Možná na to mají nějaký ďábelský průzkum veřejného mínění, který doporučuje mlčet, moc toho neříkat, něco malého přidat na jednorázové, ale neřešící dávce a hlavně, hlavně raději nic nedělat než něco pokazit. Jinak si nelze vysvětlit pasivitu vlády Petra Fialy, která čelí největší inflaci a s ní spojenému zdražování v novodobé historii země.
To, co se odehrává v Praze kolem obvinění ze zločinného spolčení a korupce, jehož ústřední figurou je dnes už bývalý náměstek primátora a člen vládní STAN Petr Hlubuček, není komunální příběh, ale první vážný personální problém vlády Petra Fialy. Nejde o Hlubučka, který skončil ve vazbě kvůli riziku útěku a ovlivňování svědků. Ani o předsedu STAN, prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana, kterého kvůli odpovědnosti za Hlubučka vyzývá k rezignaci opozice v čele s obžalovaným Andrejem Babišem.
Uplynulý týden byl naditý úmrtími významných mužů, zemřeli izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua, český herec Stanislav Fišer či francouzský herec Jean-Louis Trintignant. O každém z nich by mohl a měl vzniknout samostatný text. Leč zmiňme je pouze výčtem, jelikož ani víkendová listina důležitých připomenutí není krátká – slaví se totiž několikero významných kulatin. Nízká čísla vynechám. A vzpomenu jen vyšší karty, konkrétně osmdesátiny skladatele a zpěváka Paula McCartneyho.
Tento týden dorazil i do České republiky jeden nebezpečný trend postihující poslední roky země vyspělého Západu. Vlády na Západě se, jak známo, upsaly boji s klimatickou změnou a emisemi skleníkových plynů. V Evropské unii ještě nad tím, aby vlády nepolevovaly, bdí Evropská komise. Přesto jsou tu soudci, kteří své vlády tlačí k tomu, aby na nesmírně nákladné a protidemokratické cestě za uhlíkovou neutralitou ještě přidaly do kroku.
Chod světa se řídí tajemně, takže v ten samý den, kdy parašutisté v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje vedli svůj poslední boj, se o nějaký kilometr dál, ve vinohradské porodnici, narodilo dítě, které se o nějakou dobu později stalo básníkem a už jím zůstalo. Takhle by třeba mohl začínat nějaký román, ale já tím začnu jen krátké připomenutí, že tím básníkem, který se zítra dožívá osmdesáti let, je Ivan Wernisch.
Minulý týden se na americké scéně odehrávalo docela dost důležitých věcí – výbor Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování útoku na Kapitol 6. ledna 2021 zahájil veřejná slyšení, u obydlí soudce Nejvyššího soudu Kavanaugha byl zadržen ozbrojený muž, který přiznal, že chtěl soudce zavraždit, v San Franciscu byl ve zvláštních odvolávacích volbách odvolán progresivistický státní zástupce Chesa Boudin, doznívaly zprávy o masové střelbě v texaském Uvalde a přicházely nové o naštěstí zmařeném pokusu jinde.
Česká Aliance pro rodinu se stala terčem útoku členky Fialova kabinetu. Ministryně Helena Langšádlová se od této malé konzervativní neziskovky distancovala, prý ten spolek „je napojen na Putinův režim“. Konstrukce je to divná už na první pohled, ředitelka aliance je ženou Romana Jocha, který kdysi prezidenta Klause nazval kremlofilní bábou. Nezdá se, že by jinou trpěl doma. Alianci dostala do řečí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. Ta zřejmě věří všemu, co píše polská Gazeta Wyborcza.
Báchorkám o ruské denacifikaci Ukrajiny mohli věřit jen úplní hlupáci, ale ti se vždycky najdou. Těžko od nich očekávat nějakou sebereflexi, ale přece jen pro ně musí teď být poněkud prekérní srovnat si skutečnost, že jejich velký denacifikátor, tedy Putin, před pár dny přiznal, že ve válce, kterou rozpoutal, nejde o nic jiného než o zabrání území, na které má Rusko podle něj nárok.
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
Od minulého týdne, kdy v severočeském Varnsdorfu byla otevřena kavárna s dětským koutkem pojmenovaná Stalinka, mi kronikářova slova znovu táhnou hlavou.
Tažení proti spalovacím motorům v osobních autech probíhá souběžně po dvou kolejích. Jednu jsme tento týden viděli v Evropském parlamentu, když odhlasoval zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Druhá se v takovou chvíli dostává do stínu. Je to příprava nové emisní normy E-7, kterou její tvůrci chtějí dotáhnout letos, tedy během českého předsednictví EU. Norma stanoví pro auta limity emisí nikoliv zdravotně nezávadného CO2, ale skutečně zdraví škodlivých částic.
Případy masové střelby ve Spojených státech jsou svým způsobem živnou půdou nacionalismu – pro nás. Člověk si uvědomí, že je příslušníkem jiného národa. Že není nucen k takovým událostem zaujímat stanovisko, protože u nás nejsou. A je to pravice, která se v těchto situacích ocitá v horší pozici. Protože přijala za svou totemickou obranu práva na držení střelných zbraní. Na jejich mluvčích je vidět, že se necítí komfortně.
Věřil by někdo, že i Němci dokážou zfušovat volby tak, aby byly zralé na zrušení? V Berlíně, hlavním městě spolkové republiky a současně hlavním městě wokismu pro střední Evropu, se to stalo. Loni v září se tu při celostátních volbách vyskytlo tolik administrativních chyb, že prozatím v šesti z dvanácti volebních okrsků Berlína není vyloučeno opakování voleb. Polehčující okolností je, že Berlíňané toho dne volili souběžně do spolkového a zemského sněmu, do místních zastupitelstev a v referendu o vyvlastnění majitele nemovitostí Deutsche Wohnen.
V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.
