petici s požadavky na politické strany, se na ně letos v létě znovu obrátila s pěti otázkami.
Čínský režim se rozhodl přísně regulovat chování mladých lidí na internetu a také obsah, který tam konzumují. Drasticky – na tři hodiny týdně – omezil dobu, po niž mohou čínští uživatelé hrát on-line hry, nakázal čínským poskytovatelům připojení, aby zamezili šíření obrazů „zženštilých mužů“, snaží se omezovat projevy kultu celebrit, dva jeho předměty ze sítě dokonce vymazal.
Bezprostředně po jedenáctém září mohli lidé mnohokrát slyšet a číst, že na Světové obchodní centrum útočili lidé, kteří „nenávidí naši“ svobodu. Pořádaly se koncerty, jejichž smyslem bylo dát najevo teroristům, že Západ se svého svobodného životního stylu nevzdá. No. Dá se říct, že dnes už víme, jak to dopadlo. Mnoho lidí (včetně mě) se vzrůstajícími obavami sleduje postupnou přeměnu Západu v jakousi „společnost dohledu“, v níž soukromí jednotlivce prakticky přestává existovat.
