Tag: svoboda

Články k tagu

Společnost pro obranu svobody projevu píše Fialovi: Některé kroky vnitra sklouzávají k cenzuře

Společnost pro obranu svobody projevu zaslala premiéru Petru Fialovi (ODS) otevřený dopis, v němž se ohrazuje proti nedávným aktivitám ministerstva vnitra Víta Rakušana (STAN). Kroky jako snaha o monitoring nálad ve společnosti, návrh zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online nebo boj s dezinformacemi podle autorů dopisu začínají připomínat některé cenzurní praktiky. Redakce Echo24 přináší úplné znění dopisu.

Svoboda projevu a její nepřátelé

Ta scéna působila trochu jako z nějaké hry Václava Havla. Elise Stefaniková, republikánská členka Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, se opakovaně ptala rektorek tří z nejvýznamnějších amerických univerzit (Harvardu, MIT a Pensylvánské univerzity), jestli jsou výzvy ke genocidě židů na jejich školách považovány za porušení kodexu chování a projev šikany a zastrašování.

Senát křísí snahu chránit hotovost i právo být offline

Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.

Přicházíme o svobodu, myslí si Češi. Obavu z budoucnosti má kvůli tomu 60 procent lidí

Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát.

Rushdie po pobodání nevidí na oko. V Německu dostal cenu a vyzval k obraně svobody slova

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie převzal Mírovou cenu německých knihkupců za své literární dílo a odhodlání čelit nebezpečí, jelikož pokračuje v psaní navzdory desetiletím hrozeb i násilí. Při přebírání prestižního ocenění ve Frankfurtu nad Mohanem vyzval k bezpodmínečné obraně svobody slova, napsala dnes agentura AP. „Žijeme v době, o které jsem si nikdy nemyslel, že ji budu muset zažít,“ řekl podle agentury DPA šestasedmdesátiletý Rushdie.

Evropský komisař, který zneužije i Hamás

Nikdy nenecháš vážnou krizi, aby proběhla jen tak (myšleno aniž bys ji využil pro své starší cíle) –⁠ touto zásadou, formulovanou Rahmem Emanuelem z Obamova Bílého domu, se dnes patrně řídí i v Evropské komisi. Komise už několik měsíců otevřeně brojí proti síti Twitter (nově X). Majitel sítě Elon Musk sám sebe definuje jako „absolutistu svobody projevu“, což Evropské komisi a většině dnešního establishmentu velice vadí.

Vláda omezuje svobodu v práci

Je to přesně jedenadvacet let. V září 2002 levostředová vláda socialistického premiéra Vladimíra Špidly zakázala prodej nebaleného krájeného pečiva. Tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková tento nápad hájila tím, že to po nás v rámci směrnice o zdraví žádá Evropská unie. Že je to regulace Bruselu. Jenže každý, kdo cestoval po Evropě, mohl na vlastní oči vidět, že je to naprostý nesmyl. Představa, že by třeba v takových gurmánských baštách jako Paříži nebo Římě byly croissanty nebo chleba v igelitu, byla na první pohled zcela absurdní.

Harvard je nejhorší americká škola ve svobodě projevu, tvrdí nadace

Americká Harvardova univerzita je podle žebříčku Nadace pro práva a projev jednotlivce (FIRE) nejhorší americká vysoká škola, co se týče poskytované svobody projevu. Podle organizace je situace na škole „otřesná“. Na dno Harvard letos poslalo to, že devět tamních profesorů a výzkumníků čelilo hrozbě trestů za to, co napsali nebo řekli, sedm z nich pak bylo skutečně potrestáno. Informuje o tom server New York Post.

Peterson se rozhodl, že nenastoupí převýchovu. „Kanada šlape po Bohem dané svobodě projevu!“

Kanada pošlapává mé Bohem dané právo na svobodu projevu a vláda Justina Trudeaua stojí v čele nově probuzeného útoku na naše základní lidské svobody, napsal slavný klinický psycholog, spisovatel a profesor Jordan Peterson pro deník The Telegraph. "Nikdy jsem si jako profesionální a praktikující klinický psycholog nemyslel, že bych se mohl stát obětí čím dál více cenzurujícího kanadského státu," uvedl Peterson v komentáři pro britský konzervativní deník.

Staré dobré rouhání, model 2023

Dánská vláda, jinak ve věcech migrace a kulturního vývoje celkem rozumná, se rozhodla k těžko uvěřitelnému kroku: navrhne zákon, jenž by veřejné pálení svatých textů prohlásil za trestný čin a trestal jej potenciálně i vězením. Už i pokuta by byla dost špatná, ale vězení? Oficiálně se mají chránit různé svaté texty, bible, tóra i korán, ale prakticky jde samozřejmě jen o ten korán. Žádné jiné náboženství totiž mír v Dánsku a bezpečnost dánských občanů v cizině neohrožuje. Veškeré to pokorné přihrbení před tyrany a jejich korány se týká islámu.

Je čas zakázat The New York Times, volá zastánce svobody projevu Musk

Miliardář a jeden z nejmocnějších lidí na planetě Elon Musk se často snaží prezentovat jako veliký obhájce svobody projevu. Když kupoval sociální síť Twitter, v současnosti přejmenovanou na X, vysvětloval své rozhodnutí mimo jiné tím, že chce z Twitteru vytvořit jakési digitální náměstí, kde se bude moci každý svobodně vyjadřovat. Všechno má ale zřejmě své hranice, neboť ve nedávném příspěvku na své síti volal po zákazu amerického levicového deníku The New York Times.

Holá svoboda projevu nestačí

I politický život podléhá módám. Není nutné, aby se nějaký problém přímo vyřešil. Problém islámského terorismu rozhodně není vyřešen, stejně jako problém ilegální migrace do Evropy; počty zadržených naopak v posledních měsících stoupají. Rozhodně nikdo nevyřešil válku na Ukrajině. Ale spotřebitelské chování je neúprosné. Lidé se některých témat prostě přejedí a chtějí něco nového. Boj proti dezinformacím a na něj navázaný boj proti boji proti dezinformacím teď jako by vstupovaly do tohoto stadia. Ne že by organizace zasvěcené tomuto boji vymizely, kola se točí dál.

Rozsudek ostrý jako prásknutí bičem

Musíme se ještě vrátit k případu „dezoláta“ Tomáše Čermáka. Tomu minulý týden Vrchní soud v Praze potvrdil neuvěřitelných 5,5 roku nepodmíněně za vývody, jichž se dopouštěl loni na jaře během přijímání novely pandemického zákona. Leckterému našemu čtenáři asi věty „Nemůžeme chodit každý týden někam protestovat a mrznout tam. Uděláme plán, musíme se spojit všichni a udělat pořádný uragán. (...) Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“ budou připadat trestuhodné. Ale taky je tu nějaká judikatura. A ta z drastického trestu pro Čermáka dělá justiční skandál prvního řádu.

Bidenův úřad tlačil na mazání příspěvků. Soud mu to zamezil

Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích.

Český velvyslanec se zastal Pipi Dlouhé punčochy, odmítá přepisování knih

Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka nepovažuje za dobrý nápad návrhy odstranit z populárních dětských knížek o Pipi Dlouhé punčoše možné rasistické formulace. V aktuálním komentáři pro deník Die Welt napsal, že jako Čech se zkušeností z komunistického režimu takovou debatu v Německu sleduje s údivem. Velvyslanec ve svém názorovém sloupku odkazuje na někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a na jeho esej Slovo o slovu.

„Politicky korektní James Bond je komický.“ Svoboda slova na Západě je v ohrožení, řekl Rushdie

Indicko-britský spisovatel a autor kontroverzního románu Satanské verše Salman Rushdie poděkoval svým zachráncům, převzal cenu za odvahu a varoval před slábnoucí svobodou slova na Západě. Poprvé od loňského srpna, kdy přežil pokus o atentát, tak romanopisec vystoupil na veřejnosti a nečekaně se zúčastnil galavečera amerického PEN klubu v New Yorku. Spisovatel zde převzal cenu za odvahu, varoval před slábnoucí svobodou slova a kritizoval cenzuru knih Iana Fleminga, Roalda Dahla a Agathy Christie.

Nestačil by zákaz vyučování?

Jistá paní učitelka ze základní školy podle žalobce z Prahy 6 spáchala trestný čin, když před žáky při vyučování českého jazyka obhajovala válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Mluvčí městského státního zastupitelství sdělil, že její skutek bude posuzován jako popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za což jí hrozí půl roku až tři roky vězení.

Svoboda projevu za 787 milionů dolarů

Měl to být mediální soud století, ale publikum si musí nechat zajít chuť. V den, kdy měl spor Fox News a výrobce hlasovacích zařízení Dominion začít, oznámil soudce, že obě strany dosáhly dohody. Vypadá dobře pro Dominion, co se týče finanční částky – 787 milionů, největší v dějinách. A dobře pro Fox, co se týče ostatního – nikdo se nemusí na obrazovce omlouvat. Obě strany měly své důvody. Fox se chtěl vyhnout dlouhému soudu, při němž by ještě vyšlo najevo kdovíco, a hlavně, jak už potvrdil soudce, by byli předvoláváni k veřejné svědecké výpovědi jeho hvězdy z obrazovky a nejvyšší šéfové

Donucovací kapitalismus po česku

Sága s odvoláváním Miroslava Ševčíka z čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické dospěla do bodu, z něhož jedna ze stran už nevyjde bez ztráty tváře. Skoro vzápětí poté, co senát fakulty svého děkana podpořil, takže špinavá práce (sundat Ševčíka si přeje ministr školství s velkými médii) přechází na rektora VŠE Petra Dvořáka a akademický senát, připojila se k honu na Ševčíka i Česká spořitelna. Ta VŠE přispívá finančním darem a pokračovat v tom bude, jen když škola Ševčíka odvolá. Tady někdo úplně vypadl z role.

Evropská unie chystá konec svobody

Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.

Kdo se bojí bezpečí?

Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.

Komisařko Jourová: ne Polsko, ale Německo a Česká republika

Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně.

Když jsme ještě věřili ve svobodu projevu

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Musk zveřejní interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody. „Veřejnost to musí vědět“

Nový majitel Twitteru Elon Musk, který již od svého nástupu do funkce změnil na oblíbené sociální síti řadu věcí, se chystá udělat další revoluční krok. Hodlá totiž zveřejnit interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody projevu. Informoval o tom web Fox News. „Soubory Twitteru o potlačování svobody projevu budou brzy zveřejněny na samotném Twitteru,“ napsal v pondělí Elon Musk na Twitteru. „Veřejnost si zaslouží vědět, co se skutečně stalo,“ dodal. Kdy konkrétně ke zveřejnění souborů dojde ale neuvedl.

„Nenávidíte svobodu slova?“ Musk kritizuje Apple a přemýšlí o vlastních smartphonech

Excentrický miliardář a nejbohatší muž na světě Elon Musk si našel nového soupeře: technologického giganta Apple. Americká technologická společnost Apple už prakticky přestala inzerovat na twitteru, uvedl majitel této sociální sítě Elon Musk s otázkou, zda „nenávidí svobodu slova?“ Apple se tak zařadil po bok narůstajícího počtu společností, které po změně majitele nechtějí Twitteru platit za reklamu. Apple navíc podle Muska twitteru pohrozil, že ho vyřadí ze svého obchodu s aplikacemi.

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.

O mezích „spravedlivého“ jazyka

„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.

Paranoikův konec

V současných diskusích o svobodě projevu kupodivu málokdy zaznívá, že existuje legitimní, tradiční způsob omezení svobody projevu, a to občanskoprávní žaloby. U nás typicky na ochranu osobnosti, v jiných právních systémech jiné na podobném principu. Nejde o mocenský zásah státu, ale o obranu jednotlivce, který přesvědčí soud, že je šířením nepravdivé informace osobně poškozen. Ale efekt může být tentýž – umlčení nějakého hlasu. Americký systém se od našeho liší v jednom praktickém ohledu – tamní porotní soudy jsou ochotny přiznávat jako odškodné částky, jež mohou být likvidační.