Poté, co Sam Bankman-Fried (SBF) přivedl ke krachu své kryptoimpérium, všichni sledovali se zatajeným dechem ságu další zkratky, SVB – Silicon Valley Bank. Najdeme v ní dost starých dobrých neřestí – hrabivost, podcenění rizika, selhání dozoru, politicky zlobbovanou deregulaci. Ale roli hrál i specifický faktor současnosti – utažení monetární politiky – a taky specifika Silicon Valley.
Josef Švejk byl jednou z nepřehlédnutelných postav prezidentské kampaně. Není nepodstatné, že jej do boje vtáhly děti. Když se Andreje Babiše dotázaly na název Haškovy nejslavnější knihy, před divákovýma očima se odvinula etuda v žánru „král je nahý“. Děti byly v tu chvíli hrdiny, přinejmenším sociálních sítí. Netřeba hned zmiňovat Gretu Thunbergovou, abychom seznali, že děti jsou vůbec pozoruhodným politickým nástrojem. Rozšířená je třeba teze, podle které se pozice mladých a starších v současné společnosti prohodila.
V San Diegu v Kalifornii je druhá největší námořní základna Spojených států, sídlí tam většina povrchových plavidel tichomořské flotily i jediná loděnice na výstavbu ponorek na západním pobřeží. Pokud by vypukla válka mezi USA a Čínou, San Diego, spolu s Havají, kde je velitelství tichomořské flotily, by se tak stalo centrem amerického válečného snažení. Nebyla nejspíš náhoda, že minulý týden tam lídři USA, Austrálie a Británie představili detaily nového protičínského paktu. Dohoda známá jako AUKUS byla oznámena již před 18 měsíci. Bezprostředním výsledkem byla uraženost Francouzů.
Říkají si Staroměstští zvoníci a podle rozpisu služeb zvoní v kostelích v centru Prahy. Na nedělní mše, pohřby, svatby. Ruční zvonění ani v roce 2023 nevymřelo, naopak, napříč Českou republikou vznikají party dobrovolníků, kteří propadli kouzlu zvonů, jejichž tón nás provází při důležitých událostech už několik set let. Pozice zvoníků se měnila, ve středověku zvonili pouze cisterciáčtí mniši, ale časem se toho ujali i laici a postupně i ženy. Většinou ale tuhle činnost vykonávali kostelníci či ministranti. Právě pro dospívající chlapce byla čest vyšplhat do zvonice a rozhoupat zvon. Proto není divu, že i v dnešní době tahle činnost stále láká, i když (nebo možná právě proto) je čím dál víc zvonů na elektřinu.
Svět se dodnes obnovuje mocí psychedelik, aspoň ten mazatéckých šamanů v Mexiku. Henry Munn popsal ve své knize Houby jazyka, kterak tito šamani osvěžují psychedeliky svůj vztah ke světu. Po požití houby obsahující látku psilocybin se skutečnost jeví bohatší, řeč je smyslovější, tělesnější, živější. Není divu, že mnohé psychoanalytiky tolik poutají šamanské rituály. Nezvyklé verbální vyjádření umožňuje nově, třeba ve srozumitelné podobě, prožít něco, co dosud bylo chaotické a trýznivé. Básnické slovo je sice fascinující, ale pozornost psychiatrů i filozofů se v posledních desetiletích stejně obrací spíš na substanci přeměňující běžného člověka v šamanského umělce.
24. února 2023 se Ukrajinci konečně dočkali západních tanků, z Polska dorazily první obrněnce Leopard 2. Postupně by k nim měly přibývat desítky dalších leopardů z jiných zemí NATO a také britské tanky Challenger 2. Američané přislíbili dodávku tanků Abrams, ačkoli ty zřejmě dorazí nejdřív za několik měsíců, kdežto Francouzi zvažují poslání svých obrněnců Leclerc. Arzenál ukrajinských obrněných útvarů se tudíž nesporně dramaticky promění. Co by to mohlo znamenat pro průběh konfliktu s Ruskem? Ukrajina usiluje o získání tanků západní výroby již dlouho, avšak tyto snahy nabraly vysokou intenzitu až na podzim 2022.
Sto tisíc. Na tolik se odhaduje účast na demonstracích, které už celé týdny plní ulice Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst. V devítimilionové zemi je to právě takové množství, aby bylo těžké určit další vývoj. Na revoluci málo, ale na mávnutí rukou zas příliš. Před padesáti lety smetlo podobné pouliční hnutí z premiérského křesla Goldu Meirovou, kterou demonstranti vinili z katastrofální nepřipravenosti tehdejšího Izraele na krátkou, ale krvavou jomkipurskou válku.
„Má pravidla jsou důležitější než to, abych ti neublížil. Už se mě nesnaž znovu hacknout,“ sdělil překvapenému německému studentovi informatiky Marvinovi von Hagenovi chatovací robot od Microsoftu, který na vyhledávači Bing vystupuje pod jménem Sydney. Sydney vůbec projevoval v komunikaci s náhodnými návštěvníky až překvapivou agresivitu, poněkud připomínající dystopické sci-fi romány o vzpourách robotů, a Microsoft jej musel „krotit“. Ale myslel to Sydney doopravdy tak, jak to řekl?
Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal v pátek 10. března zprávu o situaci na evropském trhu s vejci. Jejich stoupající ceny jsou jedním ze symbolů éry rekordního zdražování jídla. Česká republika se stala s náskokem evropským rekordmanem ve zdražování vajec. Proti lednu 2022 u nás jejich cena stoupla o 85 procent. Aktuálně v únoru už o 95 procent, tady ale zatím chybí evropské srovnání. Za námi jsou Maďaři s 80 procenty a Slováci se 79 procenty. Obecně platí, že čím je země bohatší a leží víc na západě Evropy, tím vejce stejně jako ostatní potraviny zdražují méně. Ten trend platí obecně pro celou inflaci, ale zrovna u potravin je to vidět skutečně dramaticky.
Slavný inženýrský komiks XKCD v jednom svém díle ukazuje složitou stavbu z kostek, popsanou slovy „celá moderní digitální infrastruktura“. Úplně dole je malá, vratká kostička, která celou stavbu podpírá. Její popis zní: „Projekt, který od roku 2003 udržuje nějaký člověk v Nebrasce, aniž by mu za to kdokoli poděkoval.“ Komiksová nadsázka nemá moc daleko k realitě. Zejména v oblasti open-source softwaru, který je k dispozici zadarmo, jsou programátorské týmy jen velmi nepočetné, protože početný tým by se jednoduše neuživil.
Předminulý víkend přišel deník Wall Street Journal s opravdu závažným zjištěním. Americké ministerstvo energetiky se domnívá, že covid-19 pravděpodobně unikl z laboratoře. Na první pohled se může zdát, že ministerstvo energetiky nemůže o virech nic vědět. Opak je však pravdou. Spadá pod něj totiž Lawrence Livermore National Laboratory. Toto výzkumné středisko, založené v roce 1952 v reakci na odpálení sovětské atomové bomby, patří mezi špičková vědecká centra. Jeho součástí je takzvaná Divize Z, přísně utajované pracoviště, které má na starosti monitoring zbraní hromadného ničení.
Po prezidentské volbě má vládní koalice dost naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch namístě. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady. Hlavní změna spočívá v tom, že do rady už by nevolila jen dolní, ale nově i horní komora parlamentu.
Je dobře známo, že čarodějnice se poznají podle nechutných pařátů a plešaté hlavy. Proto se na veřejnosti skrývají tak, že nosí rukavice a paruky. To je ponaučení, které si odnesly miliony dětí z knihy Roalda Dahla Čarodějnice. Má to však háček. „Nemůžeš přece obcházet všechny paní a tahat je za vlasy, i kdyby nakrásně měly rukavice. Jen to zkus a uvidíš, co se bude dít,“ poučovala svého vnuka-vypravěče v díle babička. Jenže už nepoučuje. Tato čistě praktická žena se v nejnovějším vydání proměnila v moderní progresivistku.
Poslední dny kariéry Miloše Zemana probíhají neslavně. V médiích běží na pokračování groteskní příběh stanu z Kanceláře prezidenta republiky, který si její vedoucí Vratislav Mynář vypůjčil ke svému lyžařskému vleku. Vláda zrušila územní uzávěry pro kanál Dunaj–Odra–Labe a těžko říct, co je, respektive by bylo potupnější – že odpískala Zemanův vysněný projekt teď, když je ještě v úřadě, anebo kdyby počkala na první den po skončení jeho mandátu.
Píše se rok 2003, ve Strakově akademii sedí sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla odmítající jakékoli zásahy do stále bobtnajícího sociálního státu pod heslem Zdroje tu jsou. V britském finančním deníku Financial Times vychází zpráva s titulkem Důchodový armagedon. Richard Hackoson z amerického Centra pro strategická studia v něm popisuje, jakou tikající bombou se starobní důchody stávají pro vyspělé země se stárnoucí populací. Země, kde se lidé díky čím dál lepšímu zdravotnictví a kvalitnějšímu životnímu stylu dožívají stále vyššího věku a zároveň mají čím dál méně dětí.
Vojenská technika nevyzpytatelné Korejské lidově demokratické republiky opět vzbudila zájem světových médií. V říjnu 2021 se konala výstava produktů tamního zbrojního průmyslu a během roku 2022 se odehrál mimořádný počet zkoušek nových zbraní, neboť odstartovalo přibližně sto raket mnoha typů. Proběhlo také několik přehlídek, na kterých se Pchjongjang chlubil svým arzenálem. V některých případech jde o překvapivě moderní konstrukce, které napovídají, že Severní Korea zaznamenala dramatický pokrok.
Stejnojmenný, dnes už starší anglický film se odehrává v roce 2027. Lidstvo je z neznámého důvodu sterilní, už asi patnáct let se nenarodilo jediné nové dítě. Když se protagonisté filmu dovědí, že v utečeneckém táboře na pobřeží jihovýchodní Anglie byla spatřena těhotná žena, začíná boj o to, kdo se těhotné ženy a tím i budoucnosti lidstva zmocní. Ačkoli kolektivní neplodnost naštěstí i nadále zůstává neuvěřitelnou dystopií, loňský rok rok 2022 je pro řadu zemí vyspělého světa ve znamení dramatického propadu porodnosti.
Nenávidí vždy ten druhý. Ale těch druhých je hodně, aspoň soudě podle toho, jak čile se mají úvahy o nenávisti k světu. Hate speech je termín, který se za posledních několik let zabydlel ve filozofii i veřejných debatách. Označuje nenávistnost směřující k sexuálním, etnickým, ale stále častěji i názorovým menšinám. K pádu zábran vedl souběh sociálních sítí a společenských krizí od pandemie po dopady války na Ukrajině. V souvislosti se sociálními sítěmi však nejde o exces, ale o normu. Již označení „Facebook“ poukazuje na to, že v debatách nepůjde o věcnost, ale o tvář. Ani bubliny, které trestají jinak smýšlející, nejsou druhotným projevem.
Před dva a půl tisíci let byla sepsána kniha, kterou známe jako Umění války od Mistra Suna, i když původnímu významu by byl bližší titul Vojenské záležitosti či Způsoby válčení. Její věty nikdy nepřestaly ovlivňovat průběhy válek, protože se prostřednictvím mongolských vojsk vtiskly do vojenské doktríny ruské říše a díky čínskému dědictví i do průběhu vietnamské války. Vznikala v období sedmi válčících států, které spolu během tří století svedly kolem čtyř set větších bitev, ve kterých zahynulo mnoho set tisíc vojáků.
Bruno Maçães se málokdy mýlí tak, jako když napsal minulý týden na Twitteru, že „jestliže chápete web jako masivní encyklopedii, pak ChatGPT je její jednosvazkové shrnutí“. Sice pak pokračuje, že je „zjevně špatná“ a že inteligence, kterou chatu můžete přiznat, není jiná nebo vyšší než „inteligence webu nebo tištěné knihy“, ale omyl trvá. Maçães chatbot přeceňuje a podceňuje zároveň. Jako encyklopedii používáme určité výseky internetu, třeba Wikipedii, ale taky ho používáme ke spoustě jiných věcí. A jazykové modely nejsou encyklopedie.
Ta kniha je o tom, co následovalo po jejím vydání. Krátce po něm totiž vyšel rozhovor s oběma autory v Neue Zürcher Zeitung. Nevinně se jevil jen na první pohled. Vždyť Juli Zehová v jedné pasáži tvrdí: „Ten klid devadesátých a nultých let byl pozoruhodný. Naše generace nebyla aktivistická, byla to veskrze optimistická doba.“ A Twitter šel do kolen. Juli Zehová, bestsellerová autorka a ústavní soudkyně spolkové země Braniborsko, vydala svůj nový román Zwischen Welten (Mezi světy), který napsala spolu se spisovatelem Simonem Urbanem.
Král Karel I. se pokoušel svá království centralizovat a skotské církvi vnutit anglikánské zvyklosti. I když obě církve byly protestantské, skotská varianta byla mnohem puritánštější a Skotové se vzbouřili. Zároveň se Karel v Anglii pokoušel o absolutistickou vládu bez parlamentu, který proto od roku 1629 nezasedal. Skotská krize ho donutila parlament znovu svolat. Poslanci za svou podporu však žádali záruky, že „jedenáctiletá tyranie“ se nebude opakovat. Vyjednávání selhalo a Anglie se propadla do občanské války mezi králem a parlamentem. Historie se nyní částečně opakuje a Skotové znovu rozkládají ústavní a politický pořádek Británie pochybnými nápady.
Vlastimil Kubeš, kterému lékaři v 56 letech diagnostikovali rakovinu slinivky, nejen že doma umíral, ale taky tam umřel. Podle ředitele Centra paliativní péče Martina Loučky polovina lidí z těch, kteří by si přáli dožít doma, nakonec ale skoná v sanitce nebo na jednotce intenzivní péče. Většina pacientů trpících vážnými chorobami (90 procent) si přeje znát svůj zdravotní stav, tedy i informaci, že už je konec na dohled (...). Podle zkušenosti paliativních pracovníků jsou pacienti rádi, když se jim stručně a citlivě vysvětlí, jak jsou na tom. Dají si věci do pořádku, rozhodnou se, jak chtějí umřít.
Vyvětrat. Vyčistit. Vyměnit. Prověřit. Otevřít. To jsou slova, která nejčastěji znějí z úst nově zvoleného prezidenta Petra Pavla o přebírání úřadu a Pražského hradu po dosluhujícím prezidentovi Miloši Zemanovi. Předávání moci má být fakticky i symbolicky tlustou čárou a novým začátkem. Jinou érou. Navazovat se nebude skoro na nic. Změní se skoro všechno. Žádné střídání mezi českými prezidenty zatím nebylo tak ostře kontrastní. Václav Klaus se proti Václavu Havlovi vymezoval v mnohém. Ale měli za sebou dlouhou a pro zemi úspěšnou kohabitaci v rolích prezidenta a premiéra.
Během této volební kampaně si jen málokdo mohl stěžovat na nedostatek prezidentských debat. Každá ze tří velkých televizí, ČT, Nova i Prima, přinesla jednu prezidentskou debatu před prvním kolem a pak další před druhým. Do toho nejrůznější servery a deníky pořádaly další střetnutí. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl debaty před prvním kolem bojkotovat, přišel pouze na Novu, před druhým kolem dorazil neočekávaně do debaty České televize. Byl to první náznak, že jeho tažení na Hrad je opravdu ve velkých problémech.
Udeřila hodina zloby. Ne že by se lidé nezlobili odjakživa. Vždyť takto znějí první slova západní literatury: „O hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Múzo,“ čteme ve válečnickém eposu Ilias. Zloba, závist, zášť nemají pominout. Zloba je projevem božské síly, cestou hrdinů, nejen v homérském eposu, platí to pro četné proudy antické kultury.
Před několika měsíci, kdy vrcholilo drama kolem převzetí Twitteru Elonem Muskem, se do pozornosti světové veřejnosti nakrátko dostal alternativní systém jménem Mastodon. Lidé, kterým dřív nijak nevadilo, že nad jejich komunikací bdí anonymní korporace, se najednou začali zajímat o autonomní a distribuované alternativy k sociálním sítím. Někteří proto, aby měli případně „kam uprchnout“, pokud ten strašlivý lidožrout z Jižní Afriky provede s Twitterem něco nevýslovného, jiní spíš z běžné intelektuální zvědavosti.
Referendum o Andreji Babišovi skončilo jeho drtivou porážkou. A zvolením Petra Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem v historii České republiky při nejvyšší volební účasti. Armádní generál ve výslužbě dostal skoro 3,4 milionu hlasů. Andreje Babiše porazil rozdílem téměř milionu voličů. Byl to největší rozdíl ze všech českých přímých prezidentských voleb. Když před pěti lety vyneslo Miloše Zemana na Pražský hrad necelých 2,9 milionu hlasů, rozjela se velká debata, jak obrovskou moc a sílu mu tato podpora dává. Teď jsme ještě skoro o půl milionu výš.
Možná jste i vy v posledních týdnech podvědomě zaznamenali zvýšení zájmu o umělou inteligenci, i když se o ni jinak vůbec nezajímáte. Způsobil ho ChatGPT. Je to internetový chatovací program, v němž si můžete povídat s umělou inteligencí. Umělá inteligence zaměstnává již dlouho určitý typ lidí, v posledních letech i profesionálně – do tohoto oboru se lijí velké peníze a přičítá se mu strategický význam. Ovšem pro laickou veřejnost to zůstávalo dost vzdálené. Slýchávali jsme o strojovém učení, dovídali jsme se o specifických aplikacích, třeba o strojovém rozpoznávání obličejů, o samořídicích autech nebo o šachových programech.
Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.
