Komentáře - 31. prosince

Rok 1 s Fialou – a potřeba korekce

Petr Fiala končí první rok u vlády a bilancuje. Je to rok pro posudek vlády –⁠ její srovnávání s vládami předchozími –⁠ ne zrovna optimální, protože krajně netypický. Válka na Ukrajině a energetická krize, která začala dlouho před ní, jsou něčím, co při pohledu ze Strakovy akademie svou dramatičností jasně přesahuje průměr posledních 20 let. Fiala bilancuje přesto. Premiérova sebeprezentace roku 2022 je k nalezení v rozhovorech z poslední doby (typický je ten zveřejněný na iDnes.cz 23. 12.) i na jeho Twotteru. Tady za největší výkon posledních 12 měsíců vyhlásil energetickou politiku své vlády.

30. prosince

Doporučení zkušeného pijáka do nového roku

Humphrey Bogart, můj vzor mužnosti, ke kterému bych se chtěl v příštím roce zase o trochu víc přiblížit, říkal, že není na světě věc, kterou by nespravily dvě sklenky skotské s ledem. Není asi třeba to brát doslova, ale něco na tom určitě je, což je možná vhodné právě tyhle dny – s mírou – vyzkoušet. Je pravda, že Humphrey to myslel asi spíš pro odstranění nedorozumění mezi dvěma muži, případně pro zmírnění napětí mezi ženou a mužem, to opravdu dělá divy, i když nesmí se to přehánět a taky se to musí trochu umět.

29. prosince

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

28. prosince

Blackouty i rabování

Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

27. prosince

Konec zero covidu v Číně

Stalo se nevyhnutelné, nad vůlí Pekingu zvítězila příroda. Po třech letech až drakonicky vymáhané politiky „zero covid“ náhle centrální čínská vláda provedla zásadní obrat a uvolnila otěže. Momentálně se covid v miliardové zemi šíří fantastickým tempem – odhaduje se, že denně jej chytí přes 30 milionů Číňanů. Podle oficiálních statistik je zatím úmrtnost nulová, o čemž by se dalo s úspěchem pochybovat. Ačkoliv je varianta omikron daleko mírnější než předešlé podoby viru SARS-CoV-2, při třiceti milionech nákaz denně nějací mrtví musejí být; i zlomený palec u nohy má nějakou (nenulovou) úmrtnost.

26. prosince

Nemáte na dárky? Darujte úsměv

Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítích, a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě. Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta.

25. prosince

Poselství o ruském belzebubovi, italské čarodějnici a prvním vánočním stromku v Čechách

Dnes je Boží hod, vy už víte, co vám nadělil od Ježíšek a blízcí, víte, jak jste strávili svůj Štědrý večer, s kým jste si zatelefonovali, s kým si napsali zprávu, na jakou pohádku jste se podívali v televizi či jak se letos panu faráři povedlo půlnoční kázání. Méně či více spokojeně odpočíváte, máte letošní Vánoce za skoro vyřešené a teď si bůhvíproč čtete vánoční komentář svého oblíbeného periodika. A já mám splnit nároky tohoto dne a přinést vám do něj radost, potěchu, poučení či rozčilení. Jenom ne nudu.

24. prosince

Prezident není král

Dnes začínají Vánoce. Pro mnoho lidí nejmagičtější svátky v roce. Svátky, které mají na rozdíl od jiných velmi duchovní, osobní a soukromý charakter. Stahujeme se do svých domovů, ke svým nejbližším. Chceme být co nejméně rušeni tím veřejným. Chceme mít klid od provozu a politiky. Když nastoupil na Pražský hrad v roce 2013 Miloš Zeman jako první přímo volený prezident, zavedl novou tradici. Místo tradičního novoročního prezidentského projevu přišel s vánočním, který pronáší na Štěpána, druhý svátek vánoční. V Evropě je to dost unikát.

23. prosince

Jak vládli, tak i dovládli

Praha se s předsednictvím Evropské unie loučí způsobem, který i největšího sympatizanta Fialovy vlády nenechá na pochybách o tom, jak s tím předsednictvím po celou dobu nakládala. Předsednictví bylo pasivní a nevýbojné, naše vláda připomínala střelu s plochou dráhou letu: mezi startem (1. července) a cílem (31. prosince) nízko nad zemí víceméně kopíruje terén, jen při dopadu místo exploze nastala imploze. Summit ve dnech 16.–18. prosince, pravda, dotlačil Němce k přijetí mechanismu umožňujícího zastropovat podle okolností ceny plynu.

22. prosince

Týden vlastních gólů

Uplynulý týden byl v naší prezidentské kampani štědrý na vlastní góly. Zapomeňte na nějaké programové body či na pojetí výkonu pravomocí prezidenta a podobně. Nešlo o události, kde bychom hledali komentáře ústavních právníků, ani by nám nepomohla žádná volební kalkulačka. Byly to projevy či kroky, kdy kandidáti bezděky vyjevili svou povahu. A skutečně dodávají váhu bonmotu „začínám se obávat, že prezidentské volby asi vyhraje někdo z trojice Babiš, Nerudová, Pavel“.

21. prosince

Vánoční dárek od Spielberga

Mohl by to být takový vánoční dárek, i když v tomto případě tedy spíš dárek chanukový: zajít si do kina jako za starých časů na film, který ty staré časy kinematografie připomíná. Ten film je totiž hezky staromódně pomalý, ba příjemně rozvláčný, suverénně a srozumitelně odvyprávěný, jemný a nenásilný, přitom i slzy do očí vhánějící, v každém případě takový, jaký člověk dejme tomu usedlejšího, ale vytříbeného vkusu rád po celý život vídal. Objevuje se už pár týdnů ve zbylých kinech – a promítá se prý před skoro prázdnými sály…

20. prosince

A bude i Jurečkova drahota

Praha se s předsednictvím EU loučí pro ni charakteristickým způsobem. Déle než pět měsíců bylo naše předsednictví pasivní a místo pokusu hájit zájmy vysoce průmyslové země jako kdyby jen naplňovalo vůli vznikající úplně jinde. Teď ze soboty na neděli se pod českým předsednictvím podařilo dosáhnout cenových stropů na plyn (a tedy dalšího zadlužování; fakt ovšem je, že ani tohle skeptici pro odpor Německa nečekali), vedle toho ovšem i dalšího rozšíření „trhu“ s povolenkami, kterými se uměle zdražuje všechno fosilní.

19. prosince

Necháme se „oholit“ snadněji než lidé v okolních zemích

Inflace v Česku opět roste. Jedním z důvodů je to, že například velcí průmysloví nebo zemědělští producenti snáze než v okolních zemích přenášejí své zvýšené náklady na konečného spotřebitele. Tedy na řadového občana. Například inflace v oblasti průmyslových cen je v ČR nižší než v okolních zemích, spotřebitelská inflace je však přesto vyšší.

18. prosince

Otázka kánonu: je lepší Pelé, nebo Messi? A Babiš, nebo Pavel?

Ač jsem měl původně v plánu rozebírat fotbalové úspěchy a kariéru Lionela Messiho a před závěrem jeho celkově pátého a finálovou účastí druhého mistrovství světa se nad ní zamyslet a srovnat ji s kariérou a úspěchy Maradony a Pelého – obou dosud prý nejvýznamnějších hráčů fotbalové historie – a tipnout si, zda je nynější ofenzivní bijec překoná [což, pokud Argentina Francouze porazí a titul mistrů světa vyhraje, po mém soudu překoná (ačkoliv, vyhraje-li Francie a s ní trenér Didier Deschamps, nebude nejúspěšnějším on?), nakonec podlehnu závaru posledních dní a stejně jako jiní se rovněž odvážně vyjádřím k tomu, co našince aktuálně pálí nejvíc.

17. prosince

Nejtvrdší soupeř Andreje Babiše: děti ze základní školy

Koho považujete za svého největšího soupeře? Ptala se moderátorka v pořadu Epicentrum deníku Blesk prezidentského adepta Andreje Babiše. Ten zjevně nechtěl zvyšovat citační index a veřejnou známost svých nejsilnějších protikandidátů, tak odvětil, že za největšího soupeře považuje média. Byla to možná jedna z mála autentických odpovědí, kdy Babiš vypadl z partesu své role smířlivého strýce, který obchází rozhovory s novináři a přehrává jim, jak je teď jiný. Smířlivý, přátelský, outsider, který prezidentskou volbu zkouší z pozice posledního vzadu.

16. prosince

Císař střídá teology

Došlo na výměnu vězňů mezi USA a Ruskem, k níž se už dlouho schylovalo. Obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta za basketbalistku Brittney Grinerovou. Rusové prý chtěli vyměnit ještě Vadima Krasikova, agenta FSB, který v roce 2019 zastřelil v Berlíně gruzínského Čečence, přičemž ho označili jeho skutečným jménem, a ne falešnou identitou, na níž do té doby trvali.

15. prosince

Nevyměňme svoje staré závislosti za nové

V Bruselu se minulý týden odehrála velká policejní razie, a to přímo v nejvyšších patrech evropské socialistické politiky. Zadrženo bylo několik pracovníků Evropského parlamentu. Ve vazbě skončila místopředsedkyně Eva Kailiová z řecké socialistické strany PASOK. Stejně jako její přítel, asistent italského europoslance. V byte Kailiové našla policie při razii pytle plné bankovek v hodnotě několika set tisíc eur. Prokuratura je obvinila z účasti ve zločinecké organizaci, praní špinavých peněz a korupce, aniž je jmenovala.

14. prosince

Ještě někdo věří, že Maďarsko nebylo šikanováno?

V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat. Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.).